Posadnutosť

Drsné erotické drama řešící nezvladatelnou posedlost mezi manželem od rodiny a přítelkyní jeho syna stojí a padá hereckými výkony Ironse a Binoche kdy první jmenovaný odvácí svůj obvyklý prvoligový výkon a Binoche je svou křehkostí a potažmo nevinností prostě neodolatelná. Ve filmu se toho vlastně moc neděje, i tak ale udrží pozornost a navíc mě dost překvapila otevřenost a odvážnost některých erotických scén mezi hlavní dvojicí. Tak trochu v jejich stínu je potom Miranda Richardson, která je ale v roli podváděné manželky a matky také velice autentická. Jedna * navíc za drsný závěr. Žádný happyend se tentokrát nekoná. (21.10.2008)

Líbí se mi ten pronikavý pohled Jeremyho Ironse. On nemusí vůbec promluvit, jeho oči okamžitě prozradí na co a na koho právě myslí. Líbí se mi jak pronikavě sjíždí Juliette Binoche a ona ho nechá klidně a dlouho tím pohledem na sobě viset. Snažila jsem celý film dostat do její hlavy abych pochopila proč se rozhodla ublížit tolika lidem najednou. A proč on nedokázal být silný když doma měl milující půvabnou manželku. A přitom je to tak prostý. Spalující vášeň a posedlost tím druhým, tohle se nedá vždycky uhlídat. .................."Člověk se stáhne do sebe za neuvěřitelně krátkou dobu. Bloudil jsem a na konci cesty jsem zakotvil sám v sobě. To co nás skutečně utváří je nepochopitelné,nějak nepoznatelné,oddáváme se lásce,protože nám dává pocit zvláštního vzrušení a vytržení,nezáleží na ničem,ani jak to skončí."................... (07.03.2013)

Stejně jako román Josephine Hart spíše bez hlubších existencionalistických podtónů a zcela zaměřeno na neovladatelnou a ve svém působení neodhadnutelnou sílu vášně. Atmosféry je dosahováno skutečně brilantními milostnými scénami, které zastupují (či zastiňují) většinu ostatních emocionálních pochodů. Výborní Irons i Binoche, jejichž postavy si skutečně hrají do noty. (28.07.2005)

Posedlost. Stav, kdy kvůli opojným chvílím zisků není čas přemýšlet nad možností trvalých ztrát. Situace, kdy jen a pouze kvůli kosočtverci vznikají trojúhelníky a čtyřúhelníky, u kterých se dříve nebo později vše uzavře v kruh. Kdyby si člen vládního kabinetu zavčas svlažil přirození ve fontáně na recepci úřadu, mohlo být vše jinak, ale v životě lidském přicházejí situace, kdy člověk nad sebou ztrácí kontrolu a ochromen vlastními pudy tomu nemá vůli čelit.. Malleho studie patologické touhy, jenž vede k překročení vztahového Rubikonu, stojí na řeči těl aristokratického Ironse a tajemně nečitelné Binoche a kromě podivného, řekl bych až baletního aranžmá erotických scén, mu nelze moc vytknout. Čím víc toho dáváte všanc, tím víc toho spalující vášeň promění v popel.. (15.12.2017)

Filmy líčící příběh chlapa, kterému jednoho dne přeskočí a rozhodne se riskovat celý svůj život kvůli téměř neznámé ženě, mám moc ráda. A ještě větší oblibě se u mě v posledních třech letech těší Jeremy Irons, který působí jako by byl pro role výše zmíněných přímo stvořen. Moje očekávání před francouzským filmem Fatale byla tedy vysoká a o to větší následovalo i zklamání. Nedá se popřít, že sexuální scény jsou tu realističtější než v 95% toho, co jsem kdy viděla, a že odvaha Ironse, který se nejednou objeví v záběru nahý, byla v 90. letech nezměrná (nutně se nabízí srovnání s Lolitou). Bohužel všechno ostatní na mě působilo strašně strojově. Chápu, že vášní posedlý muž nebude se svou milenkou rozebírat teorii relativity, ale proč ti dva spolu za dvě hodiny prohodili asi deset vět, je pro mě záhadou. Chybělo mi tu nějaké napětí, vášeň, emoce; dvojice, která se za dvě hodiny filmu, kdy proběhne víc jak pět milostných scén, pomalu ani nedostane k polibku, je prostě z mého pohledu silně divná. Nehledě na to, že mezi Ironsem a Binoche nefunguje VŮBEC žádná chemie. Nevím, jestli za to může skutečně fakt, že si prý oba herci během natáčení zrovna moc nerozuměli, ale pokud cítím víc erotického napětí v Lolitě, kde po Jeremyho boku hrála čtrnáctiletá dívka, nutně mě napadá, že je tady hodně věcí blbě. Fatale rozhodně není špatně natočený film, jen mi prostě tolik věcí nesedí (jako například ještě nezmíněná Stephenova naivita), že se buď nudím, nebo na ně zaměřuji veškerou svou pozornost. Pokud chcete vidět dobrý film podobného žánru, doporučuju pustit si radši Základní instinkt. (08.12.2009)