Kukačka v temném lese

Výborné herecké výkony M. Součkovej alebo A. Jachiewiczovej, avšak Oleg Tabakov mi pri postave SS-mana neprišiel veľmi dôveryhodný. Asi bolo zámerom režiséra, aby raz pôsobil ako milujúci "otec" a inokedy ako sadista, ale proste jeho slovanské črty a v jednom mometne plytké reakcie (bombardovanie, znásilnenie) a v druhom hlboká "citovosť a úprimnosť" (starostlivosť o dcéru, pohľad na betlehemské hviezdy) mi neprišla veľmi dôveryhodná. Niektoré scény však boli doslova desivé (rozhovory s učiteľom, bezvládna manželka v špajze) a dodávajú filmu potrebnú hĺbku a šokovým pôsobením navodzujú požadovanú atmosféru. Posolstvo filmu je viac než jasné, pre tých váhavých je ono posolstvo zdôrazené v záverečnej scéne. V každom prípade neprávom zabudnutý film o jednej výraznej kapitole (aj) našich dejín. (30.01.2014)

"A pamatujte si, kdo se povyšuje, bývá ponížen. A koho ponižujete, ten Vás mnohdy přeroste tak, že se před ním budete plazit jako ubohý odporný hmyz." Když jsem na konci tohoto velmi sugestivního snímku sledoval, jak se v případě nacistického důstojníka Kukucka v podání Olega Tabarova tato moudrá učitelova slova naplňují, měl jsem poněkud rozporuplné pocity. Jestli je totiž tento snímek v něčem pozoruhodný, pak určitě v tom, že onen nacistický důstojník zde není vykreslen nikterak černobíle. Kontrast mezi jeho láskyplným přístupem ke své adoptivní dceři Emilce a bezcitným přístupem k vězňům koncentračního tábora přitom působí zcela věrohodně. Velké ocenění si zaslouží i Miroslava Součková a to za způsob, jakým ztvárnila postavu Emilky. I když v některých scénách působí Emilka až ledově klidně, divák přesto vycítí, že se pod "pokličkou" skrývají silné emoce. A když se k tomu všemu ještě přidá několik poetických až snových scén a velmi zajímavá hudba Moskalykova "dvorního" skladatele Ivana Kurze, je zaděláno na opravdu silný zážitek. (19.04.2018)

Psychologická dráma z druhej svetovej vojny. To nie je nič výnimočné. Ale psychologická dráma z druhej svetovej vojny očami mladého dievčaťa, ktoré je vychovávané v rodine gestapa, to už originálne je. Emilka žije v zlatej klietke, inými slovami v luxuse a jej adoptívny otec ju má rád. Síce svojim spôsobom, ale v ťažkých časoch sa aj to ráta. Napriek tomu je na tom rovnako zle, ako "obyvatelia" koncentračných táborov. Vykorenenie totiž prináša so sebou ako vnútorné, tak vonkajšie utrpenie (spolužiaci,macocha). Oleg Tabakov podáva výkon hodný akýchkoľvek filmových cien a keďže v zámorí sú obzvlášť citliví na podobné príbehy, tak sa čudujem, že sa tam Československo s Kukačkou nepokúsilo zabodovať (možno sme film nominovali, ale to sa mi nezdá). Výborne napísané dve hlavné postavy zakrývajú aj fakt, že ten zvyšok je len schematicky rozdelený na dobrý a zlý. (06.09.2014)

Tento film povyšuje na čtyřhvězdičkovou úroveň Oleg Tabakov, patrně je to jeho nejlepší výkon na filmovém plátně. Slušný scénář, který ukazuje hned několik rovin uvažování a podivuhodné protiklady hodnotového žebříčku nacistického důstojníka. Snímek směřuje k syrovému finále ukamenování v zajateckém táboře. Kladem je i příjemně krátká stopáž bez zbytečných odboček a balastu sentimentu. Plusem jsou i scény z písečných dun na polském pobřeží, které filmu dodávají na autenticitě. Celkový dojem 75 %. (22.05.2007)

Ani nevím proč, nějak jsem se Kukačce vyhýbal. Bál jsem se roku vzniku a dalšího filmu o partyzánech a rudoarmějcích... A to byla převeliká chyba. Je to totiž velmi silný film, řemeslně perfektně zvládnutý. Začátek nás zavádí kamsi na Moravu do vesnického stavení, kde gestapo provádí razii. Při té je Emilčin prchající otec zastřelen a matka zatčena. Emilka je odeslána do třídírny dětí shromážděných z gestapáckýchz razií. Zde se pod odborným dohledem lékařské komise určuje, kdo je vhodný na převýchovu a kdo bude odeslán do koncentračních táborů. Zde se rozhoduje, kdo bude poněmčen ztratí identitu a kořeny )ale přežije) a kdo bude posléze v koncentráku jako nedostatečná pracovní síla zplynován. Emilka má štěstí, podle zvrhlé nacistické nauky o nadřazenosti nordické rasy (a nacisty vypracovaných tabulek) splňuje nordická kritéria ve všech bodech. Tvar hlavy, velikost nosu, brady, barvy blau očí a blond vlasů. Je to zkrátka mädchen erste klasse ačkoliv je aus protektorat Möhren a dcera čechyše švajne. Z třídírny je odeslána na zámeček, kde je spolu s dalšími dětmi určenými k převýchově intenzivně vzdělávána německými řádovými sestrami. Cvičení, němčina a okamžité bití rákoskou mají zatlačit jakékoliv vzpomínky na domov a blízké. Zde si Emilku po roční internaci zakoupí za 50 říšských marek velitel koncentračního tábora. Jeho žena je po pádu z koně ochrnutá a nemohou mít děti. Bezohledný esesman, kterému činí potěšení mučit a zabíjet vězně je náhle konfrontován s citem k Emilce. Tím více film zdůrazňuje jeho zrůdnost. Emilka se snaží víceméně rezignovaně přežít a přizbůsobuje se novému prostředí. V nitru jí však zůstává vzpomínka na domov a hromadí se v ní vzdor, který si její esesácký adoptivní otec plete s hrdostí.... Také já obdivuji sílu filmu, jednoduché znázornění prostředí a ztvárnění násilných scén nebrutálním způsobem. Obdiv je o to větší, že jim to nikterak neubralo na síle. Jak vidno i s minimem se dá natočit perfektní válečné drama, založené na perfektních hereckých výkonech (Součková, Tabakov) a hutné atmosféře. * * * * (08.04.2013)