Život je krásny

Já nemám rád Benigniho a jeho humor už vůbec ne, možná bych spíše mohl napsat nesnáším, nenávidím, jsem na něj alergický, ale to by mi přišlo moc přehnané. I přesto je však jeho snímek Život je krásný takovým roztomilým neviňátkem v jeho tvorbě. První polovina filmu vypráví Guido Oreficeovi, což je číšník, jehož život by se dal nazvat vtipem. Překypuje smyslem pro humor a dostává se z jedné nezáviděníhodné situace do druhé, jednoho dne mu však spadne do náruče půvabná Dora, kterou nazývá až do té doby, než si ji vezme a zplodí s ní syna, princezno. Jenže přijdou nacisti a jelikož je Guido žid, je i se svým synem (v té době již pětiletým) odvezen do koncentračního tábora. Tam se však bohužel dostane i jeho žena nežidovského původu, a to jen protože nechce svou rodinu v žádném případě rozdělit. Guido však tají svému synovi pravdu a vypráví mu o tom, že tento výlet má jako dárek k narozeninám, prý se jedná o hru, v níž může vyhrát opravdový tank, to je věc, po které Giosué (syn) velice touží... Pokud by ten film byl jen takovýhle a popisoval by život v koncentračním táboře, jako komickou situaci, rozhodně by se mi nelíbil a rozhořčil by i hodně lidí, kteří jej zažili. Jenže tak to vůbec není, režisér nám dává možnost nahlédnou do otcova nitra, vidíme jak už by pomalu vzdal život, sledujeme jeho utrpení a víme, že žije jen pro svého syna, proto se film stává nádherným válečným dramatem, které si zaslouží jak přízeň diváků, tak ocenění... (01.01.2006)

Pozor, nasledujúci komentár je arogantný, kruto výsmešný a neobsahuje ani štipku úcty voči autorovi a jeho dielu: Hor sa zľahčovať holokaust, veď to nič nie je! Diváci chcú komédiu, tak im dáme šaškujúceho Begniniho. A na záver z nich vymačkáme trochu sentimentu, nech máme aj toho Oscara. A že Spielberg odsúdi náš prístup? Blbý Amík, čo on o tom môže vedieť! ;-) 40% (19.05.2014)

Tenhle film je jednoduše krásný. Roberto Benigni ukázal všem, že není jenom výtečný komik, ale i herec jako takový. První hodina byla romantickou komedií, druhá dramatem s komediálními prvky. Je fakt, že to bylo trochu naivní a nereálné; přesto to snímku mile rád odpouštím, protože jinak byl výborný. Mnohokrát zmiňovaná scéna, kdy Guido překládá blafy nacistického důstojníka, patřila opravdu k nejlepším. Hudba byla také moc hezká. A musím se přiznat, že na konci filmu jsem měl co dělat, aby mi nezačaly téct slzy dojetím ;-). (03.08.2008)

Nejenom život, ale i tento film je krásný. Pravda, závěrečné dějství v koncentráku není vylíčeno zrovna realisticky, i tak jsem byl nadšen z Benigniho hravé režie a originálního příběhu. Dokonalý důkaz toho, že i v dnešní době se dá natočit zajímavý film o hrůzách druhé světové války bez klišé a přebytečného moralizování. (20.06.2009)

Když se vás film z koncentračního tábora snaží už svým názvem přesvědčit, že život je krásný, pohybuje se na hodně tenkém ledě.  To pocítil i italský komik Roberto Benigni, který se pustil do hodně ožehavého úkolu. Rozhodl se totiž využít vzpomínek svého otce, jenž na dvouletou zkušenost z koncentračního tábora vzpomínal s humorem, aby nevyděsil své děti, a skloubit je s autobiografickou knihou Rubina Romea Salmoniho, rovněž přeživšího holocaust. S respektem k dějinným událostem i vědomím, že sám není židovského původu, natočil Benigni nejlepší dílo své kariéry a jeden z vrcholů filmového humanismu. Více zde. (01.01.2022)