The Wind and the Lion
Réžia:
John MiliusScenár:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
O čo je John Milius lepší v aranžovaní malebných pohľadov na západy slnka nad púšťou a fakt dobrých bojových scén (v tých stretoch mečov a padajúcich koní je už vidieť zárodky jeho budúceho Barbara Conana, ktorý je v tomto ohľade bravúrny), o to viac zlyháva v práci s hercami. Vlastne sa mu absolútne vymkli spod kontroly. Sean Connery je charizmatický zjav, ale toho džihádom a inými "teroristickými" rečami sa oháňajúceho, hlavy sekajúceho moslima mu neuveríte ani na sekundu. Ostatní sú ešte horší, či už afektovaná a nepresvedčivá Candice Bergen, alebo ostatní herci, ktorí svojím prehrávaním (napr. Geoffrey Lewis) robia z celej veci frašku na hrane paródie. Fakt ma to rozladilo, pretože veľkorysý vizuál aj dobre postavený príbeh dávali nádej, že to bude dobrodružák vo veľkom štýle. A on je z toho nakoniec... áno, Ostrov hrdlorezov. Akurát na púšti. ()
Film mého srdce. Upřímně je mi dost jedno, jestli je to celé podle skutečné události (což mimochodem je) a nakolik přesná je rekonstrukce (údajně moc ne), já se prostě díval na krásný dobrodružný film. Connery podává úžasný výkon, "Lva" Raisuliho by takhle nikdo nezahrál. Tedy přinejmenším žádný jiný Skot. Candice Bergenová v roli paní Pedicarisové, "Who's a great deal of trouble", přesvědčivě ztvárnila ženu v ohrožení, které není únosce tak úplně lhostejný. Keithův Teddy "Vítr" Roosevelt je parádní prezident, kterého voliči (a diváci) milují. Vladek Scheybal, kterého známe jako českého šachistu Kronsteena ze Srdečných pozdravů z Ruska, ztvárnil pašu, film se bohužel jen mihne v jedné nebo dvou scénách. A nesmím zapomenout na neuvěřitelně přesvědčivé dětské herce, něco takového se jen tak nevidí. V celém filmu je spousta krásných chvil a jeden ndherný polokýčoidní moment, ve kterém se Raisuli za jízdy zpomaleně spouští ze sedla koně, aby si od mladého Pedicarise vzal pušku. Díky přiměřené stopáži se nudit rozhodně nebudete, najdou se tu i střípky humoru (Conneryho výše citovaná neustále opakovaná hláška ohledně paní Pedicarisové) a tak vůbec je to celé nádherné, takže ... no, jak to, že jsem jediný, kdo dává pět hvězdiček? ()
Zajímavý hybrid mezi Lawrencem z Arábie a Divokou bandou v režii drsňáka Miliuse a s úžasnou Goldsmithovou hudbou. Vlastně je v tom příběhu úplně vše - pro někoho možná až moc. Závěrečnou přestřelku, v níž se střetává hrstka amerických vojáků, německých císařských pre-afrikakorps vojáků, jejich jiní arabští uniformovaní spojenci, najíždějící berbeři, americká slečna a její děti a šermující sultán Connery, to vám skutečně žádný jiný film nenabídne... Byť to zní jako náhodná kombinace frakcí z dobové multi-playerové hry, tak filmařsky je to super mela a mé srdce zaplesalo. ()
Sean Connery v roce 1975 podruhé, tentokrát jako berberský šejk v podivném dobrodružňáku. Vítr a lev by zoufale chtěl být novým Lawrencem z Arábie, ale místo toho je to spíše nepovedený Sandokanem. Jsou tu překrásné obrazy pouště, barvitých měst, davové scény s pestrobarevnými kostýmy. A pod tím vším zoufale debilní příběh. Na jedné straně nesympatická unesená ženská. Na druhé arabský náčelník, který přes statečnost a Conneryho charisma má stejnou odpudivou mentalitu jako moderní islámští teroristi. V podstatě se naprosto vším míjejí a zničeho nic se ona do něj zamiluje... A na třetí, zcela zbytečné straně Teddy Roosewelt, jeho život, kampaň, lov grizzlyho, rodinka a tuna patriotismu... proč to v tom filmu vlastně bylo mě uniklo. Přes vizuální krásu to nudí, je to blbý... jenže když přijdou akce, je to úchatné - souboje na meče, na koních a naprosto fantastický finální střet arabské jezdectvo vs. Němci vs. americká pěchota. Zkrátka děj na odpad, vizuál a akce na 5*, takže se zavřením očí kvůli Connerymu 3*. ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (20)
- John Milius v rozhovorech i v komentáři na DVD uvedl, že vědomě navazoval na řadu klasických dobrodružných filmů a příběhů. Jako inspiraci pro film uvádí slavný britský časopis „Boy's Own“ a příběhy Rudyarda Kiplinga. Inspirací pro Miliuse byla četba článku Barbary W. Tuchman o Perdicarisově aféře v časopise „American Heritage“, příběh ho fascinoval a rozhodl se ho adaptovat do podoby scénáře, jakmile přišel na to, jak příběh zfilmovat, když z Iona Perdicarise udělal ženu Eden Pedecaris (Candice Bergen). (classic)
- Ke snímku bylo přizváno 20 příšlušníků amerických jednotek US Marines a stejný počet poskytla i speciální pěší jednotka Śpanělska. Bojové záběry byly využívány jako tréninkové lekce pro výcvik amerických jednotek US Marines. (Conspi)
- Snímek je podložen skutečnou událostí únosu amerického utečence Iona Perdicarise žijícího v Tangieru. Ve snímku jej nahradila ženská postava a stejně jako v případě jejich dvou dětí, útoku amerických jednotek na Bashawův palác, či vrcholného souboje mezi jednotkami Německa, Spojených států a berberů se jedná o invence ze strany režiséra-scénáristy. (Conspi)
„Pani Pedecarisová, sú s Vami potiaže!” • Arabský, púštny pirát Mulai Ahmed el Raisuli, alebo poprípade ak ešte chcete, tak i akýsi „vodca skupiny berberských povstalcov,” teda konkrétne dňa 15. októbra 1904, okolo 13:00 hodine, podľa zemepisnej šírky sa najskôr ocitám len niekde v Tangeri, nachádzajúceho sa v moslimskom Maroku, kam v podstate následne vtrhol i tento podstatne odvážny rebel, aby povedzme, že zrovna uniesol práve iba týchto troch amerických občanov: Pedecarisovcov v zložení matky Eden a jej dvoch detí: Williama & Jennifer [v skutočnosti sa ale jednalo o mužský proťajšok v podobe Iona Hanforda Perdicarisa, pozn. recenzenta], pričom je naprosto teoreticky [snáď i prakticky!] dosť možné, že sa do danej »kauzy« predsaže nakoniec obuje i samotná, americká «hlava štátu», resp. v poradí už 26. prezident USA Theodore "Teddy" Roosevelt, Jr., ktorý vskutku má hodne značný záujem najmä o to, aby sa daná vec akosi dala čo najrýchlejšie hneď do poriadku, a tak sa mi tým pádom pred mojim užasnutým zrakom postupne rozprestieral i samotný názov tohto pôsobivého, dobrodružného titulu Vietor a lev, kedy na trochu vyššie spomínaných protagonistov; áno, a z osobného hľadiska ma rovnako zaujalo nielen stvárnenie Raisuliho Škótom S. Connerym [niekdajším predstaviteľom Jamesa Bonda ako stelesňujúceho Araba, no súčasne taktiež asi ani zrejme neviem ihneď popritom všetkom ponímaní správne posúdiť i to, či to bol úplne najšťastnejší nápad?], ale zároveň aj nemenej zaujímavého "Teddyho" v podaní Američanom Brianom Keithom, čo mimochodom v jeho priamom, hereckom stvárnení, bolo niečo neuveriteľne nevídané, a to nielenže iba kvôli tomu, že svojmu reálnemu predobrazu, „akoby normálne z oka vypadol, ach, tá podoba bola neuveriteľná,” ale vďaka súbežným prestrihom medzi ním a rebelom, by som danú situáciu zdôraznil v tom zmysle, že svoj náprotivok po hereckej stránke o čosi prekonával; čiže sa teraz vraciam k tomu, čo by sa malo na nich akože vzťahovať, t.j. kto je v tomto prípade vietor, a pre zmenu zase, kto je lev, čo si nie je vôbec ťažké domyslieť? • Skrátka, viacej som si užíval scény z Washingtonu, ako z marockej púšte, ale scenárista a režisér v jednej osobe J. Milius [budúci tvorca Barbara Conana], kedy by sa dalo celkovo podotknúť, že aj daný titul bol tak trocha »barbarsky« prevedeným; bol až natoľko šikovným, že si obidve fázy veľmi obstojne postrážil, i keď zasa «strihové prechody» medzi jednotlivými fázami - miestami pôsobili rušivým spôsobom, kedy by sa ale nedalo povedať, že by strihová skladba - obzvláštne vo fáze príliš ne[za]fungovala, skôr naopak. • Popri medzičasom už trocha spomínaným "Ničiteľom dôvery" & "Teleskopickým Teddym" & Plukovníkom, čo je stále jedna a tá istá osoba, ako hore uvádzaný prezident, ma zaujala i hudobná partitúra J. Goldsmitha, autentická výprava Gila Parrondoa a skutočný režisér najzvučnejšieho mena J. Huston v jednej z menších úloh, ktorý v tom istom roku [1975], podobne tiež [z]režíroval i S. Conneryho v titule Muž, ktorý chcel byť kráľom, čím chcem naznačiť azda len to, že tentoraz sa v spoločnej scéne ani nijako extra zvlášť nestretli! • Podobalo sa to na môj mimoriadne obľúbený počin LAWRENCE z ARÁBIE, ale nebolo to presne to isté, ibaže sa titulným hrdinom nadostač inšpirovalo. PS : Apropo; hovorí vám niečo meno Steve Kanaly? Totižto, následne stelesní jednu z kultových postáv - Raya Krebbsa v „legendárnom seriáli” Dallas, a pamätáte si, keď sa ešte vysielal na televíznych obrazovkách? () (menej) (viac)