Hviezdne vojny VI - Návrat Jediho

trochu dětinské, patřičného vyvrcholení se nakonec ale dočkáme, a to tak pompézního a úžasného, že to překryje zbytek filmu. Jako v každém dílu do toho znějí Wiliamsovy chorály, nejraději mám Imperial March, který dokonale vystihuje Impérium a hlavně Imperátora Sidiouse. Darth Vader mi byl sympatický tou tajemnou, zlovolnou, vše vyplňující aurou celou ságu (člověk musí docenit výborné záporáky, dnes víc než kdy jindy), ale teprve tady se ukazuje ve všech odstínech černi, možná i bílé. Úvod u Jabba Hutta je trochu co se absurdity týče, přepísknutý, ale díky přehlídce tolika rozdílných gumových potvor, odporných slimáků a hlavně děsivých Rancorů, je určitě lepší než to velkolepé bitevní finále v džungli. Vždy jsem si přál, aby Cameron vyřešil závěrečný boj Na'vi v džungli více guerrilově, ale Lucas naopak měl ty medvídky do čelního útoku poslat. Muhehe. Ale ne, osobně mám většinou slabost pro roztomilé plyšáky, jenže to jejich zapojení do možná nejdůležitější bitvy v galaxii od dob Klonových válek bylo víceméně čistě parodické. George má s tímto dlouhou historii - všude se snaží protlačit něco dětinského už od prvního SW, ale tady se možná doslova utrhl z řetězu. A přes výbornou vesmírnou část, osudový střet Vadera a Lukea, machinace zlověstně šišlajícího císaře, dokonalost Executora, admirála Ackbara a mnoho dalšího to výsledný dojem mírně kazí. Ale osobně ten střet Ewoků a Stormtrooperů, stejně jako vlastně úplně všechny střety Stormtrooperů s čímkoliv v celé trilogii beru dlouho jako jakousi těžce nepřesnou imaginaci galaktického historika, který se rozhodl zapsat celé zásadní časové údobí Impéria na houbičkách (zdá se mi to, nebo se ty houbičky objevují nějak často?), které mu prodal jakýsi šarlatán z tzv. Temného hvozdu. Protože zprávy důvěryhodnějších pisatelů většinou vše podávají mnohem uvěřitelněji, například v komiksech. Nebo je celé SW výplodem čím dál nemocnějšího mozku. No, je to taky možnost. Formálně tedy stále dokonalé, akční scény dechberoucí, závěr správně oslavný a radostný, Hayden nevadil! Ale suma sumárum jen 4, sice velmi dobré, ale nemělo to sílu nostalgie a vstupu do ságy jako čtyřka ani sílu režie a téměř zcela precizně tvořeného scénáře jako pětka. Jako zakončení to ovšem funguje stále výborně, když se člověk zaměří opravdu jen na ty Hvězdné války a střety v Síle a na světelné meče. UPDATE: Po posledním shlédnutí to mělo ovšem sílu naprosto epického zakončení ságy s mírným zakopnutím o stormtrooper-eating Ewoky. Ať jdou do prdele! Jinak dokonalý finální střet Temné a Světlé strany síly, s legendárním úvodem u Jabby, dojemným, ale Sílou provázeným loučením na Dagobahu, nestárnoucím závoděním na Endoru, a nejlepší vesmírnou bitvou v Hvězdných válkách spolu s úvodní scénou RotS. (21.07.2009)

I zakončení trilogiie je velkolepé. Rozjezd je sice slabší, ale jakmile hrdinové opustí Tatooine jsou to Star Wars v tom nejlepším světle. Jednu věc nechápu. George Lucas si dal určitě remasterováním hodně práce, zejména s pěveckou scénou z doupěte Jaby Hutta. Ale proč? Lucas takhle zpětně do filmu vnořil scénu, která je tím úplně nejhorším z celých původnch Star Wars. Vlastně právě kvůli téhle scéně prostě nemůžu dát plný počet, protože je tak blbá až to bolí. Že by stařecká demence? (28.11.2004)

Honičky na vznášedlech mezi obřími stromy, bitka nad Sarlaccovým doupětem, imperiální tanky vs. klacky, spoře oblečená Leia, Millenium Falcon v jádru Hvězdy smrti - jasný tah na diváka, ale taky nejzábavnější epizoda s nejnápaditější a nejlépe nasnímanou akcí. A pak je tu trojúhelník Luke Skywalker, Darth Vader a Palpatine, jejichž vzájemná konfrontace předčí veškeré půtky a souboje z částí předchozích. (06.03.2011)

Chápu, že infantilizace (spielbergizace) příběhu vyplývá z pojetí trilogie jako tříaktového dramatu s expozicí, krizí a katarzí. Uvolnění je ale přílišné v kontrastu s naprosto vážnými scénami, v nichž vystupuje Darth Vader. Působivé zakončování nesmrtelnými mýty inspirovaného hlavního příběhu (přičemž ony mýty se zde díky částečně fantasy stylizaci derou na povrch více než dříve) je tak neustále bržděno natahovanými akčními scénami (už jen ten nastavovaný prolog), v nichž jsou všichni kromě Lukea víceméně jen do počtu a vztahy mezi nimi se příliš nevyvíjí (vyjma dalšího "velkého" rodinného odhalení). Vyprávění je navíc zaplevelené nadbytečnými příšerkami (z nichž Ewokové jsou alespoň nechutně roztomilí), které zřejmě bylo Lucasovi líto nepoužít. Být z celého filmu použito jen závěrečných třicet minut (třeba jejich přilepením na konec předchozí epizody), nepůjde o velkou ztrátu, nepopírám zároveň, že z čistě atrakčního hlediska jde stále o výbornou zábavu. 75% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, Rex Mundi, PALINO, Indy (06.10.2005)

Finále psychologického třídílného dramatu otce, jemuž partnerka s pomocí povedených přátel odepřela kontakt s vlastními dětmi - dvojčaty. Zlomený bolem, upjal se cele na svou práci vrcholového manažera státní správy. Sebezničující workoholismus podryl jeho zdraví a způsobil akutní astma, kvůli kterému musel neustále používat respirátor. Po setkání se ztraceným, nyní dospělým synem, snažil se o jeho duchovni rozvoj a přijetí aspektů síly ukryté v prostých a přirozených emocích, technikou, do které jej zasvětil bývalý učitel, nyní jeho nadřízený. Dál se spoilovat neodvažuji, ale jistě si domyslíte, že tragedii nemohlo nic zabránit. Díky diváckému úspěchu byl natočen prequel zachycující dětství a v dalších částech vysvětlující okolnosti odcizení mladého páru a následného upření rodičovství. (11.06.2014)