The Wind and the Lion
Réžia:
John MiliusScenár:
John MiliusHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Sean Connery, Candice Bergen, John Huston, Brian Keith, Geoffrey Lewis, Steve Kanaly, Vladek Sheybal, Nadim Sawalha, Antoine Saint-John, Terry Leonard (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Mezi berberským náčelníkem a americkým prezidentem stojí žena. A kvůli ní se může půlka světa ocitnout ve válce… 15. října 1904 vpadli do rezidence v marockém Tangeru berberští nájezdníci vedeni Mulaiem Ahmedem Mohammedem el-Raisulim (S. Connery), nelítostným válečníkem s touhou osvobodit svou zemi od zaprodanců a cizáků. Jeho lidé povraždili místní služebnictvo a unesli Američanku Eden Pedecarisovou (C. Bergenová) s jejími dvěma dětmi. Americký prezident Theodor Roosevelt (B. Keith) tuto událost hodlá využít k posílení svého vlivu před nadcházejícími volbami a s odpovědí dlouho nečeká. Posílá do Maroka vojenskou výpravu s jasným cílem: zachránit Pedecarisovy, nebo zabít Raisuliho. V Maroku ale mají své zájmy také ostatní velmoci jako Německo, Francie či Británie a americká intervence by mohla narušit křehkou místní rovnováhu a vyústit v otevřený konflikt mocností. Na pozadí těchto událostí je Eden zatím držena v Raisuliho pevnosti, z níž se ale s dětmi jedné noci pokusí uniknout… (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (42)
Za hudbu, scenérie a Conneryho, který se snaží co to jde dávám tři hvězdy. Jinak psát scénáře měl mít Milius zakázáno. Jsem jediný, komu přijde, že je tenhle film nesprávně zařazený? Podle mě je to komedie (myslím to vážně). Scéna s američany domlouvajícími se na útoku je vrchol, to se opravdu nešlo nesmát. ()
Zajímavý hybrid mezi Lawrencem z Arábie a Divokou bandou v režii drsňáka Miliuse a s úžasnou Goldsmithovou hudbou. Vlastně je v tom příběhu úplně vše - pro někoho možná až moc. Závěrečnou přestřelku, v níž se střetává hrstka amerických vojáků, německých císařských pre-afrikakorps vojáků, jejich jiní arabští uniformovaní spojenci, najíždějící berbeři, americká slečna a její děti a šermující sultán Connery, to vám skutečně žádný jiný film nenabídne... Byť to zní jako náhodná kombinace frakcí z dobové multi-playerové hry, tak filmařsky je to super mela a mé srdce zaplesalo. ()
Sean Connery v roce 1975 podruhé, tentokrát jako berberský šejk v podivném dobrodružňáku. Vítr a lev by zoufale chtěl být novým Lawrencem z Arábie, ale místo toho je to spíše nepovedený Sandokanem. Jsou tu překrásné obrazy pouště, barvitých měst, davové scény s pestrobarevnými kostýmy. A pod tím vším zoufale debilní příběh. Na jedné straně nesympatická unesená ženská. Na druhé arabský náčelník, který přes statečnost a Conneryho charisma má stejnou odpudivou mentalitu jako moderní islámští teroristi. V podstatě se naprosto vším míjejí a zničeho nic se ona do něj zamiluje... A na třetí, zcela zbytečné straně Teddy Roosewelt, jeho život, kampaň, lov grizzlyho, rodinka a tuna patriotismu... proč to v tom filmu vlastně bylo mě uniklo. Přes vizuální krásu to nudí, je to blbý... jenže když přijdou akce, je to úchatné - souboje na meče, na koních a naprosto fantastický finální střet arabské jezdectvo vs. Němci vs. americká pěchota. Zkrátka děj na odpad, vizuál a akce na 5*, takže se zavřením očí kvůli Connerymu 3*. ()
Škoda, že sa dobrodružná dráma časom mení na drámu politickú a osudy hl. postáv už nemajú takú váhu. Napriek tomu ma ako vždy výborný Connery i budúca Murphy Brownová bavili a na vojnové scény v exotických exteriéroch sa taktiež dobre pozeralo. Inak, divné vidieť Stevea Kanalyho v inej ako dallasovskej sérii. ()
O čo je John Milius lepší v aranžovaní malebných pohľadov na západy slnka nad púšťou a fakt dobrých bojových scén (v tých stretoch mečov a padajúcich koní je už vidieť zárodky jeho budúceho Barbara Conana, ktorý je v tomto ohľade bravúrny), o to viac zlyháva v práci s hercami. Vlastne sa mu absolútne vymkli spod kontroly. Sean Connery je charizmatický zjav, ale toho džihádom a inými "teroristickými" rečami sa oháňajúceho, hlavy sekajúceho moslima mu neuveríte ani na sekundu. Ostatní sú ešte horší, či už afektovaná a nepresvedčivá Candice Bergen, alebo ostatní herci, ktorí svojím prehrávaním (napr. Geoffrey Lewis) robia z celej veci frašku na hrane paródie. Fakt ma to rozladilo, pretože veľkorysý vizuál aj dobre postavený príbeh dávali nádej, že to bude dobrodružák vo veľkom štýle. A on je z toho nakoniec... áno, Ostrov hrdlorezov. Akurát na púšti. ()
Galéria (52)
Zaujímavosti (20)
- John Milius se při natáčení inspiroval i novějšími filmy. Při natáčení filmu, využití pouštní krajiny a natáčení bitevních scén vycházel z filmu Lawrence z Arábie z roku 1962 a použil také mnoho stejných kulis, včetně kulis „Akaby“, které byly postaveny pro Leanův film a sloužily zde jako dějiště závěrečné trojité bitvy mezi Berbery, Evropany a jejich marockými spojenci a Američany. Bašavův (Vladek Sheybal) palác byl palác Ameriky v Seville, který se objevil jak ve filmu Lawrence z Arábie, tak ve filmu El Cid z roku 1961. Dalším významným vlivem je film Divoká banda z roku 1969, který inspiroval závěrečnou konfrontaci mezi americkými a německými jednotkami a předchozí scénu, kdy sultán zkušebně střílí z pistole Maxim. (classic)
- John Milius v rozhovorech i v komentáři na DVD uvedl, že vědomě navazoval na řadu klasických dobrodružných filmů a příběhů. Jako inspiraci pro film uvádí slavný britský časopis „Boy's Own“ a příběhy Rudyarda Kiplinga. Inspirací pro Miliuse byla četba článku Barbary W. Tuchman o Perdicarisově aféře v časopise „American Heritage“, příběh ho fascinoval a rozhodl se ho adaptovat do podoby scénáře, jakmile přišel na to, jak příběh zfilmovat, když z Iona Perdicarise udělal ženu Eden Pedecaris (Candice Bergen). (classic)
- Hudbu k filmu složil a dirigoval Jerry Goldsmith. Věrný stylu hudby zlatého věku, jako byl Lawrence z Arábie (1962) Maurice Jarreho, Goldsmith použil rozmanitý ansámbl, který se opíral především o velkou sekci bicích a různé marocké nástroje. Hudba vynesla Goldsmithovi nominaci na Oscara za nejlepší původní hudbu. Často je považována za jednu z nejlepších hudebních skladeb jeho kariéry a byla jednou z 250 nominací Amerického filmového institutu na 25 nejlepších amerických filmových skladeb. (classic)
Reklama