Fukušima
Fukushima 50
Réžia:
Securó WakamacuScenár:
Jóiči MaekawaKamera:
Šódži EharaHrajú:
Ken Watanabe, Kóiči Sató, Hidetaka Jošioka, Naoto Ogata, Šóhei Hino, Micuru Hirata, Masato Hagiwara, Riho Jošioka, Takumi Saitó, Jasuko Tomita, Širó Sano (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
11. marca 2011 o 14:46 zasiahlo japonské pobrežie jedno z najsilnejších zemetrasení v dejinách krajiny. Jadrová elektráreň Fukušima zvládla otrasy 9 stupňa bez ujmy. Osudnou sa stane až následná 15-metrová vlna cunami, ktorá ju znútra zaplaví do výšky desiatich metrov. Generátory skolabujú a elektráreň sa razom ocitá bez zdroja elektriny. Bez chladenia jadrových reaktorov môže dôjsť k výbuchu, a tak k nim vedúci zmeny vo velíne Tošio Izaki (Koiči Sato) vyšle šesticu mužov, aby ručne otvorili vodné ventily. Aj napriek obrovskej radiácii sa dvom zo šestice pracovníkov podarí jeden z ventilov otvoriť a druhý prerazia vzduchom. O šesť hodín tlak v reaktoroch stúpne tak, že musia otvoriť pretlakové ventily a prvá dávka radiácie sa dostane do okolitého ovzdušia. Ak reaktory vybuchnú, dôjde k zamoreniu celého východného Japonska. Vláda začína evakuovať okolité obyvateľstvo. Premiér je otrasený, keď sa dozvedá, že riaditeľ Masao Jošida (Ken Watanabe) rieši situáciu pomocou samovražedného tímu pracovníkov. Deň po katastrofe vybuchne prvý blok elektrárne, našťastie nedochádza k výbuchu samotného reaktora. V tejto situácii žiada americký veľvyslanec prezidenta USA o pomoc. Riaditeľ Jošida prikáže napúšťať do reaktorov slanú morskú vodu... (TV JOJ)
(viac)Recenzie (74)
Film vlastne padá na jedinej zásadnej veci: je neskutočne chladný, bez emócií (tie prídu až úplne nakonci, a to je už príliš neskoro). ()
Sentimentálnosť a nelogickosť. Dve veci, čo zrážajú hodnotenie. Ale šak nebol to dokument, povedzme si na rovinu. Rozhodne, asi najlepší, ucelený prehľad toho, čo sa tam udialo. 3 z 5 ()
Prirodni sily nebyly pod kontrolou. ()
Největší jaderná katastrofa od Černobylu, kde tentokrát velkou roli sehrála i příroda, ale zbytek dodělala opět lidská laxnost. Film jako takový dost sráží asijský patos, který je ještě šílenější než ten americký, proto asi zase dlouho žádný asijský katastrofák neuvidím. 5/10 ()
Havárii v jaderné elektrárně ve Fukušimě v roce 2011 jsem zaznamenal jen jako, že tsunami poškodila něco v elektrárně a pak vytekla radioaktivní voda do okolí. Na nějaký filmový trhák jsem to neviděl, ale tahle filmová rekonstrukce mi ukázala, že se tam odehrával boj o život milionů, protože tam byl lautr stejný problém jako v Černobylu - hrozilo přehřátí reaktoru a výbuch. Takže se jede strhující záchrana za riskování sebeobětování jako v seriálu Černobyl, který byl ale filmově daleko vymazlenější a poutavější. Tento japonský film má strhující námět, solidní rozpočet a technicky je velmi přehledný, ale sráží ho, že to nemá moc akčního drajvu a asi dvacet minut jsem si musel zvykat na tu japonskou kulturu, protože jsem nevěděl jestli to jsou parodické herecké výkony, nebo to tak je doopravdy v Japonsku ( samé omlouvání nevím za co a uklánění se ) . PS: člověk se musí opravdu zamyslet nad zabezpečením jaderných elektráren, protože si člověk řekne tsunami je jedna ku bilionu ( hlavně u nás ), ale ten základní problém, který může způsobit katastrofu gigantických rozměrů bylo to, že prostě nešla elektrika z bodu A do bodu B. ()
Z úcty k japonskému lidu bojujícímu s tragédií ve Fukušimě nedám odpad, ale na ten film se nedá dívat... ()
Překvapivě spíš televizní levné zpracování obrovské havárie. Doslovně vysvětlující a příliš toporné i na Japonce. Těžko dokoukat. Herci v hlavních rolích přesto výborní. ()
Promarněná příležitost, totiž - dost nevyrovnaný film a náhlým přechodem do šťastného konce. Větší část filmu zabírá popis práce "Fukušimské padesátky", jejich statečný boj, leč - pro laika byly různé odborné výkřiky dost těžko pochopitelné. Takže k tomu lepšímu patřil spíše pohled na byrokracii, která celou záchrannou akci provázela a která práci záchranářů ztěžovala. Závěr byl naopak moc rychlý, odehrál se asi v pěti minutách, kdy se někteří ze záchrancůl setkali se svými rodinami. Ale ani jsme se nedozvěděli o skutečném počtu ozářených a obětí katastrofy. ()
Je to spíš hraný dokument, než film. Japonský styl herectví je nám asi trochu vzdálený, ale provedení a popis událostí stojí za vidění. ()
O katastrofě jaderné elektrárny Fukušima v Japonsku, která se stala v roce 2011 vlivem silného zemětřesení a tím vzniklé vlně tsunami, jehož velikost nikdy nebyla předpokládána, bylo natočeno již několik málo snímků. Každý z různé perspektivy, některé i s vymyšleným příběhem. Tento si všímá zaměstnanců elektrárny, kteří se na úkor svých životů snaží alespoň stabilizovat situaci v rámci svých možností. Naprostá nepřipravenost a nelogické rozkazy ze strany vysoko postavených lidí však vzalo za své. Tvůrci se s tím ale moc nepárali a tak to celé vypadá, jako lecjaký jednoduchý televizní katastrofický film. Už po úvodních titulcích se nestačíme ani pořádně rozkousat a už to na dně moře vře a než by jeden stačil říct ´heršvec´, už se na elektrárnu žene vlna. Netrvá to ale dlouho, když najednou začne nejeden filmový fanoušek přemýšlet, kde že už něco takového viděl. No jasně, ´K-19: Stroj na smrt´ (2002). Vývoj událostí a vůbec veškerá problematika jakoby byla z tohoto filmu, pro změnu o jaderné katastrofě na sovětské ponorce, okopírována. Skutečně to stačí jen porovnat. I ta dramatizace se snaží být zajímavá, ale jakoby se tvůrci bránili celou tu hrůzu ještě více zvýrazňovat vlivem špatných rozhodovacích procesů lidmi s většími pravomocemi. Nebo že by byl tento skutek úmyslně potlačený? Takhle z toho jen vyplývá, že nikdo za nic nemůže, neb přírodě se prostě poručit nedá a že občas dokáže překvapit. Snímek se tak stal značně omšelý, jakoby narychlo spíchnutý. Chtělo to daleko lépe zpracovaný scénář a o něco větší rozpočet. Takhle je to jen obyčejná vyprávěnka, která v diváckém povědomí bohužel nezůstane. ()
"Dělají na tom...naše sebevražedná jednotka..." Jasně, Černobyl to není, ale zase se člověk něco dozví, tedy, pokud je to pravdivě natočeno... ()
Navzdory vážnému tématu umocněnému skutečnou tragédií mi kvůli necivilnímu zpracování celý film připadal jako jedna dlouhá scénka Kaisera s Lábusem. Cože, blíží se tsunami???!!! Cože, nepřišly gumičky???!!! ()
Pohodovej film o jaderné havárii ve Fukušimi. Vzhledem k tomu, že to nebyl tak velkej průser, tak tomu odpovídá i napětí a dramatičnost a akce, která je upozaděna a spíše se pohybujeme po krizových štábech atd. V každém případě to je koukatelný a nejedná se o ztrátu času. ()
Japonsko chtělo svůj Černobyl. V realitě se to díky bohu nepovedlo, a bohužel se to nepovedlo ani filmově. Dramaturgicky, herecky i režijně je Fukušima nudná ubrečená blátotlačka, která začne doslova v první minutě, ale ani na sekundu vás nepřinutí se o postavy nějak víc zajímat, či se o ně dokonce bát. Ken Watanabe je tu pro západní svět asi jediný známější herec a jeho role spočívá v tom, že celou dobu sedí, nadává na svý nadřízený nebo fňuká nad současným stavem. Katastrofa to byla obrovská, nad tím nepolemizuji, ale událost by si zasloužila film, který by v divákovi vyvolal alespoň nějaké pocity, a ne jen nudu, která byla ke konci skoro nesnesitelná. ()
Zajímavé filmové ztvárnění Fukushimské katastrofy. Napínavé od začátku do konce a poučné k tomu navíc. Takové filmy prostě stojí za to. ()
Když brutálně přehrává i největší dostupná asijská herecká kapacita Ken Watanabe, tak jsem pochopil, že nejde o ochotnické pseudoherectví všech zúčastněných, ale že jde prostě o japonskou kulturu a jejich styl vyjadřování. Bohužel - při vší úctě k padesátce statečných zaměstnanců - mi tento styl neumožnil ponořit se do děje a celou dobu to na mě působilo, že koukám na amatérský film. Černobyl byl natočen poevropsku, takže se mi více vryl pod kůži. ()
Naprosto katastrofální herecké výkony a ještě katastrofálnější český dabing. Celkově mi film připomíná "film", který jsme před mnoha lety točili s kámoši z hospody na Kružberské přehradě. ()
Za normálních okolností bych přemýšlel o 5, ale řeknu Vám, proč ne. Jak někdo správně připomíná, je to ubrečený kýč. A má pravdu. Strhující napětí prokládá sebevražedná přecitlivělost japonských jaderných techniků. Slabší 4, ale pozornost to udrží. Maucta ()
U věčně afektovaných Japonců si nikdy nejsem jistý, jestli strašlivě přehrávají, nebo věrně hrají věčně afektované Japonce. Tentokrát už to ale bylo tak teatrální, že tomu nestíhal držet krok ani český dabing. Tři hvězdičky za zajímavé téma, velice slušné vizuální efekty a taky trochu z úcty k pracovníkům elektrárny. Určitě ale nečekejte něco tak kvalitního, jako byl seriál Černobyl. ()