Halloween: H20
Halloween H20: 20 Years Later
Réžia:
Steve MinerKamera:
Daryn OkadaHrajú:
Jamie Lee Curtis, Josh Hartnett, Adam Arkin, Michelle Williams, LL Cool J, Jodi Lyn O'Keefe, Adam Hann-Byrd, Janet Leigh, Joseph Gordon-Levitt (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Šílený psychopat Michael Myers se vrátil a s ním i kletba jeho rodiny. Svůj pověstný nůž obrátil znovu proti své sestře Laurie (Jamie Lee Curtis), pro niž se noční můra stává skutečností. Tentokrát však je na střet s vrahem připravena. Horor Halloween: H20 je v pořadí sedmým dílem klasické série, kterou zahájil v roce 1978 režisér John Carpenter kultovním snímkem Halloween (u nás vyšel na videu pod názvem Předvečer svátku všech svatých). Pokračování režiséra Steva Minera se odehrává o dvacet let později (odtud šifra v názvu snímku). Na scénu se v něm vrací jak ďábelský vrah Michael Myers, tak jeho sestra Laurie Strodeová, která jako jediná přežila jeho řádění. Nyní žije pod změněným jménem, má sedmnáctiletého syna, ale stále ji pronásledují děsivé vidiny o Myersově návratu. Není tedy překvapena, když se tak opravdu stane. Po dávných zkušenostech s nezničitelným zabijákem je však na střetnutí s ním připravena a je odhodlána sprovodit ho tentokrát ze světa definitivně. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (323)
Výtečně budovaná a klaustrofobicky působící atmosféra dodává šmrnc poněkud fádnímu scénáři, ve kterém je sice několik výtečných náznaků, ovšem zatraceně málo postav a snímek tak celkově působí smutným a unylým dojmem epizodnosti, kterému by se měl vyhýbat jako čert kříži. Nezbývá tedy, než velebit stylově budující režii, bez níž by šla celá podívaná vcelku rychle do kytek. Herci jsou, až na jednu výjimku, příšerní a silné líčení u většiny ženských postav (dvě ze tří), je stejně iritující, jako zlobivý a emocionálně rozervaný synek hlavní hrdinky, respektive ta trapná křeč, kterou Josh Hartnett předvádí. Pokud by nám tato podívaná byla schopna nabídnout více scén jako je honička mezi stoly a samotný závěr, nebál bych se ji ohodnotit mnohem lépe. Takhle je to pěkných a hlavně překvapivě spokojených sedm z deseti... ()
Důstojné zakončení Halloweenské série. Alespoň to tak být mělo, žádné Zmrtvýchvstání se konat nemělo, protože je urážkou jména Michaela Myerse. Nicméně H20 (leckde prezentováno jako "helouvín há dvě ó" ?!?!) je super. Kromě hafo reminiscencí na starší kusy (klasiky žánru) se dočkáte i perfektního obsazení vedlejších rolí, připomenutí Dr. Loomise (čest památce Donalda Pleasance) a spolu s geniálním Carpenterovým "main theme" a hudbou netradičního tandemu John Ottman - Marco Beltrami i Mr. Sandmana od Chordettes:) Pá pá, Miku:) ()
I když už se to zdálo nemožné, legenda se vrátila a žije dál. Chtěl bych také ocenit lidi z Intersonicu, kteří film propagovali pod názvem Halloween há dvě ó (lze to najít i na originální videokazetě). Buď nevědí co vydávají a nebo mají dost radikální smysl pro humor... ()
Tento díl Halloweenu se povedl a to tak, že velmi. Horror movie of the year ()
Jediný rozumný tah, dát sbohem předchozím dílům a navázat na konec dvojky, se ukázal být docela inteligentním vysvobozením ze scénáristické retardace svých předchůdců. Psychologické pitvání postavy Laurie je docela zajímavé, ale ne nijak objevné, byť návrat J. L. Curtis na scénu je dalším přímým zásahem do černého. Bohužel to nakonec zazdil režisér. Atmosféricky jsou mordy velmi půvabné, příjemný pocit déja vu á la Carpenter pohladí divákovo libido a scéna, kdy Laurie vezme do rukou sekeru a vydá se vstříct Michaelovi, je fenomenální. Jenže koho to navlekli do motérek a bílé masky? Michael byl, je a vždy bude vnímán jako robustní kořeň a ne jako suchar, kterému půl roku po opuštění posilovny opadly kreatinem nahnané bicepsy. Ale absolutní „wtf?!“ chvíle nastane tehdy (sorry, neodpustím si spoiler!), když režisér hodí jeden kamerový detail na oči. Ty dva prázdné otvory, skrývající absolutní zlo dostaly podobu a tvar, čímž se Michael definitivně degradoval do pozice kosiče bez tajemství, jemuž není možno fandit. Nápad tu byl, snaha též, ale výsledek je notně rozporuplný zářez do Halloweenské série. ()
Jediný díl Halloweenu (kromě prvního), který se povedl. ()
║Rozpočet $17miliónov║Tržby USA $55,041,738║Tržby Celosvetovo $75,041,738║ /50%/ ()
Halloween mě osobně něpřijde nijak skvělý. At už to byl první díl, u kterého jsem se nebá, nebo další pokračování. První díl vytvořil archeotyp hororu, v kterém "nesmrtelná" postava vraždí z různých důvodů snad kohokoliv. To mě již po milionté nepřijde nijak zábavné a byl bych rád, kdyby se zkusilo přijít s něčím jiným.... ()
Na to, že se jedná již o sedmé pokračování nabízí tento film slušnou porci napětí i zábavy a nemusí se za sebe stydět. ()
Filmu svědčí krátká stopáž, která nám dovolí přežít ty nezajímavé dějové linie na začátku a uprostřed a dovolí nám vychutnat si výborný závěr, kdy se Jamie Lee konečně přestane schovávat a vyrazí Michaelovi vstříc. Tímto dílem pro mě série skončila, další díly už vidět nechci. Co filmu nesvědčí - jak již bylo zmíněno - když filmoví "odborníci" (třeba i na HBO) annoncují, že film se asi bude odehrávat na moři, v jezeře, v potoce či kde - zkrátka někde, kde je hodně vody (tedy H20). ()
:::::::::::::::::::::::::::: Nuda. Celý film čekáte kdy konečně Michael už někoho a zabije, ale bohužel. Stačí se podívat na posledních 10 minut - to už se něco děje - za ten konec dávám 3*. ::::::::::::::::::::::::::::::::: ()
Sice nejlepší část z Halloweenské série, ale pořád nedostačující. Opět mi zde vadil nezajímavý Myers a velmi nízký bodycount s minimem krve, naštěstí atmosféra místy jakžtakž funguje a film nenudí. Vřískot o 2 roky mladší byla daleko sympatičtější a dravější jízda. 60% ()
Série Halloween je zvláštní. Asi nenajdete jinou filmovou ságu, která má tolik pokračování (díly 2, 4, 5 a 6), what if... verzí (H20 s bohužel navazujícím Zmrtvýchvstání, nový Halloween z 2018), reimaginací (dva filmy Roba Zombieho) a wtf is this (ano, trojko, mluvím o tobě). Přesto zrovna H20 je pro mne asi nejlepším zářezem. Spousta slasherů se utápí v ohýbání reality, času a občas i vlastních pravidel, i skvělá Carpenterova jednička se tomu nevyhla, ale u H20 je podobných věcí fakt málo. Většina postav je dostatečně sympatická, aby jim člověk fandil, i když se dá celkem čekat, že jen málokdo se dostane až k finálním titulkům, dialogy jsou dobře napsané, humor tu je, ale nepůsobí úplně mimo... A finální část už je jen krvavou třešničkou. ()
"Môže sa človeku stať niečo také strašné, že sa z toho už nikdy úplne nespamätá?" Takýto vyzretý hororový sequel si Michael Myers po toľkých obskúrnych dieloch snáď ani nezaslúžil. Keby existovala len jednotka, dvojka a H20, šlo by o skvelú (napriek priemernej, hoc riadne temnej dvojke) trilógiu. Siedmy (!) H20 je podľa mňa ešte lepší film, než kultová jednotka. Bravúrne sa vydaril ako kasting (ikonická Jamie Lee Curtis, sympaťák Adam Arkin, nová generácia v podaní napr. Michelle Williams či Josha Hartnetta), plno skvelých žmukrnutí (sestra Marion, Jason Voorhees, Janet Leigh, Myersove šoférske superschopnosti), tuhá hororová atmosféra (skvelé je to, že hoci sa podstatnú časť minutáže zdanlivo nedeje nič výslovne hororové, o to je atmosféra napnutejšia, až do neznesiteľnosti), príjemne krátka minutáž (ani to nezačne a už to končí), napínavé akčné sekvencie a ťažko prekonateľné finále, v ktorom Laurie uzatvorí školský areál a ide hľadať brata, ktorý vždy doteraz hľadal ju. H20 vznikol počas vrcholiacej Novej vlny slasheru (odpálenej v r. 1996 Vreskotom), kedy to boli samé srandičky a hranie sa s pravidlami žánru (hrdinka pripravená o panenstvo hneď v úvode Viem, čo ste robili minulé leto), takže o to viac prekvapí, o aké vážne, seriózne, dospelé, tvrdé, nekorektné a beznádejné pokračovanie ide. Paradoxne, na produkcii sa podieľal Kevin Williamson, stojaci za touto "odľahčenou" slasherovou vlnou (a hoci je H20 plný typických williamsonovských hlášok a ostrých dialógov, oficiálne sa Kevin skutočne podieľal čisto na produkcii a do písania scenára údajne nezasahoval). Kino Považan NMnV 1999 ()
I kdyz ho produkoval Dimension je H20 vynikajicim slasherem. Jasny, sou devadesaty leta, takze to uz nikdy nebude ono, ale nastesti se Williamson cpal hlavne do produkce a nepsal kompletne scenar. Tudiz "dnesni" teenageri (ti, kteri nesoulozi, neodhaluji se a vubec jsou nezajimavi) slouzi jen jako potrava pro Michaeluv nuz a prilis neotravuji. Hlavni hrdinkou, a jednou z nejzajimavejsich postav v ramci celeho subzanru, se tak stava Laurie Strode. Alkoholicka, neuroticka a obcas i matka. Jeji vztah s bratrem je opravdu silne tema a chvile, kdyz vezme do ruky sekeru a vyda se ona sama na lov je jedna z nejzasadnejsich v historii slasheru vubec. Krom vynikajici Jamie Lee pobavi i drobne citace. Predevsim scena s Jamie a Janet Leigh je dokonala. Navic hudba citlive inovuje Carpenterovo tema a rozhodne mu prilis nedela ostudu. Zabavna a citlive natocena zalezitost. ()
Napínavé! I když možná až zbytečně dlouhý rozjezd na to, jak rychle se to pak semele. On je to v podstatě film na deset až dvacet minut. Ovšem obdivuju tu schopnost natáhnout to na osmdesát pět minut, aniž by to nudilo. ()
Moje dětská srdcovka a film, který mě kdysi poslal na dráhu hororu, je místy nelogickou a velmi jednoduchou, pořád ale silně nadprůměrnou devadesátkovou vyvražďovačkou. Až mě trochu mrzelo, že ho teď 2018 "dvojka" komplet ignoruje - i když, už jen vzhledem k finále, jak jinak. Těžko odprostit se od nostalgie, pořád ale v top 3 všeho pod značkou HALLOWEEN. ()
U mě nejlepší díl Halloweenské série...Vynikající horrorová adrenalinovka! ()
Michael si chtěl nostalgicky zavzpomínat na starý dobrý časy ve společnosti svojí milovaný sestřičky, a divák tak může zavzpomínat s nima. Kultovní zabiják tu totiž vůbec nepřipomíná ten vraždící kombajn, co kosí všechno živý kolem sebe. Kdepak, zdejší Michael se opravdu podobá tomu z prvních dvou dílů: chytře a hlavně nenápadně si jde za svym cílem i přes to, aniž by musel zamordovat každýho, kdo mu stojí v cestě. Bodycount je tudíž slabší (pouze 5 obětí), ale v týhle části jde o něco úplně jinýho. Správně, mluvim o momentu, kdy Laurie Strodeová - do tý doby neustále vyděšená z každýho blížícího se Halloweenu - uzavírá celej školní areál a se sekerou v ruce si jde srovnat účty s bráškou, nadobro skoncovat se svojí noční můrou a zároveň důstojně uzavřít celou sérii. Dneska samozřejmě už všichni víme, že se tak bohužel nestalo a vzniklo to dementní Ressurection, ale HáDvacítku nám nikdo nevezme. Pro mě osobně tak všechno skončilo právě tady. P.S. Všimněte si, jak umře Adam Arkin (Lauřin rádoby nabíječ) - to je taky moc pěkná připomínka druhýho Halloweenu. ()
John Carpenter dal v roce 1978 světu zásadní slasher jménem Halloween, který poprvé představil ikonického zabijáka Michaela Myerse a skrze něj jednu z nejikoničtějších hororových postav všech dob. Druhý Halloween v režii Ricka Rosentala je poté ucházející sequel, který Carpenter již pouze psal a došlo v něm na zvrat, kterého sám Carpenter později litoval. Každopádně to po závěru filmu vypadalo, že má Laurie Strode od svého bratra Michaela definitivní pokoj a tvůrci se tak skrze Halloween III rozhodli vydat směrem antologických filmů, po tragickém výsledku ovšem bylo snazší vrátit se k Myersovi. Jenže Halloween IV-VI jsou z dnešního pohledu přinejlepším snesitelné braky, které odkaz původního filmu nemohli pomočit ve větší formě. I proto sedmý Halloween ve finále udělal několik chytrých kroků. Z prstu vycucaný zvrat sice zůstal kánonem, z kontinuity se ovšem rázem vymazalo vše po dvojce, došlo k návratu Jamie Lee Curtis v roli Laurie Strode a především si někdo uvědomil, že je v roce 1998 ideální přijít v rámci řádění Michaela Myerse s nějakou svěžejší formou. A i proto byl v době svého vydání sedmý Halloween se symbolickým podtitulem H20 (20 let později) tím nejlepším Halloweenem od prvního filmu. S původním námětem přišel Kevin Williamson, který skrze jím napsaný Vřískot v roce 1996 zvládl nakopnout novou vlnu slasherů, která nově především fungovala na principu uvědomělosti hororových stereotypů a výsměchu samotnému slasherovému podžánru. Williamson sice není u filmu uveden, pomáhal ovšem dvojici Robert Zappia a Matt Greenberg s libovolnými replikami a drobnými úpravami. K návratu Carpentera poté tehdy nedošlo, režie se ovšem chopil Steve Miner, který svou režijní kariéru započal druhým a třetím dílem Pátku třináctého, kdy světu představil Jasona Vorheese a především se u série o zabijákovi s hokejovou maskou držel v jejím nejsnesitelnějším období. Se scénářem tak pomáhal zkušený autor nejprogresivnějšího slasheru 90. let, režie se chopil se slasherem zkušený tvůrce a v hlavní roli mohla opět zazářit královna všech scream queens. Co by se vlastně mohlo pokazit? Samotný film po vzoru Halloweenu II začíná za doprovodu písně Mr. Sandman a zobrazení rozverné halloweenské nálady, kdy lidé krájí dýně, připravují se na koledování a vše vypadá velmi idylicky. Jenže pak si jednoduše Michael Myers řekne, že 20 let už je dlouhá doba a že by nebylo špatné udělat si jeden rodinný sraz. Halloween: H20 se v tomto ohledu nesnází odpovědět na nejrůznější otázky, nijak výrazněji neprozkoumává pochybnou mystičnost Michaela Myerse a nesází ani na kdovíjak kreativní vraždění a vysoký body count. Miner se v tomto ohledu překvapivě distancuje od všech předchozích příšerných dílů Halloweenu a po vzoru Carpentera na to chce primárně jít přes budování atmosféry, které následně prakticky celou dobu funguje. Po 20 letech a šesti (respektive pěti) se mohl zdát koncept naprosto vyčerpaný, Miner ovšem dokázal, že se s Michaelem Myersem ještě pořád dá zpracovat zajímavým způsobem. John Carpenter se tehdy neobtěžoval vrátit ani na pozici skladatele, dvojice John Ottman a Marco Beltrami ovšem tehdy byli ideální volbou, kdy se tento fakt utvrdí už během úvodních titulků, které doprovází známý proslov Dr. Loomise o tom, jak je Michael Myers představitelem čistého zla. Jamie Lee Curtis tu díky PTSD Laurie Strode a jejím nově nabytém statusu matky měla prostor pro to něco hrát a mohla působit dojmem, že si tehdy návrat do své první velké a především nejslavnější role zatraceně užívá. V Halloween: H20 se ostatně nevyhnutelně z kořisti musí stát lovec, kdy je v tomto případě vidět nadhled příspěvku samotného Williamsona. I když Michael Myers v roce 1998 pořád byl tím nejstylovějším slasherovým zabijákem, rázem bylo o poznání snadnější přát mu smrt. I proto, že vizuální řešení jeho masky tentokrát nebylo tím nejšťastnějším. Halloween: H20 měl štěstí i v castingu jednotlivých vedlejších roli, kdy za vypíchnutí stojí především Josh Hartnett ve své první velké roli jakožto syn Laurie John, kdy jen zamrzí, že načrtnutý komplikovaný vztah s jeho matkou není ve finále komplexnější. Dále LL Cool J, kdy jeho Ronny patří mezi nejzábavnější postavy z celého Halloweenu či Adam Arkin jakožto Will Brennan, tajný přítel Keri Tate (tedy Laurie). Vedlejší postavy poté sice dle očekávání předeším vyplňují kolonky tradičních postav v rámci slasheru, s některými z nich (především s Ronnym) se občas pracuje poměrně zajímavým způsobem. V průběhu je vlastně strašně zábavné sledovat, že si v případě Halloween: H20 Miner uvědomuje práci s očekáváním a v jistých momentech diváky šikovně potahá za nos, aby tím narušil jejich víru a následně je zasáhl nepřipravené. Finále i díky tomu působí dojmem, že je bravurně vystavěné a jeden finální úder vyvolá ten správný pocit zadostiučinění. Právě v ten moment snad i vyvstane pocit, že by Halloween: H20 mohl fungovat jako solidní zakončení trilogie. Jenže to by život musel být férový a Jamie Lee Curtis by skutečně musela odejít na vrcholu. Díky klauzuli ve smlouvě producenta Moustaphy Akkada totiž bylo již při realizaci H20 jasné, že tímto bravurním návratem příběh nekončí. Skrze následující Halloween: Zmrtvýchvstání poté sérii paradoxně zvládl pohřbít právě Rick Rosental, který již jednou příběh Michaela Myerse zdánlivě uzavřel. Jen to bohužel v roce 2002 bolelo o poznání víc. A nejen díky přítomnosti Bustyho Rhymese. Na tom ovšem v součtu tolik dvakrát nezáleží. Ne poprvé a ne naposledy se totiž projevilo, že je u série Halloween vlastně snadné některé filmy naprosto ignorovat a díky retroaktivním kontinuitám a neustálým pokusům začít znova si vlastně divák může vytvořit vlastní kontinuitu dle vlastního výběru. S odstupem je to ovšem vlastně těžké, protože Halloween z roku 2018, který by klidně mohl nést název Halloween: H40, nastavil pár let nazpátek stejně vysokou laťku jako svého času H20. I navázání na H40 poté nedopadlo nejlépe, s odstupem času jsou ovšem nejspíš právě H20 a H40 těmi nejlepšími filmy ze série Halloween s výjimkou původní Carpenterovy klasiky. Jestli to chce někdo bude chtít v brzkých letech zkusit s Michaelem Myersem znova, inspirace těmi nejlepšími kusy jako právě H20 a zároveň pokus přijít opět s něčím svěžím by rozhodně (nevyhnutelnému) budoucímu 14. Halloween filmu prospěli.... () (menej) (viac)