Where to Invade Next

Fakty a propaganda si vo filme podali ruku vo vzácne vyrovnanom pomere. Nechcem tu riešiť všetky detaily, len pár postrehov. 1. Moore pracuje veľmi kvalitne s emóciami a po tejto stránke sa jeho film vyrovná hociktorému hollywoodskemu dojáku. 2. Priemerný Američan nadobudne po projekcii skalopevný dojem, že Moore a s ním celá Európa, je komunizmom predchnutá. Jednoducho preto, že idey, ktoré chce Moore importovať do USA sú tam pokladané už dobrých 60 rokov za "červené" - neakceptovateľné. 3. Tvrdenie, že "kliniky reprodukčného zdravia" sú jedným z motorov ženskej emancipácie, otriaslo aj mnou, dekadentným Európanom. (16.06.2016)

Michael Moore změnil image a místo tlustého dědka teď vypadá jako tlustá bába, ale jinak se toho moc nezměnilo. Naštěstí je to mnohem zábavnější než "O kapitalismu s láskou", protože se zabývá nám mnohem bližšími evropskými zeměmi a všemi těmi sociálními vymoženostmi, které tu máme a v USA nemají, jako např. dlouhou dovolenou, zdravá jídla ve školních jídelnách, rovné příležitosti pro ženy, fešácké kriminály a vzdělání zdarma. Pro Evropany je to asi zábava, protože Moore to tu líčí jako ráj na zemi. Jak film působí na Američany by mě zajímalo. (28.04.2016)

Moore samozřejmě neztratil nic ze svého manipulativního umu. Tentokrát se k němu ale hned v úvodu velmi výrazně přizná a pak už za sebe jen hází humorné situace z evropské pouti v kontrastu s totálně zdevastovaným sociálním systémem "amerického snu". Vytříbená pointa přidá potřebnou hodnotu za hranu anti-bushovské propagandy. [TIFF2015] (01.10.2015)

Cause we have problems that no army solve... Zaměstnanci cestovních kanceláří vědí, že kouzlo zahraničních cest spočívá na skutečnosti, a nechytejte mě prosím za číslo ani za slovo, z 10ti procent; zbytek je iluze. Zatímco v cestovních kancelářích o tom pomlčí, Michael Moore, dokumentarista s pověstí manipulátora na jedné straně, filmaře s názorem na druhé, se k filosofii filmu explicitně hlásí: I am supposed to pick up the flowers, not the weed. Jeho turné po zemích, kde se nejspíš najde leccos, co nefunguje tak dobře jako ve Spojených státech (třeba dovednost příslušníků pořádkových sil cílit do černého :-)) může otevřít oči zalepené mizerným vzdělávacím systémem a mediální vymývárnou nejen Emeričanům, ale i nejednomu středoevropanovi. Alespoň já věděl o finském vzdělávacím systému hovnajs a nyní mám alespoň důvod si ověřit, v čem všem mi Moore lhal. Zábavné nejen v okamžicích, kdy se Italové diví, že všude ve světě nemají zaměstnanci 6 týdnů dovolené, které lze převádět z roku na rok. (29.05.2017)

Další dokument od Michaela Moora, který se nebojí poukázat na nedostatky amerického systému. Tedy respektive na její zanikající ,,unikátnost", kterou se USA, kdysi docela oprávněně oháněla. Film tak vypráví i o jednotě, o systémech, ze kterých si Michael bere vždy po kouskách a snaží se opět vytvořit ten úspěšný stát. Celkově pak snímek působí jako pokus o namíchání geografického koktejlu. (07.04.2017)