V máji si rob, čo chceš

Doufám, že se ještě dožiji toho, že bude tento a podobné filmy (ať německé nebo francouzské) považovány za podobnou "agitku" jako většina sovětských filmů do perestrojky. Už jinde jsem popsal proč, ale udělám to stručně i zde. Jde o vytvoření paradigmatu (dle Wikipedie "obecně přijímaného schématu"), že Francouzi se během války chovali korektně (až na pár lichvářů) a Němci vlastně válku (taky) vyhráli, protože porazili nacismus. Ale, jak to v podobných případech bývá, ideologie a inspirace se nekamarádí. Průběh filmu je "nestabilní a plný vaty", zápletka "laciná", obrázky "žánrové", hudba "pořád stejný Morricone", zkrátka něco jako Gambrinus - nikomu to moc nechutná, ale pít se to dá. (28.11.2016)

Celkom slušný vojnový príbeh od Francúzov, síce bez nejakých veľkých vojnových scén, ale všetko zachraňuje uveriteľný a silný príbeh a samozrejme kvalitné herecké výkony. August Diehl dokáže zahrať jak hnusného nácka tak dobrosrdečného otca a rolám s tématikou 2. svetovej sa nevyhýba, čo je super. Za všetky spomeniem krásny Mallickov film - Na prahu války (2019). Počas filmu som niekoľkokrát spomenul, že hudba dosť pripomína Morriconeho. Nevedel som rok výroby filmu, vieme, že Maestro je už po smrti, preto som bol po filme prekvapený, že hudbu robil naozaj Morricone. O filme som nevedel, objavený úplnou náhodou. 80%. (24.12.2023)

Uvedení filmu v české tv distribuci moc nechápu. Žádné herecké eso, žádný silný příběh. Z historického hlediska má tenhle film asi velký význam jen pro Francouze. Okupaci Německem lze zachytit mnoha způsoby, tady je hlavní dějovou linkou příběh muže a jeho syna a jejich nedobrovolné rozdělení a snaha o znovusetkání. Jakého vyvrcholení se kolega Malarkey dočkal, asi nechci vědět, ale hlavní postavy opustíme v okamžiku, kdy se může kdykoliv cokoliv stát, takže kulka nebo šrapnel jsou poměrně pravděpodobnou budoucností. Příjemná hudba od Ennia. (17.11.2016)

Když se francouzští filmaři v poslední době pustí do dění ve druhé světové válce, většinou z toho vyjde podařený film. Sledovat útěk vesničanů s povozy na cestě do nejistoty je poměrně tristní. V druhém plánu běží příběh německého fašisty pátrajícího po svém malém synkovi. To je poměrně záživnější část filmu. I když film nekončí tragicky, na mě celkově působí depresivně. Co všechno ještě čeká na tyto poutníky prchajícími před německými okupanty? Film je natočen s perfektní výpravou, působí na mě velice přesvědčivě. (17.12.2023)

Pre Christiana Cariona bolo takmer prioritou natočiť film o francúzskom exodu z roku 1940, pretože jeho matka bola súčasťou tohto presunu zo severu na juh. Tento exodus sa týkal 8 miliónov Francúzov, ktorí utekali pred Wehrmachtom, ktorý v krátkej dobe obsadil celé severné Francúzsko. Opisuje bezhlavý útek civilných obyvateľov z miest a dedín, všeobecnú paniku, vzájomnú nevraživosť, ohromenie, sklamanie, strach z prichádzajúcich Nemcov ale aj ústup zvyškov francúzskej armády. Vo filme je dobre spracovaný všeobecný chaos a zmätok, ktorý všade zavládol. Prostredníctvom hlavných protagonistov filmu nám zachytáva film celú paletu ľudských reakcií a myšlienok v napätých a často životu nebezpečných situáciách. Reálne ukázal na násilie vojny a všetky tie hrozné veci, ktoré sa ľudia museli naučiť, aby prežili vo vojnovom stave. Na druhej strane poukazuje na prejavy solidarity a nový obzor pre ľudí, ktorí predtým nikdy neopustil hranice ich dediny. V čase mieru by títo ľudia nikdy neprišli do kontaktu, ale vojna ignorovala nielen zemepisné, ale aj spoločenské hranice. V tom biednom a nespočetnom dave nebolo nič ľudské, podobal sa stádu na bezhlavom úteku. Mnohí z utečencov ani nevedeli, prečo utekajú, lebo celé Francúzsko horelo a nebezpečenstvo číhalo všade. Veľké množstvo civilistov bolo zabitých na cestách v rámci častých nemeckých útokov zo strany lietadiel. Vtedy dochádzalo k veľkému rozptýleniu rodín a tak veľké množstvo deti spätne nenachádzalo svoje rodiny. Mnoho mesiacov po tomto francúzskom Exoduse boli noviny plné hľadaných príbuzných alebo deti. Viac ako 90 tisíc deti sa v tom období stalo sirotami. Viac ako 3/5 Francúzska pripadlo Hitlerovi a na okupačné náklady muselo Francúzsko platiť zo začiatku 400 a potom 500 miliónov frankov denne. Film je historický úplne presný a zaoberá sa len jednou z mnoho zaujímavých udalosti z obdobia 2. svetovej vojny. (12.12.2016)