Barbar Conan

Fantasy, která je brutální, syrová, přímočará a úchvatná plus mínus stejně, jako její titulní hrdina - celkový zážitek tedy závisí na tom, nakolik dokážete akceptovat Conana. Žádné velkolepé triky, žádné komplikované postavy a vztahy mezi nimi. Jen krvavá cesta meče a pomsty, doprovázená fantastickým Poledourisovým soundtrackem. A ještě něco - v Conanovi se moc nemluví. Jeho schopnost vyprávět skrze obrazy a jednoduchá gesta je nádherná. (25.12.2006)

Jedno z nejlepších fantasy. Už jenom ten začátek. Všude sníh, ticho. Toto ticho najednou zčeří kopyta koní a jezdci, kteří za doprovodu ďábelské hudby Basila Poledurise srovnají vesnici hlavního hrdiny se zemí. Arnold Schwarzenegger ve své první velké roli zazářil. Ve filmu se mluví málo a on používá pouze svůj drsný pohled a svalnaté ruce. James Earl Jones je ledově chladný, až děsivý. Možná jeho nejlepší role. Je to sice silně otřepaná věta, ale takovéhle filmy se dnes už bohužel netočí. (06.02.2005)

Když jsem viděl válečníka z Cimmerie poprvé, v mozku se mi utvořili tři nové neuronové dráhy, které zaznamenaly a navždycky uložily tři momenty z filmu. První: démonický Thulsa, co se při obřadu promění v obrovského hada, druhý: ďábelská past, na jejímž začátku leží nástraha v podobě helmy a na konci ohromný dřevěný bodec, co proráží hrudník jednoho z nepřátel, a třetí: dva masivní kopce... ale teď nemluvím o reliéfu krajiny, ale o bicepsech Arnolda Schwarzeneggera! Nikdo jiný tehdy nemohl hrát Conana než tohle monstrum, co má ramena široká jako čtyřkolový povoz, záda mohutnější než vrata od stodoly a hrudník objemný jako sud na víno. Conan byl nadčlověk! Světem naostřených mečů a černé magie se pohyboval neochvějně, sebevědomě a dosyta si užíval všeho: soubojů, žen i dobrého pití. Zkrátka Barbar Conan je kult, který obsahuje všechno, co má fantasy film obsahovat. Někdy možná příliš zdlouhavé, ale ani po tolika letech to nezevšednělo a pořád si to drží svůj status. 69 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (08.05.2011)

60% - Dvouhodinková sekačka, v níž většinu času sledujeme jedny hrdlořezy, jak porcujují jiné hrdlořezy. Celé je to natočeno poněkud beze smyslu pro formu a bez schopnosti oslovit divákovy city (konkurenční film Pán šelem se vytáhl aspoň se zvířátky). Celková obhroublost hlavních postav a nevýraznost záporáků připravuje film o jakékoli napínavé finále. Závěr podtrhuje dojem, že tento barbarský film vlastně nemá co říct. Ale... je tady ona legendární Poledourisova hudba. Už od začátku na sebe strhne pozornost a v podstatě je to ONA, kdo nám příběh vypráví. Film na ni velmi dobře reaguje. Např. zakomponované téma Dies Irae při vyplenění vesnice, nebo plně harmonizované Conanovo téma při prvním detailu Arnieho tváře, to slibovalo velký zážitek atraktivního propojení hudby s obrazem. Bohužel, film se trochu vleče, a autorům jejich píle nevydržela až do konce. V druhé půli si obraz se zvukem již tolik nerozumí... Nebýt hudby, tak bych se tohoto filmu asi štítil. Takhle to považuji za zajímavý jev, kterak film bez fantazie hudba může povznést na docela koukatelnou záležitost! (06.09.2008)

Řinčení zbraní a cákání krve v monumentálně vypadající, výpravné fantasy. Arnold je sice herecky tuhej jako měsíc staré veka, ale v roli Conana si nedokážu představit nikoho jinýho. Z filmu dýchá báječná atmosféra dávných věků a Robert Howard může v hrobu klidně odpočívat. To co film povyšuje na téměř umělecké dílo je - úžasný, báječný, fantastický, geniální, monumentální (vyberte si sami) - soundtrack Basila Poledourise. Dodnes jsem neslyšel, a asi neuslyším, nic lepšího na poli filmových soundtracků a není to pouze můj názor. Jestli jste ho neslyšeli, nebo nemáte CD, rozhodně si ho sežeňte a sosejte a sosejte. (20.04.2003)