Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Václav Neckář, Josef Somr, Vlastimil Brodský, Vladimír Valenta, Alois Vachek, Ferdinand Krůta, Jitka Bendová, Jitka Zelenohorská, Naďa Urbánková (viac)Obsahy(1)
Film Ostře sledované vlaky natočil Jiří Menzel podle stejnojmenné novely Bohumila Hrabala. Děj se odehrává za druhé světové války, v době, kdy se lidské vlastnosti projevují stejně jako v době hlubokého míru, jenom jsou v konfrontaci s válečným děním lépe vidět. Vypráví příběh mladičkého eléva Miloše Hrmy, který na malé železniční stanici přes své milostné problémy dospívá na práh mužství... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (483)
Spolupráce Hrabala a Menzela má na svědomí několik titulů, které patří k tomu vůbec nejlepšímu v českém filmu. Václav Neckář je jako nesmělý elév Hrma dokonalý, Josef Somr se jako výpravčí Hubička proslavil razítkovací scénou (při jejímž natáčení vůbec nebyl) a Vlastimil Brodský byl zajímavě obsazen proti svému obvyklému typu, aby nám mohl krásně zdůvodnit německý strategický ústup na všech frontách. Krásný film! ()
Světově nejproslulejší filmová adaptace textu Bohumila Hrabala coby první ryze český držitel Oskara za neanglicky mluvený film, to jsou Ostře sledované vlaky režiséra Jiřího Menzela, komorní tragikomedie o civilním rozměru války. Menzelova těsná propojenost s osobou i dílem Bohumila Hrabala se odrážela nejenom v tom, že byli blízcí a dobří přátelé, ale především v tom, že Menzel jako jeden z mála byl schopen proniknout k podstatě Hrabalovského textu, uchopit ho a volně ho po svém interpretovat. Byla tak zachována jemná a tolik osobitá atmosféra Hrabalových knih, ale navíc vznikla i zcela nová kvalita umělecká a filmová. Jiří Menzel se v tomhle filmu asi nejvíce vzdálil původní poetice adaptované knihy, ana má vždy dvě roviny - rovinu jazykovou a rovinu strukturální. V Ostře sledovaných vlacích Menzel charakteristicky Hrabolovské téměř ,,automatické" volné asociativní plynutí textu vzácně nerespektuje a rozbijí monolit složitě strukturovaných předlouhých souvětí, postavy mluví spíše civilněji a jejich řeč není tolik příznaková (čestnou výjimku tvoří postava Vlastimila Brodského). Rovina strukturální je ovšem zachována více - charakteristické Hrabalovské ,,figurkaření", postavy vždy svým způsobem bizarní, výjimečné, mnohdy stojící na okraji společnosti... Nejinak je tomu i tady - mladý elév Miloš Hrma - psychicky dosti labilní introvert, notorický sukničkář výpravčí Hubička (příznačný nomen omen), podivínský pan přednosta, vášnivý chovatel holubů a pokrytec, který má ústa plné vysoké morálky, ovšem tělo lačnící po radostech chtíče, nacistickou ideologií pobláznění drážní inspektor... Potlačen je ovšem pábitelský rys, není tu žádná dominantní postava ztotožňující se s vypravěčem... To, co se ovšem podařilo Menzelovi především, je dostat do příběhu dramatický oblouk, film má spád a stojí na kontrastu dvou činů a protikladných charakterových rysů - zbabělosti Miloše v otázkách nesmělých ozvěn erotiky vrcholící v pokusu o sebevraždu a občansky příkladného hrdinství v závěru filmu, kdy se obě linie protnou ve finální katarzi - břity vjíždějící do kolejiště zápěstí, kteréžto samo nakonec ostrým řezem dynamitu přetne kolejiště poklidného a ospalého maloměstského nádraží... ()
V tomto boli (a sú) naši západní susedia vždy jedineční. Z vojnového alebo režimového prostredia vzniklo už niekoľko smutných drám, zároveň s fantasticky trefnou nádielkou humoru a tento snímok sa k nim s hrdosťou pridáva. Najmä začiatok a prvá hodina sľubuje plnohodnotný zážitok, k dokonalosti však čosi máličko chýba. V závere mi chýbala iskra alebo odkaz, prečo to tak muselo byť, pretože počas celého filmu k takému koncu (navyše trošku odseknutému) nič nespelo ani nesmerovalo. Oscarovosť je však úplne na mieste, hlavne tým jedinečným námetom. Kto by nechcel mať deda, ktorý sa snažil hypnotizovať tanky nepriateľskej armády. 85%. ()
Videl som množstvo záživnejších a lepších českých filmov ako Vlaky. Nepoznajúc, čo tento film znamená pre českú kinematografiu, mal by som iste menšie očakávania. Možno to chce viac pozretí, každopádne teraz musím hodnotiť iba za tri. Ludí zaujímajú aj počas vojny viac starosti a slasti života. Pekná myšlienka, ale na Oscara nedostačujúca. ()
JEDNODUCHO TRIUMF vtedajšieho Československa... OBCHOD NA KORZE z roku 1965 s podľa mňa najlepším slovenským hercom všetkých čias pánom JOZEFOM KRONEROM a paní Idou Kamińskou priniesol zaslúžene Oscar za najlepší zahraničný film Slovensku s režisérmi,ktorí sa narodili ešte v Rakúsko-Uhorsku,t.j Elmar Klos narodený v Brne a Ján Kádar narodený v Budapešti,tak nie je to čisto slovenská zásluha,ale rád by som,aby my Slováci sme mali aspoň, ako tak jedného zástupcu... Naši českí susedia sú na tom v podstate oveľa lepšie,po rozdelení sa získal KOLJA v roku 1997 to isté,čo Obchod na Korze a ešte dávno predtým práve snímok pána MENZELA OSTRO SLEDOVANÉ VLAKY,čo chcem naznačiť,že si vystačili samostatne s vynikajúcou predlohou pána BOHUMILA HRABALA s ústrednou dvojicou pán Václav Neckář a pán Josef Somr,ktorí sú takí excelentní ako spomínaná dvojica vyššie v podstate s tou istou témou,t.j druhá svetová vojna... Venujem sa filmu,o ktorom chcem napísať to,že je určite tým najdôležitejším,čo kedy vzniklo v českej kinematografii s pamätnými scénami,ktoré na tú dobu sú provokatívne,ale prikláňam sa na stranu tvorcov,ktorí sa snažia vypovedať viac podstatných udalostí,ktoré sa odohrajú v deji,ktorý nie je obyčajný... Dvojica je rozdielna, pracujúca na jednom pracovisku s problémami opačného pohlavia,kde musia riešiť ako sa s tým vysporiadať,čo preto urobiť,len otázka je,či obidvaja nájdu spoločnú reč? O české a slovenské snímky sa zaujímam strašne málo,ale ak sa naskytne možnosť vidieť práve takéto extrémne kvalitné,tak sa nemusím dva krát prehovárať.. ()
Galéria (23)
Zaujímavosti (71)
- Slavný italský producent Carlo Ponti si pro západní trh na tvůrcích vymohl erotičtější verzi scény ztráty Milošova (Václav Neckář) panictví. Scéna sice natočena byla, ale nakonec se takto upravená verze filmu nikdy veřejně nepromítala. (DaViD´82)
- V čase premiéry videli film v Čechách 2 milióny ľudí. (Raccoon.city)
- Americký týdeník Time zařadil film v roce 2005 do seznamu "100 nejlepších filmů všech dob". (SeanBean)
Reklama