Červená smršť

Válečná fikce, ve které SSSR společně s Kubou napadne Ameriku, načež se parta dospívajících zachrání útěkem do hor, má své kouzlo nejen proto, že si „malí partyzáni“ začnou říkat Wolverines. Poměrně hutná atmosféra se ale v druhé polovině ztrácí a skoro rambovský konec ji nakonec definitivně zabíjí. (17.02.2009)

Něco jako hra Freedom Fighters, ale v horách. Začne to teda šmahem. Rusáci tam střílej bazukama do školy už asi po dvou minutách a já byl nadšen. Bohužel v pozdějších fázích filmu si Rusáci skoro neškrtaj a ta malá partyzánská skupinka jich zabíjí absurdní množství strašně snadno a fakt dlouho. Prostě ten film nemá téměř žádný vývoj, i když na druhou stranu obsahuje pár moc pěkných scén. Například Rusáci fotící se v národním parku, nebo když Patrick Swayze popraví neozbrojenýho rukojmí. (23.04.2011)

Milius je tak trochu schizofrenik, který se snaží přesvědčivě dojímat věcmi, které se nestaly... Rudý úsvit je pokusem o imitaci heroického válečného filmu, jen opěvuje hrdiny neexistující války se vší vážnosti a obřadností, která není vysloveně směšná, ale v důsledku jen tak zvláštně naivní (jako dítě, co si hraje s cínovými vojáčky a oplakává smrt některého z nich). Snaha o plastické vystižení partyzánského konfliktu amerických teenagerů a sovětsko-kubánských agresorů je nesmyslná už jako pouhá premisa (pokud ji tedy nechceme označit za propagandistickou ze své podstaty) a kdyby to celé bylo víc přepísknuté, bylo by to nepochybně mnohem zábavnější. Ale ta hra na autenticitu začne po chvíli nudit a nepomůže ani procítěné gumáctví Patricka Swayze. Závěr už je vysloveně mimo a jeho paranoickou slzavost lze připsat snad jen přízrakům Studené války. Beznadějně prošlý film, i když skalním republikánům a členům NRA se z něj možná dodnes zapalují lýtka... "Often feels like a Republican wet dream manifested into a surrealistic Orwellian nightmare". Pod tento výrok klidně vyškrábu své jméno. (20.03.2011)

Ako sedemročný som bol z toho excitovaný a pár týždňov som behal v bielej plachte po lese. Ako desaťročného ma to už vôbec nebavilo. Po dnešnej projekcii konštatujem, že je to mierne podpriemerný film, nemôžem však nezohľadniť jeho unikum, čo sa týka námetu. Prvá polovica má celkom dobrý spád, ale druhá už je dosť nuda. Sú to celkom šikovne pozliepané motívy z vojenských a najmä partizánskych filmov. Prestrelky a pátos ako z Ramba. Zaujímavý je ideologický podtext: Tí kubánci majú ešte nádej, to nie su až také svine ako Rusi. Kubánsky vojenský vodca si nakoniec sype popol na hlavu a ľutuje, že sa vôbec zúčastnil invázie do USA. Ruský politruk je však nefalšovaný hajzlík a toho treba na konci s chuťou zastreliť. Kuba (a iné menšie národy) sú len nevoľníkmi ruského komunizmu. Toto je asi hlavný ideologický odkaz filmu Rudý úsvit. (01.03.2013)

Trochu naivní dobrodružná bojůvka z 80. let. Námět mi připomínal počítačové hry Freedom Fighters a Homefront, tedy vpád Sovětské armády do Spojených států. Námět zajímavý, zpracování ovšem lehce béčkové. Film má ale takový ten typický 80. feeling, který spočívá především v realisticky působící akci - žádné umělé CGI efekty. Krásné prostředí ale nedokáže zamaskovat místy plytký děj a ploché postavy. V rámci čistě akčních filmů je to ovšem příjemná jednohubka s tehdá ještě mlaďoučkou Leou Thompson. (29.10.2013)