Dračí princ

Jeden z nejlepších fantasy seriálů, jaké jsem kdy viděl. Neuvěřitelně zábavný a chytlavý příběh, kde není snad jediné hluché místo. Často se v příběhu setkáváme i s pohledy do minulosti, které opodstatňují současné jednání postav, a to má vždy logiku – u seriálu pro děti je to dost nevídaná věc. A že tam občas někdo opravdu umře, je také u seriálu pro děti dost nevídaná věc. Takže bych tomu vlastně vůbec neříkal seriál pro děti. Podobně jako třeba v Game of Thrones je tady krásně ukázáno, že svět není černobílý a dobro a zlo jsou hodně relativní pojmy (nejlépe je to asi vidět na lordu Virenovi a jeho dětech). Díly jsou krátké a vždy končí cliffhangerem, takže to stále nutí dívat se dál. K tomu krásná animace, epický soundtrack… nevím, jestli mám u animovaného seriálu používat pojmy jako výprava a kamera, ale rozhodně jsou na špičkové úrovni. PS: Parta hrdinů musí projít přes nástrahy a dopravit magický předmět na druhý konec světa, aby zachránili svět před blížící se válkou. Co mi to jen připomíná? :) PPS: Nechápu, že Rayle v té vestičce není zima. (27.03.2020)

Animovaný skvost - kvůli animaci si ráda tento seriál sem tam pustím znovu a jen tak se kochám. Svět je naprosto kouzelný (všichni ti elfové, magie... pecka prostě!), postavy sympatické a bez větších nelogických změn a příběh se za mě skvěle rozjíždí. Trochu bojuju s aspektem veškeré té korektnosti - dva elfí tátové mi zas tak nevadí, ale dvě královny, co mají dceru už na mě jsou trochu moc. Naopak mě velmi fascinuje fakt, že zatím (do 3. série) vlastně nezemřela jediná postava (není to tam explicitně sděleno) a na dojmu to tentokrát pouze přidává. Dětem a těm, co můžou animované pohádky, vřele doporučuju! Okrajově na závěr chci vyzdvihnout originální anglické znění (ty přízvuky mě baví!) (27.06.2021)

U postmoderního amerického fantasy seriálu, zacíleného na odrostlá děcka a teenagery, je ze všeho nejdůležitější to, zda odpovídá současným vysokým standardům politické korektnosti. Takže si to zkontrolujme: charakterní a moudrý král je černý - check, padoušský intrikánský záporák bílý - check, rasově smíchané obyvatelstvo – check, běloch poklekne před černochem - check, homosexuální pár – check, lesbické páry - dokonce dva, bojovné militantní ženy – nepočítaně, inkluze zdravotně postižených: jedna němá generálka, jejíž znakovou řeč překládá pobočník, jeden slepý pirát s asistenčním papouškem, jeden třínohý vlk s implantovanou iluzí čtyř nohou. Uf, schváleno. Jako možná nezamýšlený bonus navíc je přidáno nové pravidlo, že pokud padne do zajetí muž, je jeho věznitelem muž, pokud padne do zajetí žena, tak ji vězní ženy. (V případě němé generálky je toto zajetí navíc nechtěně srandovní tím, že když má svázané ruce, tak nemůže „mluvit“.) Za propagaci válečnického vyobrazení žen je vůbec nutno tvůrce pochválit, tak například během boje s drakem hrdinně padnou hned tři královny, zatímco chlapi stěhujou nějaký šutrák. Ale k věci: celý seriál je plný neuvěřitelných protikladů. Chvíli překvapuje dosud neviděnou krutostí (mučení zajatce!), vzápětí se plácá v naivitě a dětinském pitvoření, pak předestře hluboká moudra, temnou magii nebo dramatické střety, aby je následně rozmělnil do nepochopitelně hloupých dějových zvratů a odboček. Prostě takový dort pejska a kočičky (což je mimochodem typický problém těchhle instantních produktů velkých studií, na kterých makalo mnoho lidí a každý měl jinou vizi). Přitom tu máme skutečně atraktivní zápletku střetu mezi lidmi, elfy a draky, celkem originálně vystavěný svět, pár příjemně nečekaných twistů a svižně odsýpající děj typu“ musíme něco někam odnést přes všemožná nebezpečí“ v závěru nahrazené za „musíme zachránit mír, i kdybychom kvůli tomu měli svést epickou bitvu“. A sem tam dokonce zavane i určité kouzlo osudovosti. Tedy zaválo by, kdyby ho spolehlivě nepohřbívaly nesympatické postavy. Hlavní hrdina Callum bohužel vykazuje známky chronické blbečkitidy, Ezran je šíleně zidealizované pohádkové dítě, Soren měl být asi komická postava, je ale jenom hloupý a namachrovaný, a Claudie je jednoduše psychopatka (po tatínkovi). Asi jediná, která soustavně neleze na nervy, je elfka Rayla, trpící pouze komplexem „nejsem tak dobrý zabiják, jakým bych měla být“. Postupem času se Callum a Soren dopracovávají k nějakému tomu hrdinství, ale protože se zároveň za celou tu dobu nedokázali nějak vyvinout a trochu zmoudřet, tak to moc nefunguje. Shrnutí: tvůrci vzali hořký oříšek frustrací, bolestínství a pochybného idealismu současného západního světa a obratně ho zabalili do ňamkového fantasy marcipánku. Nedivím se tomu, že to mnozí s chutí spolknou, moje laťka pro kvalitní fantasy je ale nastavená trochu výše. (20.10.2020)

Fantasy miluju, draky miluju a tak jsem čekal pecku přímo pro mě. Bohužel mi to nějak nesedlo. Příběh není špatný, ale postavy mě nijak nezaujaly. Celé mi to přišlo trochu moc pro děti, což bylo asi i cílem, když je to od 7 let. Animace taky není nejlepší, ale dá se to. Pokud bude pokračování, tak tomu asi ještě dám šanci. (29.10.2018)

Seriál, která mne zaujal ve výsledku už jenom svou existencí. Dal jsem tomu šanci a nelitoval. Příběh, který trochu připomíná svého Pána prstenů, je víc dětinský, a není úplně vážný o čemž svědčí i jejich smysl pro humor. Ale příběh to má pln potenciálu a napětí, které tak nějak hledáte. Určitě uvítám rád další sezóny, které jednoznačně mají, co nabídnout. 2. série: To, co se někdy stane, že se vyčerpá materiál je v celku jasná věc. Bohužel velmi častá. A co na to říci zde? Seriál hned ze začátku velmi ostře a naprosto zbytečně padne do nějakých až nechutných prvků, u kterých se vlastně ptám, pro koho jsou? Pro dítě určitě ne, protože v tom případě by to bylo na doživotní trauma, a pokud má jít o dospělou záležitost, tak proč je zde humor na úrovni 1. třídy a seriálu teče krve asi jako slzy Miloše Zemana při pohledu na umírající demokracii v ČR. Je to trochu schizofrenie. Nedá se ani mluvit o tom, že seriál měl své kouzlo právě tím, že měl svůj vlastní fantasy svět, který byl nějak propracovaný a poodhaloval se vám. Vlastně takový animovaný a více infantilní Pán prstenů. Ale když v druhé série sebrali i onu vlastní mytologii a nahradili ji humorem à la vtipné jako Okamurovi projevy plus k tomu nějaký nechutinami i dost zcestnými anime prvky (které jsem ani nečekal a dost mě najednou překvapili), vzejde vám z toho v celku velká katastrofa. Seriál najednou nemá místo. Pro starší je to zbytečně nudné a trapné, a pro děti nevhodné. Kdo je teda cílovka? 3. série: Třetí série nabídla zvláštní kombinaci první a druhé série. Nabídla naprosto zbytečnou a otravnou dětinskost, ale zároveň i silnou epiku a dobře propracovaný příběh. Druhá série mi ukázala věci, které byli na seriálu naprosto zbytečné a někdy až nechutné. Třetí si to bohužel i v nějakých případech vypůjčila i zde. O tom, že nějaké věci jakožto konverzace nebo situace byli naprosto zbytečné až otravné se ani nemůžeme bavit. I tak ale nyní jsme se vrátili do doby, kdy zde byl nějaký příběh. Nový fantasy svět s novými charakterními postavami a cíli. Opět si člověk všimne zajímavé muziky, komplexnosti světa, který má neustále co nabídnout. Je toho dost. Obecně vzato další série by byla zbytečná. Tvůrci se rozhodli pokračovat. Zřejmě. Nejsem úplně skeptický, ale jsem realista a jednoduše se bojím, že to nebude žádná sláva. Nicméně také technická stránka seriálu už je někde jinde než byla dříve. (01.10.2018)