Život je krásny

Život je krásný, aneb příběh o jednom zamilovaném číšníkovi, který umí rozdávat radost, lásku a optimismus i ve chvílích, kdy jemu samotnému hoří půda pod nohama. Lidi co si pořád na všechno neustále stěžují bych na tuhle záležitost nahnal do kina a donutil je se podívat. V druhé půli se mě několikrát do očí draly slzy. 90% (04.09.2023)

Když se vás film z koncentračního tábora snaží už svým názvem přesvědčit, že život je krásný, pohybuje se na hodně tenkém ledě.  To pocítil i italský komik Roberto Benigni, který se pustil do hodně ožehavého úkolu. Rozhodl se totiž využít vzpomínek svého otce, jenž na dvouletou zkušenost z koncentračního tábora vzpomínal s humorem, aby nevyděsil své děti, a skloubit je s autobiografickou knihou Rubina Romea Salmoniho, rovněž přeživšího holocaust. S respektem k dějinným událostem i vědomím, že sám není židovského původu, natočil Benigni nejlepší dílo své kariéry a jeden z vrcholů filmového humanismu. Více zde. (01.01.2022)

Tak jako nemám rád americký patos v konverzaci, tak mi občas vadí italský polopatystycký humor... Ale kvality tohoto filmu nakonec převážily jeho mouchy a mušky, přestože jde hodně vidět, že Benigni není režisér od přírody... Zajímavý pohled na holocaust, ...jak se říká : Sranda mosí byt, aj dyby tatu věšali... (14.04.2005)

Robert Benigni je podstatně lepší režisér než-li herec. Zatímco z pozice režiséra se mu podařilo snímku vtisknout velmi pozitivní a "lidskou" náladu, tak z pozice herce selhává a to tak, že je sice jediným, ale zato pořádným záporem filmu. Jeho Guido má být sympaticky upovídaný optimistický snílek, ale ve výsledku je zabití hodný kecálista, který mele a mele a mele. Vše ostatní se vydařilo na výbornou od scénáře, přes technickou stránku až po herce ve vedlejších rolích... a mele a mele. (30.01.2007)

Roberto Remigio Benigni natočil v roku 1997 film "Život je krásny". Je to príbeh o židovi, ktorý je schopný predstierať veselú náladu a radosť aj v koncentračnom tábore, aby tak ochránil od neutešenej reality svojho päť ročného syna. Na jednej strane je to zaujímavý námet a celkom podarená filmárčina, no na strane druhej je to len hlúposť, ktorá lacným spôsobom citovo vydiera diváka. Za viac ako tri hviezdičky to nestojí. Avšak obrezaným členom americkej akadémie filmového umenia sa to tak velice páčilo, že tomu udelili troch Oscarov. *** (13.11.2017)