The Wind and the Lion
USA,
1975, 119 min
(Alternatívna 115 min)
Réžia:
John MiliusScenár:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(viac)Zaujímavosti (20)
- Blu-ray edice filmu z kolekce Warner Archive vyšla 29. dubna 2014. (classic)
- Hudbu k filmu složil a dirigoval Jerry Goldsmith. Věrný stylu hudby zlatého věku, jako byl Lawrence z Arábie (1962) Maurice Jarreho, Goldsmith použil rozmanitý ansámbl, který se opíral především o velkou sekci bicích a různé marocké nástroje. Hudba vynesla Goldsmithovi nominaci na Oscara za nejlepší původní hudbu. Často je považována za jednu z nejlepších hudebních skladeb jeho kariéry a byla jednou z 250 nominací Amerického filmového institutu na 25 nejlepších amerických filmových skladeb. (classic)
- V lednu 1975 vyšel v nakladatelství Award Books román „The Wind and the Lion“ od Johna Miliuse, založený na tomto filmu. Příběh, který vychází ze scénáře, se mírně liší od hotového filmu, je do něj zařazeno několik dalších scén (zejména Eden Perdicaris se koupe v Raisuliho paláci a Gummeré sleduje příjezd Atlantické eskadry do Tangeru) a chronologie příběhu je mírně odlišná. První vydání obsahovalo kapitolu o produkčních událostech a stručné životopisy herců a štábu. (classic)
- Film měl premiéru v květnu 1975 v New Yorku a v říjnu 1975 v Británii. (classic)
- Několik členů štábu je obsazeno, především kameraman Billy Williams, který hraje v úvodních scénách útoku ve vile Pedecaris střelce v bílém obleku sira Joshuu Smithe. Jako Rooseveltův (Brian Keith) ministr války Elihu Root se objeví vedoucí speciálních efektů Alex Weldon. (classic)
- Natáčení probíhalo ve Španělsku, přičemž města Sevilla, Granada, Almería a Madrid nahradily Tanger a Fez a scény z Washingtonu se natáčely v Madridu a jeho okolí. Pro marocké pouště použil John Milius mnoho lokací v provincii Almería. Scéna v Raisuliho (Sean Connery) sídle se natáčela na hradě La Calahorra (Granada). Scéna v Yellowstonském národním parku (kde Roosevelt pronáší svůj slavný projev o medvědech grizzly) se natáčela v Meseta Central severně od Madridu. Námořní pěchota a námořníci, kteří byli použiti ve scéně útoku na Tanger, byli španělští vojáci speciálních jednotek spolu s hrstkou příslušníků americké námořní pěchoty a námořnictva Spojených států z námořní základny v Rotě (Cádiz), kteří přesně pochodovali ulicemi Sevilly a Almeríe na cestě k Bašavovu (Vladek Sheybal) paláci. Podle Miliuse (v komentáři na DVD) americká námořní pěchota tuto scénu skutečně předvádí svým pokročilým pěchotním třídám pro poddůstojníky na Námořní akademii USA. (classic)
- John Milius původně chtěl, aby Raisuliho (Sean Connery) hrál Omar Sharif a Eden Pedecaris (Candice Bergen) Faye Dunaway, ale Sharif roli odmítl a Dunaway onemocněla vyčerpáním, takže ji musel v krátké době nahradit Bergen. Do role Raisuliho byl zvažován také Anthony Quinn. Milius uvedl, že roli Edena psal s myšlenkou na Julii Christie, ačkoli ve skutečnosti nebyla pro tuto roli oslovena. (classic)
- Film vznikl v koprodukci MGM, tehdy pod vedením Daniela Melnicka, a Columbia Pictures, kterou tehdy řídil Peter Guber. Producentem byl Herb Jaffe, který natočil svůj první nezávislý film po pěti letech, kdy vedl produkci u United Artists. (classic)
- John Milius se při natáčení inspiroval i novějšími filmy. Při natáčení filmu, využití pouštní krajiny a natáčení bitevních scén vycházel z filmu Lawrence z Arábie z roku 1962 a použil také mnoho stejných kulis, včetně kulis „Akaby“, které byly postaveny pro Leanův film a sloužily zde jako dějiště závěrečné trojité bitvy mezi Berbery, Evropany a jejich marockými spojenci a Američany. Bašavův (Vladek Sheybal) palác byl palác Ameriky v Seville, který se objevil jak ve filmu Lawrence z Arábie, tak ve filmu El Cid z roku 1961. Dalším významným vlivem je film Divoká banda z roku 1969, který inspiroval závěrečnou konfrontaci mezi americkými a německými jednotkami a předchozí scénu, kdy sultán zkušebně střílí z pistole Maxim. (classic)
- Dobrodružné filmy z 30. let jako Gunga Din a The Four Feathers se staly inspirací pro styl filmu a techniku vyprávění. Využití dětí jako hlavních hrdinů je rovněž inspirováno knihou a filmem A High Wind in Jamaica, zatímco vztah mezi Raisuli a Edenem vychází z filmu The Sheik z roku 1921. Raisuliho (Sean Connery) záchrana Pedecarisových na pláži je podobná jiné scéně boje s jezdeckým mečem ve filmu The Hidden Fortress Akiry Kurosawy z roku 1958 a scéna, kdy je Jennifer Pedecaris (Polly Gottesman) zahnána do kouta postavou Alda Sambrella a unesena, je odkazem na film The Searchers z roku 1956. (classic)
- John Milius musel omladit hlavní postavy, aby mohl film financovat. „Nikdo nechtěl točit film o Arabech a Teddym Rooseveltovi. Takže jsme museli udělat ústupky: romantičtější muž, krásná žena, takhle to má mnohem větší tržby. Tyhle ústupky děláte za pochodu a v určitém bodě kariéry je možná dělat nemusíte a natočíte Barryho Lyndona. Možná je lepší, když děláte ústupky.“ (classic)
- John Milius uvedl, že původně chtěl, aby Eden Pedecaris (Candice Bergen) bylo 55 nebo 60 let a hrála ji Katharine Hepburn. (classic)
- John Milius se také zabýval Raisuliho (Sean Connery) životopisem „The Sultan of the Mountains“ od Rosity Forbes z roku 1924. Většina dialogů ve filmu je téměř doslovně převzata z knihy Rosity Forbes. Kniha Waltera Harrise z roku 1921 „Morocco That Was“ inspirovala k zobrazení sultánova dvora Abdelazíze. Podobnou péči Milius věnoval i výzkumu scén s Theodorem Rooseveltem (Brian Keith). (classic)
- John Milius v rozhovorech i v komentáři na DVD uvedl, že vědomě navazoval na řadu klasických dobrodružných filmů a příběhů. Jako inspiraci pro film uvádí slavný britský časopis „Boy's Own“ a příběhy Rudyarda Kiplinga. Inspirací pro Miliuse byla četba článku Barbary W. Tuchman o Perdicarisově aféře v časopise „American Heritage“, příběh ho fascinoval a rozhodl se ho adaptovat do podoby scénáře, jakmile přišel na to, jak příběh zfilmovat, když z Iona Perdicarise udělal ženu Eden Pedecaris (Candice Bergen). (classic)
- Terry Leonard, filmový koordinátor kaskadérských scén, se osobně postaral o většinu nebezpečných scén s koňmi, a lze jej spatřit v roli boxerského protivníka prezidenta Theodora Roosevelta. (Conspi)
- Režiséra Johna Miliuse lze na krátký okamžik zahlédnout v roli obchodníka s kulomety. (Conspi)
- Ke snímku bylo přizváno 20 příšlušníků amerických jednotek US Marines a stejný počet poskytla i speciální pěší jednotka Śpanělska. Bojové záběry byly využívány jako tréninkové lekce pro výcvik amerických jednotek US Marines. (Conspi)
- Závěrečná scéna boje mezi jednotkami Američanů a Němců byla filmována dva týdny. Bylo zde použito realistických výbušnin - dynamitu, a o všechny nebezpečné scény s koňmi se postarala čtveřice amerických kaskadérů. (Conspi)
- Do role Eden Pedecarisové byla původně zamýšlena floridská herečka Faye Dunawayová. (Conspi)
- Snímek je podložen skutečnou událostí únosu amerického utečence Iona Perdicarise žijícího v Tangieru. Ve snímku jej nahradila ženská postava a stejně jako v případě jejich dvou dětí, útoku amerických jednotek na Bashawův palác, či vrcholného souboje mezi jednotkami Německa, Spojených států a berberů se jedná o invence ze strany režiséra-scénáristy. (Conspi)