Na samotě u lesa

"Jitko!" "Krávo!"Menzlovština se spojila se Svěrákovštinou a vzešel z toho moc příjemný filmík se spoustou zapamatováníhodných hlášek,které se budou citovat asi až do skonání světa.K mému nejoblíbenějšímu českému filmu to má daleko,přesto se na film Na samotě u lesa rád podívám kdykoliv znovu.A Josef Kemr,to je Bůh! 85 % (20.03.2010)

Jeden z nejlepších snímků na téma měšťáci jedou na venkov a další důkaz geniálního scénáristického talentu dua Svěrák+Smoljak. Zde navíc umocněn Menzlovou režií a rozkošným výkonem Pepy Kemra - na ten se orpavdu nezapomíná. Spousta dobrých hlášek, roztomilých postaviček, výborně odpozorovaných ze života a prosluněná atmosféra prázdnin strávených na samotě u lesa... Duch filmu je zkondezovaný v hlášce "Ale je tady krásně." Jednak film opravdu krásný je, jednak vystihuje fascinaci měšťáků, kteří venkovu nerozumí, ale nějak cítí potřebu, něco takového říkat, aby dokázali, že ho umí ocenit... Přesto řadím Samotu až za méně známý Kulový blesk... 90% (07.07.2006)

Rodinná komedie jak se sluší a patří. Vtipná, inteligentní, poetická, odpočinková. Děda Komárek Josefa Kemra je okouzlující, avšak zůstává ve stínů kriplkáry pana Lorence... Děti, děti, to je klekání! Lesk a bída českého zednictví personifikovaná... To Menzel uměl báječně! A Smoljak se Svěrákem zase dokázali napsat scénář, který se navždy obtiskl v českém kulturním povědomí a jazyce. Venkovská idylka a tu já moc rád! (10.02.2004)

Další skvělá komedie od dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Pražská rodina koupí chalupu na venkově. Má to ale jeden háček. Koupili ho i s dědou Komárkem a ten ne a ne umřít. Má hold tuhý kořínek. A když vidí jeho čilého otce, tak pochopí, že na tom světě ještě nějaký ten čas pobude. A tak se k němu na léto nastěhují. Nakonec jsou stejně rádi, když neumře. Kemr tu podává naprosto vynikající výkon. Všechny ty vesnické postavičky jsou skvělé. Třeba nejlevnější zedník na vozíku pan Lorenz a jeho zákazník, který má zmáklé všechno kolem stavby domu. Samozřejmě tu o vtipy není nouze. Dobrý je třeba dědův údiv, že Pražáci ještě v 10 hodin spí nebo jeho hádání se s rádiem. Pak taky návštěva mlýna s mlynářem Ladislavem Smoljakem. Ten jim poví příběh, který chce každý slyšet ještě jednou. Nebo pan Novák, který koupil barák s babkou a dědkem a ti taky nechtějí umřít. Tak si dělají různé naschvály. On jim lije vodu do příkopu, přes který se chodí do domu a oni zas do zrní sypou hřebíky. Takže pokaždé, když přijede, tak píchne. "Dědeček je hodný, ale překáží nám. No počkej. To přece takhle nemůžeš napsat!." :D (31.01.2013)

Jeden z těch filmů, které jsem měl samozřejmě kdysi rád, ale pro jeho nesnesitelně častou reprízovanost v televizi ho už znám nazpaměť, a nemůžu ho proto už vidět, protože čeho je moc, toho je příliš, jak se říká. Navíc mi je protivná i ta jeho nezměrná popularita u mainstreamového diváctva (a citování notoricky známých replik), jakož i pro mě nepochopitelná skutečnost, že v tom filmu dělají z 54 letého Kemra pomalu starce nad hrobem. A ne vše mi tam přijde jako až taková sranda - třeba to "mlynářovo vyprávění" historky o vodníkovi, kterou nikdo neslyší, nebo zvyk fotříka Lavičky neustále poučovat svoje děti, mi přijdou prostě jen trapné, a takových momentů je tam podle mě víc. (03.01.2022)