Čerkasy

Ukrajinský film inspirovaný skutečnou událostí, kdy se v roce 2014 při obsazování Krymu jedna jediná válečná loď nevzdala Rusům. Nejedná se ani tako válečný film, spíš nějaký atmosférický nezávislý s přesahem do psychologie. Námět je ale silnější než to jalové zpracování. Spíš mne fascinuje jak tento typ filmu vybouří hormony všem možným rusofilům. Tohle mělo do propagandistického filmu hodně daleko na rozdíl od odporných sraček typu Krym (2017). (20.03.2022)

Väčšina tu namiesto hodnotenia filmu robí politické súdy a niektorí aj stádovito vykrikujú Sláva Ukrajine, pritom Sláva Česku alebo Slovensku nikdy nevykrikoval, lebo to je už vraj odporný nacionalizmus. Čo už, aj ovca je tvor boží. Ja takéto súdy robiť nebudem, nakoľko pre mňa je Rus ako Ukrajinec, proste rovnaký ožran. A keď ich postavíš vedľa seba, sú na nerozoznanie, pokiaľ samozrejme tým Rusom nie je Ramzan Kadyrov. Film je spracovaný v podstate minimalisticky, bez veľkého dejového presahu, ide len o tú malú udalosť, ktorá ostala v podstate v zabudnutí, že pár námorníkov niekde niekomu vzdorovalo. Problém však vidím v tom, že film má veľmi slabý záver. V podstate ani neukáže, ako to dopadlo priamo. Prišiel mi nedotiahnutý. (23.04.2022)

Silný námět, ale zpracování je takové nějaké utahané - nevýrazné a nenapínavé. Krom toho daleko víc nežli vzdor minolovky jménem Čerkasy řeší neutěšené poměry v tehdejší ukrajinské armádě. Vidím to tak na 2,5*, nicméně pro tentokrát oproti svým zásadám zaokrouhluju směrem vzhůru k oblakům ... na slabší 3*. Nutí mě k tomu naprosto bezprecedentní události posledních měsíců, kdy Ruská federace navzdory všem svým předchozím prohlášením napadla Ukrajinu - a přitom se nestyděla vyhrožovat celému světu jadernými zbraněmi. Snažila jsem se ji chápat v roce 2014, kdy nesametový převrat v Kyjevě logicky vzbudil obavy ruskojazyčného obyvatelstva - a milá Ukrajina na východ poslala namísto vyjednavačů tanky ... z dnešního pohledu ovšem zcela oprávněně. A z MÉHO pohledu 24. únor 2022 definitivně vymazal valnou většinu zásluh Rudé armády na porážce Hitlerovského Německa za Druhé světové - obávám se, že Rusové pro mě budou už navždycky RuSSáci = náckové, agresoři a okupanti z nereformovatelného národa lhářů, zlodějů, násilníků a vrahů - ba co víc: BRATROVRAHŮ.  Z národa, jehož myšlení zamrzlo kdesi v carských dobách, neboť jeho jediným cílem je rozšiřování území ... jakýmkoli způsobem a za jakoukoli cenu. Být Rusem, to snad ani neznamená národnost - to je diagnóza. (16.06.2022)

Bez heroismu, příkras a nějakých politických statementů. Osudy obyčejných lidí vtažených do věcí, na které mají pramalý vliv a co otestují pevnost jejich charakteru. Filmařsky sice střídmé, ale události posledních měsíců tomu dodávají na naléhavosti. Snad se ta kombinace imperialismu, tuposti a nacionalismu založeném na malosti jednotlivce brzy zhroutí směrem dovnitř, tak jak to u říší se sklony k rozpínavosti bývá, nicméně i poté v nějaké zásadnější prozření nedoufám.. Apropo, ti, co v tomto filmu vidí propagandu a „ví své“, jsou legrační, protože sami jsou její obětí a vědí hovno.. (22.05.2023)

Válečný film převážně pojednávající o událostech na minolovce U311 Čerkasy během okupování Krymu ruskou armádou v roce 2014 poukazuje na to, že chování většiny ukrajinských chasníků nebylo zrovna moc hrdinské, což nejspíš i dost věrohodně zachycuje skutečný stav, který v té době v dané oblasti panoval. Nicméně asi šlo toto téma zpracovat nějakým záživnějším a napínavějším způsobem. (65%) (15.04.2022)