Karneval duší

(Obsahuje spoilery). "Woow. On je duch"- povedalo si milióny ľudí, keď dopozerali Šiesty zmysel. Kto vie, či by boli takí prekvapení, keby pred tým videli o viac ako 30 rokov starší Karneval duší. A nieje to len oná pointa, ktorá robí tento horor výnimočný. Ba naopak, film skvelo funguje ako celok a na rozdiel od svojho novšieho bratčeka poznanie pointy nezabraňuje tomu, aby ste si ho mohli naplno vychutnat aj viac krát. Nádherné nedoslovné rozprávanie, veľmi intenzívna hororová atmosféra, divák viac ako sleduje, skutočne prežíva temný osud hlavnej hrdinky. Horor, ktorý predbehol svoju dobu. (9/10) (28.02.2009)

Nadherny oldschool horor. Jeden z tech kousku, ktere nepotrebuji ani spetku krve, ci brutality k tomu aby i presto byli maximalne efektivni a strasidelne. Vyborne tema a pointa, skvela atmosfera, uzasna hlavni hrdinka, ktera vypadala jako retro verze Tori Amos. Uz to, ze pracovala jako varhanistka v kostele budi respekt a s tim souvisi skvela hororova hudba. Nechapu, proc po tak skvelem vykonu Candace Hilligoss uz vicemene nikdy v nicem nehrala. Kazdopadne diky ni bude tenhle psychologicky horor hodne popularni u zen. "You cannot live in isolation from the human race, you know. "8/10 (16.12.2009)

Človek ako tvor kultúrny si vzhľadom k nulovým vedomostiam z danej oblasti vytvoril ideálnu predstavu "civilizovaného" stretnutia so smrťou - danse macabre, resp. Totentanz (čo je pochopiteľne širší termín). Život a smrť sa stretávajú, no niet sa čoho báť, veď je to akýsi priam rokokovo galantný dotyk. Neviem, či bude vyzerať ako veľkoburžoázno grandiózne a elegantno morbídne súsošie od Giulia Monteverde z roku 1893 (hrobka Celle na Cimitero monumentale v Janove) a či pri ňom bude znieť "tanček" od Saint-Saensa (resp. jeho "pichľavá" klavírna verzia od Horowitza). Je možné, že Boh stvoril Herka Harveyho len preto, aby nakrútil "Karneval duší" a tak sprostredkoval exaktnú a explicitne názornú variantu :-) Smrti zmysel pre kultúru príliš neverím, verím ale na filmárske kvality "Karnevalu duší", dokonca i na jeho hodnoty umelecké. Ono totiž nejde len o príšernú organovú seansu v tančiarni bývalého funhouse (Fantóm opery by dal päť), je to tiež brilantná fantazmagorická štúdia odcudzenia. Dosť hnusná. Čo ma vedie k tomu, aby som pripomenul o tri roky mladší "Hnus" od Polanského, ktorý je hnusný prekvapujúco podobným spôsobom. (21.01.2009)

U nás méně známý nezávislý horor platí v anglosaském prostředí za kultovní dílo, které, pravda, ve své době zapadlo, velice záhy si však vydobylo patřičnou pozornost do té míry, že se k jeho vlivu hlásí taková jména jako George Andrew Romero nebo David Lynch. Neplést s nuzným remakem shodného jména z druhé poloviny 80. let, za jehož produkcí nestál nikdo jiný než Wes Craven. Karneval duší představuje starobylý artefakt, který v sobě uchovává zeitgeist minulých dekád a působí nepřístojně svým vsazením do 60. let podobně jako je dle tradičních vzorů ztvárněná Maska démona (1960) Maria Bavy nebo v našem kulturním prostředí Mrazík (1964), jenž by klidně mohl být potomkem budovatelského rozpuku 50. let. I americký film Karneval duší v sobě nese něco z nízkorozpočtových fantasy či science-fiction filmů období studené války: invazi všudypřítomného nebezpečí vtěleného do archetypu monstra (zde v podobě umrlčího přízraku ztvárněného samotným režisérem Herkem Harveyem), které ohrožuje hodnoty maloměstského bílého Američana, zasaženého paranoidním, až hysterickým strachem; jeho zkroušený psychický stav – respektive její, v hlavní roli výtečná Candace Hilligoss – ujařmený do typicky klaustrofobicky těsných, nebo naopak zcela vyprázdněných prostor americké periférie. Rozpolcenost hlavní hrdinky, míšení dobra a zla, odcizení muže a ženy, všeobecně pochmurný tón snímku a šerosvitná městská obrazivost jej zase prolínají s tradicí noirového labyrintu. Aby těch zákrutů nebylo málo, Karneval duší sice pracuje se syrovou realitou každodennosti, ale také s výraznou umrlčí stylizací dovolávaje se tím nejen universalovských nízkorozpočtových hororů, nýbrž i děsivé grotesknosti německého expresionismu. Dokola přehrávaná varhanní hudba pak pouze zintenzivňuje zádušní atmosféru filmu, jenž z dnešního pohledu občas může působit úsměvně, přesto však neztrácí nic ze své přitažlivosti. (12.11.2013)

Iba nízkorozpočtová mysteriózna záležitosť, ktorá sa hrá na horor. Má minimum hororových prvkov a vsádza predovšetkým na atmosféru. Tá občas funguje, občas menej. Záver ale celkom podarený, ako vystrihnutý zo seriálov typu Krajné medze. Inak všetko smrdí lacným grošom - od hercov cez triky až po réžiu. (07.09.2023)