Reklama

Reklama

VOD (1)

11. marca 2011 o 14:46 zasiahlo japonské pobrežie jedno z najsilnejších zemetrasení v dejinách krajiny. Jadrová elektráreň Fukušima zvládla otrasy 9 stupňa bez ujmy. Osudnou sa stane až následná 15-metrová vlna cunami, ktorá ju znútra zaplaví do výšky desiatich metrov. Generátory skolabujú a elektráreň sa razom ocitá bez zdroja elektriny. Bez chladenia jadrových reaktorov môže dôjsť k výbuchu, a tak k nim vedúci zmeny vo velíne Tošio Izaki (Koiči Sato) vyšle šesticu mužov, aby ručne otvorili vodné ventily. Aj napriek obrovskej radiácii sa dvom zo šestice pracovníkov podarí jeden z ventilov otvoriť a druhý prerazia vzduchom. O šesť hodín tlak v reaktoroch stúpne tak, že musia otvoriť pretlakové ventily a prvá dávka radiácie sa dostane do okolitého ovzdušia. Ak reaktory vybuchnú, dôjde k zamoreniu celého východného Japonska. Vláda začína evakuovať okolité obyvateľstvo. Premiér je otrasený, keď sa dozvedá, že riaditeľ Masao Jošida (Ken Watanabe) rieši situáciu pomocou samovražedného tímu pracovníkov. Deň po katastrofe vybuchne prvý blok elektrárne, našťastie nedochádza k výbuchu samotného reaktora. V tejto situácii žiada americký veľvyslanec prezidenta USA o pomoc. Riaditeľ Jošida prikáže napúšťať do reaktorov slanú morskú vodu... (TV JOJ)

(viac)

Videá (6)

Trailer 2

Recenzie (74)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

To, čo si ešte čerstvo pamätáme z televíznych správ, máme teraz sprostredkované pomocou hranej rekonštrukcie. Vtedy si človek povedal, že v tom Japonsku to majú vždy všetko zmáknuté a tak sa zomkli a zažehnali aj totálnu katastrofu, ale ako vidno, realita bola o niečo zložitejšia a svoje zohrala aj náhoda a šťastie. Film asi ťaží aj z úspechu Černobyľu, ale ono tie akcie pri problémoch v jadrovej elektrárni sú dosť podobné, aj tu sme mali tzv. samovražedné komando. Fukušima sa príliš nezaoberala expozíciou, išlo sa hneď na vec a možno aj preto príliš nefungovali rodinné línie a v podstate každý pokus o sentiment zlyhal. Pre mňa je určite zaujímavejšie si o tejto udalosti pozrieť film ako Fukušima, než si o tom čítať len na internete. ()

Ryuuhei 

všetky recenzie používateľa

Je vidět, že spousta komentujících nemá nejmenší páru o japonské kultuře, zvyklostech, ale i chování Japonců samotných. Stejně tak tu zřejmě většina neviděla jediný japonský film - o Japoncích se ví, že hrát moc neumí, dost přehrávají, což je i případem tohoto filmu, který je ale i přesto herecky na dobré úrovni. Když už se odprostím od znechucení zdejšími barbary, musím říct, že mě nakonec příběh Fukušimy mile překvapil. Ať už podcenili cokoliv, stále situaci zvládli s mnohem větší gracií, než ti sovětští pokrytci z Černobylu. A byť je provázelo i nehorázné štěstí, bez něhož by dneska byla zřejmě polovina Japonska neobyvatelná, stále jde o úctyhodný příběh skupiny zaměstnanců ochotných položit za svou zemi život. Ano, místy opravdu přehrávaný, přehnaný a napěchovaný emocemi navíc... Ale proboha, je to film! Samozřejmě, že si nezadá s výborným seriálovým ztvárněním Černobylu, ale stále je to víc než dobře sledovatelný a napínavý snímek mapující skutečnou událost a přibližující, jak moc nebezpečnými jaderné technologie vlastně jsou. ()

Reklama

cubiczech 

všetky recenzie používateľa

Taková až příliš televízní a málo faktická podívaná. Jedná se v první řadě o adaptaci knihy "On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi", která není fikcí, ale má 300 stran a ten film jen 2 hodiny, takže... Příběh je velice přímočarý a faktický, ale stejně je toho málo. Detailnější popis se dozvíte spíše z Wikipedie (nebo ze zmíněné knihy). Úmorná nuda v podobě časté telefonické komunikace, jejichž obsah by teda mohl být divákovi podán lépe (třeba jako když se reaktor počůrá, tak ukážu čůrající reaktor, ale místo toho si to dvě postavy řeknou po videohovoru/telefonu a ministr se o tom čůrajícím reaktoru ještě ujišťuje, také telefonicky/videohovoristicky atp.). Většinu času sledujeme postavy dávající nesmyslné rozkazy které pak postavy plní nesmyslným způsobem a divák moc neví proč či za to nesly konkrétní osoby nějaké následky. Na druhou stranu to lze brát i s ohledem na určité kulturní rozdíly a dialogovou a emocionální kanonádu Japoncům tak blízkou (jako nedovedu si představit jak bolavej musel bejt dabing a kolik dialogu se z praktických důvodů muselo sesekat a všechno udělat ještě o něco zmatečnější). ()

Xeelee 

všetky recenzie používateľa

Jak se píše na Wikipedii, příčinami havárie byla nedostatečná připravenost personálu na havarijní stavy, zanedbávání připomínek regulačních úřadů, chyby v japonské legislativě, týkající se regulačních úřadů, i kulturní předpoklady, zejména japonská hierarchie. Takže tu většinu času sledujeme jak bezmocní lidé sledují jak se děje něco čemu nemohou zabránit, jak vedení vydává nesmyslné rozkazy, nebo jak naprosto nesmyslně přilétá premiér. Někdo někomu volá a ten to telefonicky sděluje někomu jinému a ten to sděluje někomu jinému. Což je úmorná nuda. Tvůrci měli zásadní problém s budováním napětí a prací s emocemi. ()

Lacike 

všetky recenzie používateľa

Televízne pôsobiaci film, ktorý je príliš málo dramatický a ani z faktografickej stránky neoslní. Na konci som mal chuť si zohnať nejaký poriadny dokument, ktorý by to zhrnul lepšie a pravdepodobnejšie aj napínavejšie. No a čo sa týka mentality Japoncov, tak tu sú vyobrazení ako normálni ľudia. Ani samovražední hrdinovia ale ani žiadni zbabelci. Trochu otravne pôsobilo len vyobrazenie lídrov štátu, ktorí sa do ničoho nerozumejú, ale do všetkého zbytočne kecajú. No a CZ dabing z toho miestami robí paródiu. Napasovať intonačne češtinu do stroho vrieskajúcej japonštiny je problém. 5/10. ()

Galéria (17)

Zaujímavosti (6)

  • Film je založený na non-fiction knize „On the Brink: The Inside Story of Fukushima Daiichi“, která byla publikováná v roce 2012. (Swrozs)
  • Jedná se o první japonský film, který přesně vykresluje havárii jaderné elektrárny Fukushima Daiichi. (Swrozs)
  • S výstavbou jadrovej elektrárne Fukushima sa začalo v roku 1966 a prvý reaktor bol spustený v roku 1970. Reaktory 1, 2 a 6 dodala americká firma General Electric, reaktory 3 a 5 firma Toshiba a reaktor 4 firma Hitachi. Reaktory poskytovali dohromady výkon 4,7 GW, čo z nej robilo jednu z 25 najvýkonnejších na svete. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama