Život je krásny

Vynikající film, který celou dobu táhne Roberto Benigni. Oscara za hlavní roli dostal zcela zaslouženě. I když film je velmi málo věrohodný, tak je neuvěřitelně milý. Taky se mi na tomhle nápadu líbí, že se někdo snaží ukázat 2. sv. válku z jiné než smutné a brutální stránky. Scénu s tlumočením pravidel jsem si pustil 4krát dokola a stále jsem se u ní neuvěřitelně řezal smíchy. Hlavní co by nám měl tenhle film dát je, že otec se snaží ubránit svého syna před hrůzami koncentračního tábora a dávat naději své milující ženě, že vše dobře dopadne.Pět hvězdiček za tenhle klenot nejenom italské, ale světové kinematografii..... (18.10.2007)

Je neuvěřitelný s jakou důvtipností, kreativitou, nonšalancí a elegancí Benigni dokázal na prostoru necelých dvou hodin skloubit tolik protichůdných kontrastů najednou – humor vůči zlu, radost vůči žalu, nevinnost vůči tyranii, něhu vůči bezcitnosti, půvab vůči krutosti, grotesknost vůči vážnosti, krásu vůči ošklivosti, lásku vůči nenávisti...... Díky těmto jedinečným aspektům vznikla jedna z nejlepších a nejoriginálnějších tragikomedií v dějinách filmu, která vás rozesměje, ale i rozpláče - zkrátka dojme. Roberto Benigni je génius. Bravisimo! (30.06.2019)

Robert Benigni je podstatně lepší režisér než-li herec. Zatímco z pozice režiséra se mu podařilo snímku vtisknout velmi pozitivní a "lidskou" náladu, tak z pozice herce selhává a to tak, že je sice jediným, ale zato pořádným záporem filmu. Jeho Guido má být sympaticky upovídaný optimistický snílek, ale ve výsledku je zabití hodný kecálista, který mele a mele a mele. Vše ostatní se vydařilo na výbornou od scénáře, přes technickou stránku až po herce ve vedlejších rolích... a mele a mele. (30.01.2007)

Tak a teď musím přemýšlet, zda jsem někdy viděla krásnější film, dlouho mě něco takhle nedostalo. Nikdy by mě nenapadlo, že může fungovat spojení komedie a drama z koncentračního tábora. U první části jsem se opravdu hodně smála, humor mi velmi sedl, u té druhé části už jsem musela každou chvíli utírat slzy, zároveň mi však nezmizel úsměv ve tváři. Ve svém jádru je ten film neskutečně upřímný a opravdový, prostě krásný. Ta závěrečná scéna mi nedá spát, skutečně jsem nevěděla, jestli se mám teď hodně silně rozplakat, nebo se jen upřímně pousmát. Takové filmy se točí jednou za pár let. (17.11.2013)

Tak určitě velmi silný příběh s opravdu dojemnýmy momenty. Nicméně podle mého názoru, je to všechno lehounce nereálné a mírně zjednodušené. I když je myšlenka perfektní, scénář by mohl být detailnější a více dramatický. R. Benigni se spíše soustředil na herecký výkon, než na režii. Nicméně jeho herectví je výborné. Tohle je prostě romanticko-dramatický pohled na období 40tých let v Evropě. Na toto téma, je pro mně naprosto naplňující československá válečná kinematografie. Tento film má v sobě ovšem svoje kouzlo, které u mě drží ty 4 hvězdičky. Jednoduchý, ale přitom kvalitní humor a silné emoce (Guidovo legrační pochod na smrt, nebo konečné setkání matky a Giosuého) tyto scény musí každého diváka chytit za srdce, protože dnes je doufám každému jasné, co se za ostnatými dráty skrývalo. (03.10.2011)