Cats

Zní to rozhodně zajímavě. Uděláme filmovou adaptaci slavného muzikálu, který má skvělou hudbu a celé to uděláme za hodně peněz, aby to tedy nějak vypadalo. Otázkou tedy je, kde se stala chyba, protože nový Hooperův počin je absolutně nekoukatelný. Hlavní problém lpí už v samotném vizuálu, tvůrci se totiž rozhodli pracovat s těmi nejmodernějšími technologiemi a celý muzikál je tak vytvořen skrz CGI, tedy efekty tvořené počítačovou úpravou obrazu. V praxi to vypadalo tak, že se celý film natočil v ateliéru, v postprocesu byly pak dodělány všechny kulisy a prostředí, a ze samotných herců se staly kočky, nebo spíše jakési nestvůry. Výsledek je tedy takový, že jste nuceni se skoro dvě hodiny dívat na herce, kteří mají své tváře prorostlé hutným kočičím ochlupením, chodí jako lidé, mají nohy a ruce jako lidé, ale místo těla vidíte srst. Jamesa Cordena, který se hrabe v popelnicích plných odpadků, rozhodně na velkém plátně vidět nechcete. Ani Judi Dench jakožto Starou Mojčíčovou s obřím kožichem, který tahá okolo sebe. Dokonce ani Rebel Wilson, Jasona Derula a Taylor Swift. O čem vlastně slavné Cats pojednávají? Filmový příběh se odehrává pouze jediný den, respektive spíše večer, na špinavém předměstí Londýna. Právě tam se scházejí kočky z celé čtvrti, protože se večer má odehrát slavnostní bál, na kterém Stará Mojčíčová Judi Dench vyhlásí jednu kočku, která bude moci začít žít nový život v Mňautkosféře (vše oficiální překlad). Na scéně se ale objevuje zákeřný Mouriart, který (bůhvíproč, není vysvětleno) umí kouzlit a může tak přesouvat věci a kočky z místa na místo, tudíž nechá Starou Mojčíčovou zmizet a nutí ji, aby zvolila právě jeho. Kulisy poskytuje muzikálu Cats nejen samotné předměstí Londýna, ale také tamní divadlo a mléčný bar, před kterým se odehrává primárně první část muzikálu. Už v prvních dvaceti minutách si přejete, aby se jednalo spíše o proslulý mléčný bar Korova z Mechanického pomeranče a uvítali byste příchod Alexe a jeho party, aby si se zpívajícími kočkolidmi trošku pohráli po jejich. V tomto muzikálu se zpívá skoro bez ustání. Moc pasáží, které by například posouvaly děj, neobsahuje, díky čemuž vzniká to, že Cats takřka žádný děj nemají. Vlastně se v nich pořád jen zpívá, vesele, smutně, zpívá, vesele, smutně, a tak pořád dokola. Hudební složka je sice poutavá, má svůj rytmus a tempo, ale po stálém variování slov čičinda, kočka, mourek a myš do písňových textů vás časem začne spíše pořádně štvát a přejete si, ať tahle píseň je už ta poslední. Majestátní finále (respektive chvíle, kdy už očekáváte závěrečné titulky), ve kterém jsou všichni hrdí na své kočkovství a Judi Dench má bůhvíproč promluvu do kamery, se zároveň stane momentem, který vyřkne poslání snímku, jež jste až do té doby marně hledali. Moudrem celého filmu se tak stává to, že kočka není pes. Judi Dench si pak nakonec ještě přeje připravit mlíčko do mističky, čímž stominutové utrpení ukončuje a vy nevíte, jestli se máte smát představě, že Judi Dench pije mlíčko z mističky, brečet, že Cats vznikly, nebo si jít rovnou vymazat paměť, abyste nemuseli myslet na to, jak otřesné to bylo, znovu a znovu. Pro Toma Hoopera, jakožto uznávaného režiséra, je toto vcelku zlomový počin, který může mít dopad na jeho další tvorbu. My ale doufáme, že se jednalo pouze o velký přešlap jeho kariéry, který se nám mohl třeba zdát. Možná tento zbytečný film skutečně nikdy nevznikl a všichni jsme si jen představili ten nejhorší sen, že by režisér Dánské dívky a Královy řeči natočil otřesný muzikál o kočkách, kde bude mít sir Ian McKellen prorostlý obličej chlupy. Adaptace tohoto broadwayského muzikálu by možná lépe fungovala jako animovaný film. Takové byly totiž původní plány, jak tuto divadelní klasiku přetavit do filmu. V této verzi je ale snímek naprosto nesnesitelný a zbytečný, a Cats jsou tak ten nejhorší sen, který se vám kdy zdál. Tedy, bohužel nezdál. (01.01.2020) (menej) (viac)