El Cid - Najväčší španielsky hrdina

Větší než obvykle. Pompa, hrdinství (následuje výčet dalších desítek příměrů, který byl z očividných důvodů vynechán) a vznešenost - toť velmi obšírně El Cid, jeden z nejlepších a nejsilnějších zástupců (sub)žánru historických velkofilmů, který se dodnes pyšní fantastickou výpravou (bohatými kostýmy, propracovanými interiéry - obzvláště precizní jsou nástěnné malby a architektonické detaily, velkolepými venkovními lokacemi), megalomannským komparzem, u jehož mnohočetnosti zůstává rozum stát a milovanou a bardy opěvovanou hudební kompozicí pionýra filmové hudby Miklóse Rózsy. A co teprve ta 70mm umělecká krajinná panoramata a kamera obecně! Úchvatné! El Cid obstojí jako historická freska, ale i jako čistokrevná zábava v tom nejlepším hollywoodském "wow" smyslu slova. A s ohledem na dobu vzniku odpouštím i tu trochu naivity, roztomilých divadelních figur a cukrkandlu na povrchu... 4,5* (28.11.2008)

Proc tak vysoky hodnoceni? Nejvetsi problem tohohle filmu je delka a strih. Ta delka by zas ani tak nevadila, minimalne prvni hodinu film skvele upouta pozornost, ale neskutecne ten film zprznil strihac. V momente, kdy uz to vypada, ze bude nejaka bitva, tak strih a dej se presune jinam. Diky cemuz je film misty zmatenej. A nedej boze aby tu byla videt kapka krve, kdyz se nuz nebo mec nebezpecne blizi k telu, tak honem strihnem jinam na neco prijemneho. A diky tomu tu prakticky nejsou bitvy a film misty neskutecne nudi. Navic zaverecna bitva slibovala spickovej masakr a zacatek vypadal nadejne, ale konec je opet udelanej bez poradny rezniciny. Aspon, ze film tahnou herci, Sophia Loren se tu sice chova krapet divne, ale Charlton Heston je tady spravnej frajer a jeste lip vypada pozdejc s naseklym xichtem a zarostlej. Ale par scen se ve filmu povedlo, treba Cidova posledni jizda. (11.02.2007)

Po Ben Hurovi byl Charlton Heston na koni a začal sekat podobné historické postavu jednu za druhou - ale ani jako Cid, ani Markus Antonius se svému ikonickému charakteru nevyrovnal. Nejen jako charakter samotný, hlavně zůstaly ve stínu ty filmy, vedle Wylerova eposu vypadají všechny jako laciné napodobeniny. El Cid má sice tři hodiny a obzvášť ke konci i velice slušné masové scény s obléháním hradu, ale většinu času připomíná spíš divadelní záznam - s předlouhými dialogy pečlivě okostýmovaných postav ve velmi sterilním prostředí. Filmová řeč režiséra je tu všechno, jen ne progresivní. Ale příběh jeho postav je naštěstí tak silný a nestárnoucí, že i po šedesáti letech stojí za vidění.7/10 (21.03.2021)

Přestože trvá tři hodiny, tak jsou to tři hodiny nabitý dějem. Ani jednou jsem si neříkal, kdy už bude konec, vlastně jsem spíš si říkal, to už je konec? Je to skvělej příběh hrdinství a cti, o touze vzepřít se zažitým pravidlům, o lásce a přítelství, o důvěře a stání si za svým slovem. Výprava je klasicky u klasického historického velkofilmu nádherná a postavy se mi zdály opravdu dobře propracovaný, ale to je možná tím, že jsem už dřív četl Corneillovu předlohu, které se sice úplně nedrželi, ale přesto mají dost společnýho. A ta poslední scéna, kdy Rodrigo vyráží do konečné bitvy, to je hrdinství, jak si ho představuju. (12.12.2005)

Pokud jde o historické velkofilmy, dávám přednost druhoválečným dramatům, nebo sandálovým eposům. Doba El Cida je od obou vzdálena zhruba tisíc let, ale paradoxně mě jeho příběh uchvátil víc, než většina mých oblíbených klasik. Svou práci na tom odvedl především neochvějně spravedlivý charakter samotného hrdiny. Pokud měl někdo zahrát vždy dokonale čestného, udatného a nadpozemsky charismatického velitele, nemohl to být nikdo jiný, než Charlton Heston. Zbytek dojmu dotvořila nezbytně megalomanská výprava a epická hudba. A Sophia Loren, pochopitelně. V pasážích kde Cidem otevřeně pohrdala, z ní šel skoro strach. (29.08.2022)