Stalo sa v L.A.

Nebyl bych daleko od pravdy, kdybych Přepadení v L.A. zařadil mezi snímky, o jejichž existenci se příliš neví. Už tehdy (1989) se ale projevovalo, proč občas Michael Mann vypadá mezi jinými akčními režiséry jako architekt mezi zedníky. Atmosférický televizní projekt, kterým si připravil půdu pro o šest let mladšího brášku, ve kterém všechny nešvary doladil a z Nelítostného souboje udělal filmovou událost roku. Nevyhlášená válka losangeleské policie a bandy geniálních zlodějů začíná stejně jako v Nelítostném souboji přepadením pancéřovaného vozu a rovněž se tu prolínají životy dvou mužů. I tehdy si intelektuál Mann výtečně hrál s formou, s ohledem na rozpočet sázel na neokoukané tváře, z čehož nejznámější je bezesporu Michael Rooker (JFK, Cliffhanger)!! 70% (02.06.2009)

L.A. Takedown má v podstatě stejné kvality jako slavnější nástupce Heat, jen s viditelně menším rozpočtem. Tohle je taková lepší TV produkce nad Heat vynikající snad jen svým sympaticky civilnějším a uvěřitelnějším pojetím. Heat má zase propracovanější scénář a zabývá se podrobněji více postavami. Taky k němu měl Mann k dispozici téměř dvojnásobnou délku... Dobří herci v hlavních rolích. Zvláště Plank podal vynikající výkon. Ani bych se nedivil kdyby Mann Pacinovi ukazoval jak toho poldu hrál právě Plank a chtěl po něm totéž. Jeho herecký výkon v Heat je téměř identický s tím Plankovým v L.A. Takedown. (15.09.2014)

Televizní je to sice opravdu hodně, ale svůj styl Mann nezapřel naštěstí ani zde a jen díky tomu a skvělému nápadu to funguje docela dobře. Zachraňuje totiž výrazně nedostatky, které k televiznímu formátu prostě patří a které to jinak má a patří mezi ně určitě i hudba, která se mi tam moc nehodila. Jen by ten námět stál za pořádně propracování, které mi zde chybělo, ale myslím si, že svůj účel pro mě tenhle film splnil obstojně - na Heat mě to snad ani víc nalákat nemohlo. Jsem asi jediný tady, kdo upřednostnil televizní originál před tou mladší, dvakrát tak delší a mnohonásobně slavnější verzí a nebylo to jen kvůli stopáži, ale i kvůli tomu, že jsem si nebyl jistý, jestli by tenhle námět na tři hodiny vůbec mohl vystačit, ale teď můžu říct, že určitě ano a budu doufat, že mě Heat naprosto nadchne. Úplně jsem si to při sledování originálu představoval, jak v tom bude mít Mann vypiplanou atmosféru a každý záběr a jak mě to pohltí podobně jako Collateral nebo Zloděj, ale zase si to nechci moc idealizovat dopředu, aby moje představy nebyly lepší než skutečný výsledek. Tak jako tak se ale těším, až to budu moct porovnat, i když si na to budu muset najít ideální čas... Silné 3* (10.04.2023)

Na Heat pochopitelně nemá (monologovi nevěřte, blábolí jako vždy), ale pro fanoušky Heatu je to zajímavá podívaná. Docela jsem se nasmál, ať už té "výpravě", nebo i (ne)hereckým výkonům hlavních představitelů. Manna ovšem nijak nezatracuji, každý nějak začínal. Cameron natočil Piraně2, Spielberg komisaře Columba... Drobná perlička, ve starší verzi hrál Waingra Xander Berkeley, který pak dostal malou roličku i v remaku (na Pacinovu televizi se skutečně nepodívá :-) (01.10.2010)

Zkušební verze Nelítostného souboje, to zkrátka musí být kult! Tenhle televizní prototyp (původně zamýšlený jako pilotní díl k seriálu) je téměř identický jako jeho o šest let mladší „plnokrevný“ bratříček (samozřejmě nemluvím o technickém zpracování), jen je příběhově ořezaný na kost (postrádá veškeré vedlejší linie) a liší se prakticky pouze méně emotivním a pozměněným závěrem. Do toho přidejte neokoukané herce, kteří chrlí tytéž repliky co Pacino, DeNiro a spol., jen rychleji, s menší dramatičností a ve skromnějších prostorách, díky čemuž to působí jako studentská, nízkorozpočtová adaptace výše zmíněného (a když to člověk zná, je strašná prča se na to koukat – viz scéna „We just got made“ nebo ztvárnění Waingroa). Což mě přivádí k myšlence, jaké by to asi bylo vidět nejdřív L.A. Takedown a pak až Heat… Třešničkou je béčkový osmdesátkový punc, jenž tomu dodává i řízný kytarový soundtrack, který je stejně „cool“ bez ohledu na vážnost dané situace. A hlavní přestřelka je furt boží, nehledě na rozpočet :-) Navíc je krásně vidět, jakou cestu od té doby TV filmy urazily. A pak ty „předzvěsti“ některých typických scén Mannových budoucích krimi-filmů (vrtulníkový POV průlet nad městem nebo taneční scéna jak vystřižená z Miami Vice) – no prostě lahoda. Perla Mannovy tvorby let osmdesátých a jasné „must see“. (05.01.2015)