Réžia:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrajú:
Josef Kemr, Zdeněk Svěrák, Daniela Kolářová, Marie Hradilková, Martin Hradilek, Jan Tříska, Ladislav Smoljak, Naďa Urbánková, Zdeněk Blažek, Alois Liškutín (viac)Obsahy(1)
Rodina Lavičkových by chcela vlastniť chalupu na vidieku, najradšej blízko lesa. Zoznámi sa teda s dedom Komárkom, ktorý vlastní pravú, nefalšovanú chalupu v nádhernej prírode a je ochotný koncom roka sa aj vysťahovať. Zatiaľ s Lavičkovými uzavrie dohodu, že môžu k nemu chodiť na víkendy a žiť tam ako doma. Lavičkovci sa rýchlo udomácnia, cítia sa tu s deťmi výborne. Začiatok spokojnosti však vystrieda netrpezlivosť, pretože sa im nedarí s kúpou chalupy a vysťahovaním deda. (STV)
(viac)Recenzie (814)
Nezaměnitelný a hlavně příjemný a milý humor dvojice Svěrák Smoljak. Kam se na to ty dnešní komedie hrabou.. Pokaždé když Zdeněk Svěrák zvolá: "Děti, rychle sem!" a začne svůj výklad, vzpomenu si na dětská léta a strýčka, jenž je jeho věrnou kopií. ()
"Tati, předjel tě trabant.." ()
Snad první, co se mi vybaví z tohoto výborného snímku, je ten památný výrok "A chčije, a chčije." Není třeba psát víc... :) ()
"Kde se to splachuje?" "Nech to lezet". ()
"A chčije a chčije." aneb klasika, na kterou se vždy s celou rodinou rádi podíváme. ()
"Pan otec" Ladislav Smoljak: "A ty žáby kuňkají asi takhle..." a Naďa Urbánková: "Radime, vejš!" ()
Škoda len, že sa takýchto filmov netočí viac... Resp. netočilo. Klasika z čias keď sa ešte česká tvorba dala pozerať. (( 88 %)) ()
Manželé Lavičkovi (Zdeněk Svěrák a Daniela Kolářová) se svými dětmi mají zájem o koupi chalupy v zapadlé vísce Loukově. Jedinou možností je pořídit si chaloupku s některým z postarších občanů, a počkat až ji opustí (za příbuznými, do domova důchodců nebo jiným způsobem), a bude jejich. Jenže svérázný děda Komárek (Josef Kemr), jehož chalupa se Lavičkovým líbí nejvíce, se k opuštění nemá, a čím víc se s ním děti a Oldřich přátelí, tím více nachází Věra na celém plánu chyb. Ale i jí se nakonec děda dostane pod kůži ... Musím přiznat (a stydím se za to), že jsme se celý život s tímto filmem míjeli. Jasně, kultovní hlášky člověk zná (A chčije a chčije nebo Pořádně dýchej, ať se ti roztáhne hrudní košíček), ale celý film jsem snad nikdy neviděl, až doposud. A musím říct, že jsem se po většinu filmu chlámal (Vidíš, já ti říkal že to budou chtít slyšet znovu), jen konec mi přišel trochu zbytečně uspěchanej. Na celém filmu se mi ale nejvíc líbil Zdeněk Svěrák se svým poučným Děti, honem, pojďte sem, to cinkání, to je klekání.. A taky pan Lorenc (Slečna: "Pane Lorenc, uvezu to?" Lorenc: ,,Ne." Slečna ubere cihly a zeptá se: ,,A teď? Lorenc: ,,Jo." :) ()
Nehoupat.... A nebo jó, nechám se klidně houpat od takovéhle dobové karikatůrky. ()
K tomuhle filmu mám ambivalentní vztah. Některé scény a postavy považuju za geniální a některé bych nejradši vypustil. Poměr nechtěného obsahu se stabilně snižuje, protože jsem po čase pochopil, že má svůj význam. Což je asi škoda, protože to zároveň znamená, že se z dřívější bezproblémové komedie vyloupla na první pohled skrytá, ovšem poté nepřehlédnutelná hořká linie. Díky poetice typické pro Menzelovy filmy, je ovšem tak nějak laskavá i ona. Na samotě u lesa je překvapivě dospělá rodinná komedie, vypovídající o Češích asi víc, než bylo původně zamýšleno. ()
Co se dá tomuhle vytknout? ()
A chčije a chčije... Krásný film. 85% ()
"Ale je tady krásně"... "Pane Lorenc, uvezu to?" - "Ne" - "A teď?" - "Teď jo" ... :) ()
Typický svěrákovsko-smoljakovský humor v nezapomenutelném podání našich legendárních herců v krásném venkovském prostředí. Co dodat víc? ()
Netřeba připomínat některé hlášky. Nestárnoucí klasika, na které je vidět, že stárne pomaleji, než jiné filmy z té samé doby. ()
Tohle je film mého srdce. Je to jeden z filmů, na které koukáte od začátku do konce i když si říkáte, no viděl jsem to stokrát, budu odbíhat, něco udělám - ne, koukáte, koukáte a najednou běží závěrečné titulky. Dle mne patrně jeden z nejlepších scénáristických počinů Zdenka Svěráka. Důkazem jsou i hlášky z filmu, které zlidověly a mnohdy je použijete úplně automaticky i vy: "to jsou blechy psí, ty na člověka nejdou", "A chčije a chčije". ()
Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. Znám ho úplně nazpaměť, ale pořád mě baví a vždycky bavit bude. Lepší herecké obsazení si ani nedokážu představit. Tolik perfektních hlášek v jednom filmu se taky nevidí tak často. Prostě paráda! ()
Vejš Radime ! ()
Tak konečně jsem to pořádně shlédl. Musím říct, že film se stal velmi lidovým. Hlavně díky všem těm hláškám, které se používají dodnes (Např. "Dneska by to šlo"). Josef Kemr byl jako děda a zároveň věcné břemeno chalupy dokonalej. ()
Život mimo časoprostor, na krásném, poctivém českém venkovu - to je samota u lesa. A děda Komárek alias Kemr je ten nejvíc dědečkovatější dědeček z českých vsi a hájů. Ale 88% procent? To je zas moc! ()