Réžia:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrajú:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jaroslava Rytychová, Kateřina Kozáková-Bílková, Jiří Schmitzer, Oldřich Kaiser, Pavel Landovský, Libuše Tomanová (viac)Obsahy(2)
Film režiséra Vladimíra Michálka je postmodernistickou vizí nedokončeného románu Franze Kafky "Nezvěstný". Do Ameriky počátku 20. století, země velkých vzletů i velkých pádů, přijíždí mladý Čech (M. Dejdar). Jeho strýc (J. Lábus) je nejbohatší muž Ameriky. Synovce přijme jako vlastního syna za podmínky absolutní podřízenosti. V tvrdých poměrech, tolik vzdálených idylické Evropě, mladý muž neobstojí. Je strýcem tvrdě a nečekaně zavržen. Amerika mu nastaví svoji druhou tvář – stává se z něj vyděděnec bez budoucnosti. Filmová vize mu však jistou naději poskytne. (Česká televize)
(viac)Recenzie (194)
... co jen mi tam chybělo ... asi objevit Ameriku - a kromě vizuálně-audiové skizzy přidat plyn i v ději či hereckých kreacích ... S Amerikou jsem na vážkách. ()
Slušne nakrútená ponurosť snímku je jediná zaujímavosť snímku. Triviálnosť dialógov uráža a z ničoty vás vytrhne až záverečný song od Lucie. ()
"Proč jsi sem teda jezdil?" A proč jsem se já na to dodíval? Asi kvůli hereckým výkonům, protože jinak mne tahle "vize" - drama rozhodně neoslovilo. ()
Film mě dost zklamal, nevím co tím chtěli tvůrci říct ... po obrazové stránce ovšem perfektní, stejně jako Jiří Lábus, nejspíše v první vážné roli. ()
Na české poměry nevídané ... ()
Tato filmová Amerika je důkazem, že ponurá atmosféra a rázovité postavičky automaticky "kafkárnu" nezajistí. Samozřejmě pouze z mého skromného subjektivního pohledu. ()
Kdyby tam nehrál hlavní roli Dejdar a s ním by si tuhle možnost nechalo ujít i pár dalších (Vorel, Rytychová - ta je alespoň hezká), kdyby se odehrával výhradně v interiérech a kulisách a nesnažil se o ty záběry z exteriérů, a kdyby tam byl lepší konec mohl to být skvělý film. Takhle je to jen promarněná šance, které ale kralují Schmitzer, Landovský, Lábus a Kaiser. Hlavně díky nim zůstává Amerika alespoň na průměru. Jako debut dobré, ale na Lva to podle mého nemá ani náhodou - rok 1994 byl asi mimořádně chudý. ()
Vynikající výtvarná stránka, slušný scénář a nevadila by mi ani jakási záměrná herecká strojenost některých vedlejších postav, kdyby nebyla tak amatérsky zahraná, zejména pokud jde o ženské role. U Lábuse to pak možná bylo spíš vyjetím z jeho obvyklé herecké škatulky, které se mu tady prostě nedá věřit - to ale vnímám spíš jako přešlap režiséra, než samotného herce. Víc než tři hvězdičky proto ke své lítosti tomuto jinak zajímavému filmu dát nemůžu. ()
Herecké výkony všech hlavních rolí velmi dobré, interiéry zvoleny zajímavé a uvěřitelné, co mě velmi bavilo, tak malované pozadí ve stylu Barona Prášila. Největším mínusem celého filmu je předloha F. Kafky, ale to jsem věděl už dopředu. ()
Mezi českým filmem rozhodně zdařilejší kus. Problém je, že i když jsou některé scény dobré, jiné jsou úplně mimo. Kafkovská předloha hází dobrý ponurý základ, ale něco mi přišlo až směšné, možná parodující sebe sama. Bohužel smíchané klady a zápory dohromady nedávají kvalitní film. Už jenom nápad zpracovat nedokončenou knihu byl poněkud nešťastný. Řekl bych, že momentální hodnocení plně vyhovuje 66%. ()
Jakožto velká obdivovatelka Kafky mi nezbývá než hodnotit pouze jednou hvězdičkou. S knižní předlohou to co do atmosféry nemá nic společného, ale zdaleka nejhorší na tom je, že je vidět, jak urputně se o to snaží. ()
myslim,ze Kafkovske tema se podarilo prenest na platno perfektne..ono to neni zadna prdel tohle zfilmovat,to teda ne...a rozhodne plus za role Kaisera a Labuse ,kteri tentokrat nebyli za estradni bavice a dobre tomu ()
Hodně temné, zavánějící až thrillerem, pro mě bohužel jedno z takových těch zapomenutelnějších českých děl, které však určitě nepatří k těm špatným filmům. Toto podání románu Franze Kafky mě nijak zvlášť neoslovilo, ale samozřejmě uznávám, že jde o vcelku povedený snímek, kterému však mohlo být dáno trochu více. A co víc, píseň Amerika na konci mi do celého příběhu zvlášť nesedla (přestože je to píseň velice dobrá), pokud se příběh měl (dle doby tvorby Franze Kafky) odehrávat na přelomu 19. a 20. století, tato hudba se tady příliš nehodí. Stále přebíhám od plusů k mínusům a podle toho vypadá i mé celkové hodnocení - subjektivně hodnotím jako průměrný film, avšak plně uznávám, že jde o to lepší z české kinematografie... ()
I po letech se mi to opět líbilo, hlavně Lábus je skvělý. Ani u ostatních herců mi expresivní "přehrávání" nevadilo. A potěšilo pár pěkných animací s nádechem zemanových verneovek. ()
Slabší 3 hvězdy. Jednoznačně to nejlepší z filmu byla až závěrečná skladba, ehm... ()
Příšerný začátek naštěstí brzo vyvážily expresionistické studené dómy nového světa a odtud až do konce jsem jenom zíral, co dokázali ti malí snaživí Čechové natočit. Při závěrečných záběrech na dodávku utíkající stepí (prérie to podle mě nebyla - do USA kvůli tomu asi nejeli) s geniální písničkou od Lucie jsem přemýšlel nad plnou taxou, ale přece jenom, něco tomu chybělo. Jo a mně chybí Kafka - možná, že až si Nezvěstného přečtu, hodnocení snížím... ()
Tento na české poměry neobvykle zpracovaný snímek beru jako vstup Vladimíra Michálka na česká plátna. A tak k tomu i přistupuji. Jinak by to byly jen tři hvězdičky. Kafkovské téma ponuře zpracované s řadou velice svérázných kulis. Právě výprava a aranžmá mně na tomto filmu nejvíc zaujaly a částečně i ohromily. Co mi naopak přišlo docela odpudivé, byli herci. Dejdara prostě nemám rád, pořád ho vidím jako Bejbyho a na nic jiného se podle mně nehodí. Stejně tak si dovedu představit tucet lepších herců ke ztvárnění charismatického Jakoba, než je ukoptěný Lábus. Chlapci se sice snaží, aby jejich výkon korespondoval s perfektně laděnou atmosférou ocelového města, ale nějak jim to nejde. Lábus působí komicky a směšně tam, kde by měl burácet a hřmět. Dejdar křečovitě a ospale tam, kde by měl být nesmělý ale pevný. Ani ostatní se moc nepředvedli. Scény, ve kterých vystupuje Schmitzer, mi připadaly jako z podřadné televizní inscenace. Jediný opravdu kvalitní výkon odpovídající roli tu podal Olda Kaiser, který byl doslova famózní. ()
Tři - čili víc než dvě, jak jsem původně chtěl, dávám za nadprůměrnou obrazovou a zvukovou stránku, která je vtahující a tak nějak mě u filmu udržela až do konce. A taky ta krásná smyslná kočka co si s vyjeveným synovcem pohrávala jako s myší. Kam se ta ženská jen poděla, koukalo se na ní hezky:)Režiséři, najděte ji! ()
Tento film je důvod, proč jsem přestal chodit do kina na české filmy. Co se hereckých výkonů týče, tak asi super, zvláště ty nekonečné pohledy z očí do očí, ale příběh jako takový by se vešel do kratší stopáže, asi tak desetiminutové. ()
Po druhom pozretí a po tom, čo som sa dôkladne oboznámil s literárnou predlohou, musím ísť s hviezdičkou nadol. Keď som film pozeral prvý raz a o Kafkovi som toho veľa nevedel, prišiel mi celom zaujímavý a nezvyčajný, čo aj nesporne je, avšak dnes mi celý film príde akýsi umelý. Odklonenie sa od výbornej literárnej predlohy nebol dobrý nápad, pretože tento alternatívny príbeh je vskutku chabý a scenáristicky odfláknutý (množstvo záberov na bezcielne potulujúceho sa Karla, či nepresvedčivá milostná zápletka s barmankou Terezou, ktorá v takejto podobe v Kafkovom románe vôbec nevystupuje). Herci sa snažia, avšak do kafkovského príbehu mi vôbec nepasujú, ťažké srdce mám obzvlášť na veľmi zle vybratú Bruneldu... Vyzdvihol by som hlavne vizuálnu stránku filmu, tá je dodnes pôsobivá, a taktiež treba oceniť snahu českých tvorcov pustiť sa do kafkovskej látky, aj keď vo výsledku sa to príliš nepodarilo. Myslím, že by z tohto filmu Franz Kafka nemal radosť... ()
Súvisiace novinky
SOUNDTRACK Poděbrady - 27. srpna
David Koller, Dasha, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Ondřej Ruml, Michal Dvořák a další hvězdy v sobotu 27. srpna vystoupí na velkolepém multimediálním koncertu filmové hudby pod poděbradským zámkem… (viac)