Cesta do ráje

Od tohoto filmu jsem popravdě čekala trošku víc, myslím si, že pouze výkon naprosto úžasné Glenn Close nestačí...ovšem hodnotím odvahu žen a jejich sílu a vůli přežít...některé záběry mě opravdu mrazily (např. když byla jedna ze zajatkyň přivázána na slunce a musela tam být celý den)...a taky nesmím zapomenout na úžasnou hudbu!! (06.10.2010)

Dobrý a opomíjený film. Připomíná kapitolu dějin, které se též dostává méně pozornosti, boje v Asii, japonské zajatecké tábory. Ženy jsou jednotlivě dobře vykresleny, jejich zážitky jsou výjimečné, jejich strádání velké, jejich síla a schopnosti nezlomné, místy idealizované.... I když i zde pár těch slabších momentů lidské povahy bylo. Některé postoje však inspirativní - "neumím je nenávidět, čím jsou lidé horší, tím víc je mi jich líto." Velmi zajímavé bylo vyznění, které si z filmu odnáším, že i když těžce zkoušeni, stejně bývá náš způsob života otázkou vědomé volby. Za vidění stojí i celá řada hereček, jež se později staly velmi slavnými. (07.06.2022)

Král krysa, Říše slunce, Cesta do ráje... Všechny tyto filmy spojuje japonská invaze a druhá světová válka. V tomto snímku (obdobně jak v Říši slunce i když tam jde primárně o něco jiného) se setkáváme se skupinkou žen, které se po japonské invazi v Tichomoří ocitnou v japonském zajateckém táboře. Japonci celkově považovali zajetí za ostudu a slabost a k zajatým spojeneckým vojákům se chovali jako ke zvěři. Ženy na tom byly ještě o poznání hůře. Samozřejmě zajatecké tábory v celé pacifické oblasti si nelze předtsavovat nijak růžově. Japonská strava, kterou jedli japonští vojáci kaloricky zdaleka Evropanům, Australanům, Američanům ad. nestačila, navíc jí dostávali výrazně méně. Věznění trpěli podvýživou, nedostatkem vitamínů, parazity, tropickými nemocemi a žili v naprosto šílených hygienických podmínkách pro neasijata vražedných... Tisíce civilistů tyto tábory nepřežilo.... Cesta do ráje je filmem o neuvěřitelné vnitřní síle a lidské důstojnosti. * * * * (15.01.2012)

Pohodový film zo zajateckého prostredia, niečo na spôsob filmu Most cez rieku Kwai, aj keď nie až tak pôsobivý. Čo je aj najväčšia výtka tejto vojnovej drámy. Polovicu času tvorí tvorenie speveckých árií, ktoré asi skôr oslovia ženské publikum. Čo podtrhuje aj to, že celý film je nesený v akomsi sentimentálnom duchu. Dramatické scény akoby tvorilo iba pár spomienok preživších žien. Dojímavý je až záver s titulkovým dorozprávaním príbehu. Celkom dobré herecké výkony; v jednej z hlavných rolí aj mladá Blanchettová, myslím, že tak mladú som ju ešte nevidel. (08.11.2017)

Musím přiznat, že jsem nečekal, že mě tenhle film natolik osloví, ale nutno uznat, že je velmi povedený. Líbí se mi jedna věc a to je ta, že film nehraje zbytečně na city víc, než je nutné. Celkově je příběh pojatý se skromností a pokorou, která není americkým filmům vlastní, což ale asi vysvětluje fakt, že se jedná spíše o film australský… Herecké výkony jsou podle mě velmi dobré a poměrně uvěřitelné. Některé situace možná přejděné až s příliš velkým klidem a nadhledem, ale to je jen malá výtka. Možná by se dalo vyčíst, že chybí hollywoodská tečka, ale to se mi na tom možná líbí nejvíce. Film si na nic nehraje. Je dobrý bez toho, že by se muselo tlačit na pilu. 7/10 (29.06.2010)