Hop - a je tu lidoop

Co bych se divil - po výborném námětu ve Špenátu (který ovšem řadím v hirearchii komedií do průměru) si Miloš Macourek vybral slabší chvilku, kterou převedl na plátno ekvivalent Víta Olmera, jak ho známe po revoluci. Stejnou paralelu lze nalézt i u titulní písně - zatímco v prvním případě se jedná o hit, v druhém si dejte před stejné slovo písmenko "s". (21.02.2009)

Krystalicky čistý příklad ambivalence. Představte si, že vám někdo řekne, že budete hrát jednu z hlavních postav ve filmu (juchů!), která ovšem bude celou dobu říkat jen jedno jediné slovo (cože?), ale zato mnohokrát (hm...) To i ten Ota Šimánek coby pan Tau na tom byl líp. Kemr se tedy snaží tu svou roli vylepšit aspoň tím, že předtím, než řekne to svoje jedno slovo, kroutí očima a hází ksichty na všechny strany, jak když národní divadlo uspořádá zájezd do Horní dolní. Jinak jasně nejméně sympatickými postavami, kromě Kemra, jsou Hálek a Lábus, to jejich dětinské chování, ech bóže. (12.06.2021)

Tak já si určitě nemyslím, že by to byla tak špatná komedie. Samozřejmě to ani není na plácání do kolen. Ale co pravou je, tak podle mě mohlo určitě vzniknout pokračování. Tohle je totiž docela promarněný potenciál. Těch fantasy komedií máme v archivu celou řadu, ale džin je určitě jeden z nejzajímavějších motivů. Škoda, že neprošel úspěšněji. Celkově by film mohl být brán také jako pohádka pro dospělé. Nejen, že dobro zvítězilo, ale hlavně zde najdeme mnoho poučení. Nezatracoval bych ani herecké výkony vzhledem k obsazení a hlavně hudbu. Slavná melodie od Schelingera není jedinou. Ještě zazní docela pěkná píseň od Hany Zagorové. Jak už jsem psal výše, potenciál obsazení džina do moderního světa je rozhodně zajímavý a byl bohužel promarněn. Jsou zde ale i vtipné momenty. Třeba, když se J. Vinklář snaží povytáhnout syna místního politika. Mě z toho ale komedie vychází jako prostě jen čistě průměrná. (25.04.2020)

Džin z kouzelné lahve (J.Kemr) plní každé přání svého majitele. Film kritizuje maloměšťáctví a touhu po penězích - řezník, hostinský(Vinklář a Somr). Teď však netouží po penězích jen blázen - nebo se mýlím? Opravdu se za těch čtyřicet let tak změnil svět? Satira, která za tu dobu ztratila svou kritičnost. (05.03.2017)

Scénář Miloše Macourka sice není vyloženě špatný, ale je vidět, že je to jen takový zbytek z jeho tvůrčí dílny a to lepší si nechával pro Václava Vorlíčka. To, co mám na Macourkových scénářích rád (bláznivě popletený, ale přehledný gradující děj), z toho v Lidoopovi zbyly jen náznaky. Režiséru Milanu Muchnovi se moc nedaří zkombinovat reálné a fantastické prvky, oceňuji snad jedině českokrumlovské exteriéry. Z hereckých výkonů pobaví Josef Kemr a Josef Vinklář. (17.02.2007)