Jackie

Čekal jsem nudný film a dostal jsem nudný film, takže nejsem zklamaný. Ale film jsem proskákal a tak za 20 minut jsem to měl zkouknuté. Jako věřím, že člověk, který se o Jackie Kennedy hodně zajímá či zajímal, tak jeho tento film alespoň trošku potěší. Mně ale přišel tento snímek zbytečný, protože se dozvídáme jenom to, jak Jackie prožívala smrt svého muže. Není tam nic navíc, k tomu pak polovinu filmu tvoří jakýsi rozhovor Jackie s tím novinářem, který je ultra nudný. Natalie Portman se mi také nelíbila, nesedl mi ten její herecký výkon. Takže shrnutí je, že bylo zbytečné točit film o tom, že manželka oplakává smrt svého manžela. A nic víc v tom filmu není. (02.11.2018)

Presne ako píše Malarkey. Strojená nuda. Dve výstižné slová, ktoré popisujú moje pocity. Na film som sa tešil, Kennedy je pojem a dúfal som, že pohľad Jackie na celú situáciu okolo atentátu a tesne po ňom budú max. zaujímavé. Film však výrazne sklamal. Pochvalu si zaslúži jedine N. Portman, ktorá zahrala výborne. Tam klady snímku končia. Vo filme je príliš veľa zbytočnej hudby, zbytočného filozofovania, poučovania a smútku. Kombinácia časových rovín tiež nebola úplne šťastná a rozhovory s kňazom či bratom neboli podané strhujúcou formou, ale pôsobili ako nudná výplň. Atentát dostal skutočne malý priestor a to ma dosť nasralo. Celkovo výborný námet na film, ktorý však režisér nedokázal pretaviť v dobrý film. Svetlo sveta uzrel film, na ktorý sa veľmi rýchlo zabudne...60%. (17.04.2017)

Silne antimainstreamový Larraín sa nám vydal do Hollywoodu a kupodivu sa ním nenechal prevalcovať, ale ponúkol nám, ako špecialista na politické témy, svoj pohľad na Jackie Kennedyovú tesne po smrti manžela, plus aj niekedy predtým. Takže nakoniec sa vám bude Jackie (film) páčiť možno viac podľa toho, ako sa vám páči jeho dovtedajšia tvorba a nie podľa toho, či máte na stene plagát Jackie Kennedy, alebo neviete, kto to bol. Ale celé je to aj tak najmä o Portmanke a jej výbornom výkone, film pôsobí aj napriek experimentálnemu nádychu trochu mdlo až ospalo. Osobne som nepredýchal rozhovory s kňazom o tom, že vo všetkom treba hľadať boží zámer či niečo v tom zmysle. (12.09.2018)

Demokracie chcípla. Kennedy natáhl svá ctěná brka ve zlatých bačkorách. Tak pozor, filmem probleskne informace, že to byl skrblík. Tak třeba tu domácí obuv pořídil levně ve vietnamské tržnici nebo mu ji upletla samotná manželka Jackie. Každopádně se o tak luxusní vdovu po něm strhla mela, takže Oswald při pohledu na ni páchal demonstrativní odchod ze scény, bratr po zesnulém si okamžitě pořídil odborné publikace o tom, jak správně liberálně masturbovat v oválné pracovně, nemocnice Parkland musela být evakuována z důvodu nahlášení bomby a investigativní Kevin Costner skončil s pojídáním hamburgerů, neboť trpěl panickými stavy, že v bulce je prezidentův mozek. Natalie Portman je hárající fena, která dokáže utáhnout celou diváckou obec na svůj sexuální pohled, takže muži v protilehlé pozici, tedy Billy Crudup, Peter Sarsgaard, režisér Pablo Larrain a spol. raději volí umírněné herecké a minimalistické režijní polohy. Dopadá to tak, že film ve výsledku osciluje mezi netradičním tv filmem, natočeným v téměř divadelním aranžmá, a příležitostně intenzivním kino filmem, který hodně spoléhá na to, že divák je dostatečně obeznámen s touto historickou událostí. Pokud ne, nemůže se pak divit, že film na něj vyplivne sled celkem kusých informací, kterým se nedaří dát kompaktní formu. Rozvleklých scén je kupodivu méně, než bych čekal, ale najdou se pasáže, které bych vystřihl, například všechny scény s Johnem Hurtem. Na časové popisky je film skoupý, takže jsou zde scény, v nichž se objevuje prezident Kennedy živ a zdráv, a není zřejmé, z jakého časového období jsou. Existuje hned několik filmových dramatizací, které pohlížejí na proslulý atentát z různých úhlů pohledu (Nemocnice Parkland, J.F.K...), ten z pohledu prezidentovy manželky právě doplnil tuhle mozaiku. Pravda, mnoho nového do věci nevnesl, ovšem kde jinde a kdy jindy se vám naskytne jedinečná možnost ošukat rozrušenou slavnou vdovu, která vyloudí pár kapek orgasmu navíc pro manželova ochotného náhradníka do svých kalhotek. V sexuální krizi nejvyšší - poznáš demokrata nejbližšího. 7/10 (02.08.2018)

"Jackie" vlastně představuje odvrácenou stranu Wese Andersona. Také tu máme postavy hledící ve vycentrovaných kompozicích do kamery, figury v prostorných interiérech s členitou výpravou i často výraznou barevnou paletou i další stylové postupy primárně asociované s hračičkovským hipster autuerem. Jenže zatímco on se vyžívá v umělosti a strnulosti náhle střídaných s erupcemi chaotického hemžení, Larraín ukazuje depresivnost a tíhu pokojíčků pro panenky. A vlastně skrze příběh první dámy, která na náhlé tragické ztrátě musí budovat odkaz budoucí historii, překvapivě říká mnohé i o Andersonově tvůrčí metodě, která také z historických a umlěckých artefaktů skládá idealizovaný obraz Kamelotu, který už nikdy nebude, ale k němuž tím spíš tak melancholicky vzhlížíme. (27.01.2022)