The Haunting

Před zhlédnutím jsem si o The Haunting of Hill House nic bližšího nezjišťoval. Povrchně jsem tak očekával hardcore horor ve stylu Conjuring roztažený do seriálového formátu (což by samo o sobě bylo pekelný maso a neutuchající desetihodinové “wanovské“ strašení si asi ani nechci představovat). To bych totiž taky nemusel rozdýchat. The Haunting of Hill House je bezpochyby jeden z nejlepších seriálů roku 2018 a kdybych byl oddaným hororovým fanouškem, asi bych jej vystavěl na pořádný piedestal. Na druhou stranu i jen jako občasný hororový divák můžu s klidným svědomím napsat, že pár strašidelných výjevů bylo opravdu děsivých a že jsem se párkrát i celkem lekl. Mnohem více jsem si ale celý seriál užíval jako mnohovrstevnatou psychologickou podívanou, kde jsem si v některých pasážích říkal (např. při tom dlouhém večeru v průběhu obligátního rodinného setkání v pohřebním ústavu), že takhle brilantně kulminující drama o rodinných vztazích jsem už pekelně dlouho neviděl. Má to neuvěřitelně ambiciózní styl vyprávění v mnoha časových rovinách, přičemž na konci všechno přesně zapadne na svá místa a zůstane “jen“ pevný pocit celistvosti a obdivuhodné kompaktnosti i přes velké množství postav, zápletek a nejrůznějších motivů. Mimořádně propracovaný a poctivý počin, který se urodí jednou za pár let. (03.01.2019)

Na poli hororových seriálů jsem byl řekl bych skoro nováček a nevím to určitě, ale tohle je možná vůbec úplně první. Přes trošku horší první díl jsem ale dál tomuhle strašidelnému domu šanci a na konci nevím, co bych vychválil víc. Jestli scénář, herce, zpracování, protože tohle vše tvoří naprosto deset sourodých dílů, které jsou vyprávěny velmi originálním způsobem, který nenudí, je hodně napínavý a hlavně, když skončí jeden díl, máte co největší chuť si pustit další. Prostě těžce návyková věc, na kterou se podobně, jako v Silent Hillu přes den celkem pěkně kouká a po setmění nahání husí kůži. Jedno z nejpříjemnějších překvapení za tenhle rok. A navíc od režiséra, od kterého bych to teda vůbec nečekal. Klobouk dolů. (01.11.2018)

║Rozpočet $-miliónov║ Režisér Mike Flanagan zažíva kariérny talentový progres, každým ďalším jeho počinom sa zlepšuje, začína byť v danom žánre horor/thriller čoraz viac doma, čo je veľmi potešujúce. Tento temný duchársky seriál ma dostal, má to prešpikovaný dej, výborné lakačky, temnú hustú atmosféru, dobrých hercov. /85%/ (17.11.2019)

seriálová událost roku...Flanagan od samého začátku velmi dobře veděl co chce a na seriálu je to hodně znát.Ta úroveň detailů,kterých si ani nelze na první dobrou všimnout je skoro až ohromující,stejně jako práce s kamerou,světlem,hereci (to co zde předvádí hlavně děti je silné kafe).Vše je navíc umocněno tím,že Haunting of Hill house není primárně o strašení nebo lekání.To vše je tu záležitostí spíše druhého sledu.Prim tu hraje místy hodně silné psychologické drama jedné rodiny,která je natolik sympatická,že seriál dokáže i ve slabších mometech ždímat emoce.Celou sérii jsem spolu se ženou zblajznul jedním dechem a těch 10 dílů se nakonec zdálo málo...100% (10.11.2018)

Kto tu dával takéto hodnotenie, snáď deti čo sa boja ducha pod posteľou? Veď tu nie je takmer nič strašidelné, okrem príšerného detského kriku. Raz za časť niekto zabúcha na stenu alebo sa mu prevrátia oči. Okrem jedného skvelého bubáka v štvrtej epizóde a pár škaredých duchov inak sledujeme len kostrbaté dialógy v jednej rodine, kde chýba akákoľvek strašidelná atmosféra. Horor, ktorý nemá vystrašiť, ale len vzbudiť divný pocit, to bol ten zámer? Celkovo to bolo strašidelné tak na 20 percent, zvyšok je rodinná dráma. Najlepšia a jediná naozaj dobrá časť bola piata, kde sa vyriešila otázka ženy s ohnutým krkom. EDIT: Po 2. sérii ešte znižujem hodnotenie, nakoľko z hororu to prešlo na lesbicko-gotickú romancu. Takéto melodrámy si Netflix môže strčiť. (02.11.2018)