Dillinger
Réžia:
John MiliusScenár:
John MiliusKamera:
Jules BrennerHudba:
Barry De VorzonHrajú:
Warren Oates, Ben Johnson, Michelle Phillips, Cloris Leachman, Harry Dean Stanton, Geoffrey Lewis, John P. Ryan, Richard Dreyfuss, Steve Kanaly, Frank McRae (viac)Obsahy(1)
Ve svém režisérském debutu se John Milius, jinak vynikající scenárista stojící například za Coppolovou Apokalypsou, rozhodl natočit biografický příběh muže, který byl ve své době jedním z největších postrachů a zároveň idolů Spojených států amerických. Jmenoval se John Dillinger, byl to gangster a ve třicátých letech, kdy se Amerika topila v krizi, se mohl honosit nálepkou „veřejný nepřítel číslo 1“. Vykrádal banky, zabíjel, měl obrovské charisma a stejně tak mohl být chodící reklamou na ješitnost. Především však dokázal společně se svou bandou vytrvale unikat spravedlnosti a ještě se jí smát do očí. Tím ale jen víc a víc motivoval agenta FBI Melvina Purvise, který lovu na Dillingera a jeho samopal zasvětil několik let svého života, aby ve svém úsilí neustával. A nakonec se jeho snaha vyplatila. Hlavní roli slavného zločince bez pudu sebezáchovy, který se při každém přepadení raději hned představil, ztvárnil v briskním kriminálním retrodramatu z roku 1973 Warren Oates, úlohu jeho federálního stínu pak držitel Oscara Ben Johnson. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (31)
John Millius natočil dobrý film, ale vzhledem k tomu, že přišel po snímcích jako "Bonnie a Clyde" a "Zapadákov", přece jen už to nebylo tak silné, i když se filmu "Dillinger" musí nechat, že jsou zde celkem dobré násilné scény, kdy sem tam i máte pocit, že to ten herec opravdu koupil. Jinak ale jak říkám, byly tu jiné a hodně podobné filmy před ním. ()
Ten film je celý takový průměrný, Dillinger chvíli vypadá jako celkem sympatický chlapík, pak zase jako pěkně bezcitný hajzl, který bere loupení a střílení jako zcela normální způsob obživy a hlavně jeho prohlášení, že vždycky chtěl krást a jeho sebestředné prohlašování : "Já jsem John Dillinger, dobře si mě prohlédněte, ať si mě zapamatujete" mu na sympatiích moc nepřidávají. Proč mu běžná veřejnost tolik fandila jsem ovšem moc nepochopila. Ale určité proslulosti, o kterou se tolik snažil, dosáhl už tím, že se jeho tvář dodnes používá na cvičné střelby u FBI. ()
Film o Dillingerovi a jeho bandě gangsterů versus snaha polocie o jeho dopadení. Při akci se obvykle představil - I am Dillinger, což mu často napomohlo výrazně zmírnit odpor přepadené banky. Přestože to byl mimořádný ničema, měl určitý nimbus až lidového hrdiny v tehdejší době. Vcelku slušná gangsterka avšak nijak nepřevyšuje nějak mimořádně obdobné typy filmů. ()
Další retro gangsterka ve stylu Bonnie a Clyde, tentokrát o Dillingerovi. Líbilo se mi to o trošku víc než novější Veřejní nepřátelé, ale žádný zázrak to nebyl. Milius uměl akční filmy, ale nějaký příběh, postavy, atmosféra, vykreslení doby to šlo mimo něj. A tak na straně zákona je nesympatický panák, který se ani nesnaží zatýkat, ale pozabíjet co nejvíce gaunerů. A Dillinger je nesympatický arogantní zloděj a vrah, takže není komu fandit. Filmařsky ani příběhově to není nic extra a tak zbývají přestřelky. Tady se ovšem Milius vyřádil, přestřelky jsou nadupané, krvavé, velkolepé. A občas už osdesátkově nablblé, protože agenti mají bandu v obklíčení, vystřílí stovky nábojů, ale netrefují ani vrata od stodoly. Být mladší, asi bych byl unešenější, dnes už mi tuna střílení ke štěstí prostě nestačí, takže za 3*. ()
Vzhledem k době vzniku filmu je příznačné, že vypravěč, agent FBI Purvis, je mnohem méně sympatickou postavou než kdokoli z Dillingerovy bandy (užíval jsem si zejména mladého R.Dreyfusse coby šoféra Baby Face Nelsona). A Milius už v počátku kariéry jasně ukázal, že jeho síla nebude v psychologii hrdinů, nýbrž v působivých akčních (přestřelkových) scénách. ()
Galéria (25)
Fotka © American International Pictures (AIP)
Reklama