Shirley

Najkomerčnejší film Josephine Decker, a zároveň aj ten najhorší. Trademarky prítomné v predošlej tvorbe, ako plávavý pohyb handheld kamery, práca s hĺbkou ostrosti, a prelínanie medzi realitou a halucináciou, resp. predstavou, sú tu prítomné, nie sú však ani zďaleka využité tak dobre ako je u Josephine zvykom. Takisto príbeh a jeho spracovanie je až príliš klasické, a nevyžaduje divákovu pozornosť v takom rozsahu ako by doterajšia tvorba tejto nádejnej filmárky naznačovala. V podstate ide o relatívne bežný film, s kompetentným až zaujímavým spracovaním, príjemným svetlom, decentnou mizanscénou a obstojnými hereckými výkonmi. To je oproti predošlým filmom režisérky pomerne málo. (25.10.2020)

Hororová poetika, nejednoznačnosť a pomalé tempo. Balansovanie na pomedzí žánrov. Shirley ma spočiatku nudila, potom iritovala a napokon pohltila. Od Jackson sa vraj učil aj Stephen King a mal na to veľmi dobré dôvody. Jej príbehy boli, na danú dobu, kontroverzné a také strašidelné, že po uverejnení jednej z jej poviedok v New York Times zaplavilo redakciu množstvo listov od pobúrených čitateľov/čitateliek. Josephine Decker si vybrala náročný materiál, no spracovala ho spôsobom, na ktorý by mohla byť Shirley Jackson právom pyšná. Ďalšie plusy: chémia medzi Moss a Young predčí aj vzťahové zápletky známejších filmových mužsko-ženských dvojíc. Záverečná scéna na útese mi pripomenula moju obľúbenú klasiku Thelma a Louise. (19.07.2020)

Zaujímavá dráma o spisovateľke s psychickými problémami. Veľa (najviac?) tomu pochopiteľne dáva najmä Elisabeth Moss, ktorá sa nebojí ísť na dreň. Ono celkovo je to dosť silný film... hoci určite nie pre každého. Pomalé, záludné, ale nie zlé. Ak ale budete čakať, že to bude o literárnej tvorbe Shirley Jackson (autorka v rámci hororového žánru zásadného, ale dnes už predsa len dosť zostarnutého hororu Dům na kopci), budete sklamaní, ono je to skôr o spisovateľstve obecne, ale keď nad tým teraz tak premýšľam, tak vlastne to príliš nie je ani o ňom, ale skôr o vzťahoch jednej divnej štvorky. Toto by som si vedel predstaviť najlepšie tak o polnoci pozerať, vtedy by asi najmohutnejšie vyniklo príjemne pomalé tempo. Produkcia: Martin Scorsese. (28.04.2021)

Upřímně už jsem tuhle feministickou "drásavou drámu" dost vytěsnil, takže už si přesně nepamatuju, který všechny aspekty toho nám mužům naprosto skrytého světa jen těžko popsatelných překážek a obtíží, se kterými ženy dennodenně bojují, vyobrazuje. Obecně jsou ale tyhle typy jako Shirley spíš samotářký zoufalky, kterejm se všichni (a chlapi hlavně) vyhejbaj, a ne, že se jim všichni obdivujou, nebo je to k nim minimálně strašně silně přitahuje. #nevimno (60%) (21.11.2021)

Shirley Jackson proslula jako spisovatelka. Stejně ale i jako podivné stvoření léta sužované nemocemi, které zrovna týdny nevyšlo z domu, umaštěné, jízlivé, popíjející, v tvůrčí krizi nad svým dalším dílem. Její práce jsou protkané okultní tématikou. Pro inspiraci svého chystaného příběhu „zneužívá“ ve svém domě přítomnosti mladého manželského páru, kdy ona na ni v těžkých časech tak trochu dohlíží a on má hotovou disertační práci a čeká na příležitost na univerzitě. Nové situace ji nakopnou k další práci, o kterou se zároveň neustále zajímá její záletný manžel – univerzitní profesor. Shirley je snímkem pro festivalové publikum, je soustředěný, pomalu plynoucí, plný významů, podivných zvukových efektů, skvěle herecky zahraný a divák je tak nějak pořád v očekávání. Mladý pár totiž s velmi zvláštní, sarkastickou a výbušnou manželskou dvojicí zažívá dosud nepoznané situace a netuší, co za hrůzy je může ještě čekat. Elisabeth Moss podivínky a ohyzdy umí, režírující Josephine Decker zase dokázala předložit specifickou dobovou atmosféru a několik nepříjemných momentů. (28.08.2020)