Southbound

Určitě nejezděte do Southbound! V tomhle zapadákově uprostřed ničeho se dějí pořádně divné věci, dochází zde k pořádným kruťárnám a úmrtní list zde servírují jako svoji místní specialitu. No konečně, už jsem z nouze sahal po Křemílkovi s Vochomůrkou, doufajíc, že zde bude víc hororu než v hororech, které se mně za poslední dobu dostaly před bulvy. Bohužel, ani jeden neobstál v brutalitě, hnusotě, o krvavosti ani nemluvě. Do píči, co to je za horor, kde si krev musím domyslet! Jen samé strašení jak pro malé děti, stupidní pointy, nezajímaví herci. Hlavně, že to pořád cpou do kin. Tenhle horor se obešel bez známých hereckých jmen, bez známých režisérů, ale "fachčil", jak žádný jiný za poslední dobu. Jak je to možné? Jde o přístup a styl. Čtveřice režisérů se totálně vyprdla na nějaké vysvětlování stran děje i postav. Na, diváku, zde máš naturalisticky vyvedené povídkové pásmo, v němž je brutalitě, detailním záběrům na (vyhřezlé) lidské orgány (i zevnitř), krvavosti a hnusotě věnován zásadní prostor. Herci jsou nadmíru přesvědčiví, ani po tomhle jejich účinkování si jejich jména nezapamatujete, gore je luxusní, hudební doprovod tvoří atmosferické syntezátory, jako vyloupnuté z osmdesátých let. Rozpočet filmu neznám, ale celé to vypadá nadmíru dobře. Natočeno v neselhávajícím tempu. Námitky, že povídky nedávají dostatečný smysl, neberu. Mně nedává smysl, proč se někteří režiséři pouštějí do hororů, když jim z toho vyleze Večerníček. Solidní trash! 100% (12.04.2016)

Mysteriozní, halucinogenní, surrealistické, metaforické bubu vyprávění. Cesty, vedoucí do míst, která nejsou na mapě, do paralelních světů, zkrátka do jinam, nejsou ve filmech ničím neobvyklým. A klidně by šlo vypustit satanskou symboliku, jelikož jen trochu vnímavý divák pozná, kam se hlavní postavy dostaly. Dva muži ujíždějí krajinou a cosi je sleduje....nejsou to Marťani, jak by se mohlo zpočátku zdát, ale Mozkomorové, kteří se nespokojí jen s duší... Občas sklouzne film do zábavné polohy, nejlepší je tak resuscitace přejeté slečny, již řídí po telefonu snad samotný Asmodeus. Pokud se zpočátku divák neorientuje, pak směrem k závěru se kruh hezky uzavře. Občasné gore (polibek Mozkomora, zlomená noha či umělé dýchání) potěšilo, nad nepříliš dokonalými závěrečnými triky jsem milosrdně přivřel oči. The Gifted zní místy jako hudba J.Carpentera, což nebylo na škodu..... Vydařené. (26.02.2016)

Poviedkový horor skladajúci sa z piatich častí, ktoré sa na záver zlievajú do celistvého obrazu a kompaktného príbehu. Všetky poviedky majú niečo do seba, každá vyniká svojim vlastným štýlom a hororovým subžánrovým určením, pričom ani jednu z nich nemožno považovať za slabší článok. Páčili sa mi všetky, hlavne prvá a posledná, to boli lahôdky, ktoré si ma získali najmä svojou mysteriózno-hororovou atmosférou. Poviem vám, v tom zapadákove uprostred púšte by som veru nechcel skončiť, celý čas ma ohľadom toho sprevádzal taký neurčitý nepríjemný pocit. K tomu treba ešte prirátať veľmi dobré spracovanie a slušnú prácu kamery. Veľká spokojnosť. 80/100 Videné v rámci Horror Challenge Tour. (28.02.2016)

Asi jeden z nejlepších povídkových underground hororů co jsem viděl. Nejde ani tak o strach jako o naprosté WTF psycho. Navíc perfektní atmosféra, hudba, zvuky (se sluchátky jsem měl často pocit, že se něco děje v u mě v pokoji, což normálně u filmů nemívám)...perfektní bylo vlastně všechno. A k tomu krásně originální Mstiví démoni....nebo jak je nazvat...určitě doporučuju, v některých pasážích jsem ani nedýchal. Možná časem snížím hodnocení, zatím hodinu po shlédnutí dávám 5. (15.03.2016)

Zoufale rutinní mini-kolekce snad všech myslitelných hororových archetypů, opatřená navíc ubíjejícím low budgetovým vizuálem. Southbound ve mně nechtěně evokuje mdlý a do sebe zahleděný filmový pokus studenta prvního ročníku FAMU. A ten rozmáchle ambiciózní pokus o rádoby chytrou osudovou smyčku si tvůrci taky mohli odpustit. (05.03.2016)