Dillinger

Miliusův slušný novohollywoodský debut, Plný povědomých westernových tváří, které se nikdy nestaly hvězdami (možná proto, že to jsou divný ksichty - Warren Oates, H.D. Stanton), ale vždycky je ve filmu rádi vidíme. Práská to dost zejména ve druhé polovině, kresba postav nulová, pár odkazů na Johna Forda a Peckinpaha. Film jak od Waltera Hilla. (01.06.2009)

„Ja vykrádam banky. Čím sa živíš ty?” • Životopisný portrét drsného bankového lupiča a Verejného nepriateľa č. 1 - Johna Dillingera [Warren Oates], ktorý sa z estetickej stránky inšpiroval titulom v podobe - Bonnie a Clyde, alebo, čo sa teda konkrétne týkalo i naprosto „brutálnych prestreliek,” tak práve vtedy sme zase ani neboli vôbec ďaleko vzdialenými od Divokej bandy Sama Peckinpaha, ktorý v podstate túto metódu zobrazovania násilia ešte oveľa viacej zdokonalil, nakoľko priamo čochvíľa hneď [u]vidíte, ako sa takýmto spôsobom zasiahnutý antagonista totálne zvíjal od strašnej bolesti, keďže podoba takéhoto umierania určite sakramentsky bolela; to je asi v skratke debutový titul od Johna Miliusa, v ktorom neboli ušetrení ani úplne bežní civilisti, ktorí akurát prechádzali okolo „bodoch epicentier,” kde sa vskutku zväčša zamiesilo i na pomerne dosť divoký stret zločincov proti strážcom zákona na čele s rozporuplným agentom FBI - Melvinom Purvisom [Ben Johnson], ako jeho hlavným náprotivkom, ktorý išiel po ústrednom antagonistovi, ako po údenom, pričom samotné postupy, ako toho vlastne docieliť, sa častokrát rozchádzali s akoukoľvek zakorenenou morálkou, keď som si dokonca miestami i tieto dva na smrť znepriatelené tábory [po]mýlil, pretože autorovi sa podarilo hodnoverne zobraziť atmosféru nielen z priameho pohľadu pejoratívnych jedincov, ale zároveň sa taktiež pozrieť i pod plesnivé klobúky predstaviteľom Federálneho úradu pre vyšetrovanie, ktorých zaužívané metódy koľkokrát hraničili s porušením práv dotknutých osôb; skrátka, estetika „Divokého západu,” nenechala na seba príliš dlho čakať! → jednoducho ju majú vštepenú vo svojej genetickej výbave, s čím proste nič nenarobia. • Možno nebyť predsa trocha viac zromantizovaného scenára zo strany J_M, tak by som zrejme šiel až kamsi do maximálne možného hodnotenia, lebo úroveň to malo mimoriadne vysokú a pôsobivú, no ani bez „hluchých miest,” sa to napokon akosi tiež nezaobišlo ← a jestvuje totiž i jedno obdobné spracovanie na konci prvej dekády XXI. storočia... (14.07.2024)

Film o Dillingerovi a jeho bandě gangsterů versus snaha polocie o jeho dopadení. Při akci se obvykle představil - I am Dillinger, což mu často napomohlo výrazně zmírnit odpor přepadené banky. Přestože to byl mimořádný ničema, měl určitý nimbus až lidového hrdiny v tehdejší době. Vcelku slušná gangsterka avšak nijak nepřevyšuje nějak mimořádně obdobné typy filmů. (16.08.2003)

Další retro gangsterka ve stylu Bonnie a Clyde, tentokrát o Dillingerovi. Líbilo se mi to o trošku víc než novější Veřejní nepřátelé, ale žádný zázrak to nebyl. Milius uměl akční filmy, ale nějaký příběh, postavy, atmosféra, vykreslení doby to šlo mimo něj. A tak na straně zákona je nesympatický panák, který se ani nesnaží zatýkat, ale pozabíjet co nejvíce gaunerů. A Dillinger je nesympatický arogantní zloděj a vrah, takže není komu fandit. Filmařsky ani příběhově to není nic extra a tak zbývají přestřelky. Tady se ovšem Milius vyřádil, přestřelky jsou nadupané, krvavé, velkolepé. A občas už osdesátkově nablblé, protože agenti mají bandu v obklíčení, vystřílí stovky nábojů, ale netrefují ani vrata od stodoly. Být mladší, asi bych byl unešenější, dnes už mi tuna střílení ke štěstí prostě nestačí, takže za 3*. (09.02.2023)

John Millius natočil dobrý film, ale vzhledem k tomu, že přišel po snímcích jako "Bonnie a Clyde" a "Zapadákov", přece jen už to nebylo tak silné, i když se filmu "Dillinger" musí nechat, že jsou zde celkem dobré násilné scény, kdy sem tam i máte pocit, že to ten herec opravdu koupil. Jinak ale jak říkám, byly tu jiné a hodně podobné filmy před ním. (27.07.2016)