Posadnutosť

Strhující milostné drama muže, jemuž propůjčil smutnou naléhavost a snadnou uvěřitelnost vynikající Jeremy Irons. Poklidné bytí a bezproblémové manželství mu protne setkání s půvabnou Annou (Juliette Binoche). Bezhlavě podlehne jejímu kouzlu, nechá se strhnout spalující touhou a vášní, ve víru posedlosti slepě jedná a tím dává všanc vše, celý svůj dosavadní život, svou rodinu, práci i profesní vzestup. Fatální následky ničivé erotické vichřice jsou na dohled, milenecký čtyřúhelník nemá šanci... (07.03.2017)

Pravdepodobne naj-autentickejšie zachytenie posadnutia láskou aké som v kinematografii videl Poznáte ten pocit, keď ste bezradne zamilovaný.... Myslíte iba na ňu (naňho) vaše rozhodnutia sú absolútne nelogické, sebecké a keď to všetko prejde, tak si vstúpite do svedomia a uvedomíte si: Aké kraviny ste to stvárali a za mnohé situácie sa hanbíte až dodnes. No, tak snímka Damage presne zachycuje tieto životné situácie v tej najrýdzejšej podobe. Jeremy Irons, tohto herca moc nemusím ale na konci 80´s až do prvej polovice 90´s nakrúcal skutočne skvostné aj umelecky hodnotné filmy, tu hrá člena vládneho kabinetu ktorý sa chystá do vlády, na nešťastie sa spozná so snúbenicou svojho vlastného syna, taká femme fatale ale mne osobne sa nepáčila, preskočí medzi nimi iskra, ktorá sa zakončí autenticky nakrúteným krátkym surovým sexom, ktorý dokázal tvorca zachytiť aj bez zobrazenia nahoty. Tento trojuholníkový vzťah sa tiahne celým filmom. Ženskej to vyhovuje a postarší muž, celou snímkou, vnútorne nesmierne trpí, žiarli, nenávidí a potom zase miluje . Toto celé zachytenie tých bez-slovných pocitov, je tak nesmierne dokonalé, že sa v tom pravdepodobne nájde každý chlap. Na čo diváka však snímka nepripraví je strhujúci koniec a moment kedy sa to celé prevalí. Manželka Jeremyho Ironsa podala tak nesmierne silný výkon psychického zrútenia, že by som jej za to okamžite vpálil Oscara (Nominovaná bola ale nezískala ho). V celku podarený kúsok... Miestami mi nesedel soundtrack ale to je iba také moje zarýpnutie. (19.05.2015)

Existuje předsudek - i mezi velmi rozumnými lidmi - , že člověk je rozumné stvoření. Střízlivá pravda moudrých ví, že situace je ve skutečnosti daleko obtížnější a pravda odporně střízlivá. Rozumu používáme všichni zpravidla tehdy, když už nevíme kudy kam. Je to pravidlo, které má naštěstí své výjimky, díky nimž člověk i se svým lidstvím přetrvává. Většinu našeho života naopak vyplňují vášně, které často nepostrádají sílu všeničicí smrště. Vášeň se může stát i smyslem života. Ta pohlavní zejména. Mallův film tuto podstatnou skutečnost našich životů podává způsobem, který bere dech. Protiklad rodinné spořádanosti a dokonalé konvenční kulisy zralosti a serióznosti bere za své v erotickém tornádu. Ironsův herecký výkon je samozřejmě strhující, nedoceňována je však Binochové svůdnost i řídící, navenek pasívní oddanost. Slov netřeba, řeč těl je více než sdílná. Hledá-li někdo argumenty proti nudné seximanufaktuře sériových vzdechů a pohybů erotických filmových pornografií, v tomto skvělém díle nalézá více než pádnou odpověď a podporu. Proč vnucovat lidem ředěné dryáky páchnoucí zpustlou nestoudností a nemravem, když skutečná řeč těl je tak podmanivě krásná! Proč brak vydávat za kvalitu! Všude jinde by to byl skandál. Skandálem ovšem nemůže nekončit ani tento zdravě šokující film. Kéž bychom jich měli víc! (02.03.2008)

Líbí se mi ten pronikavý pohled Jeremyho Ironse. On nemusí vůbec promluvit, jeho oči okamžitě prozradí na co a na koho právě myslí. Líbí se mi jak pronikavě sjíždí Juliette Binoche a ona ho nechá klidně a dlouho tím pohledem na sobě viset. Snažila jsem celý film dostat do její hlavy abych pochopila proč se rozhodla ublížit tolika lidem najednou. A proč on nedokázal být silný když doma měl milující půvabnou manželku. A přitom je to tak prostý. Spalující vášeň a posedlost tím druhým, tohle se nedá vždycky uhlídat. .................."Člověk se stáhne do sebe za neuvěřitelně krátkou dobu. Bloudil jsem a na konci cesty jsem zakotvil sám v sobě. To co nás skutečně utváří je nepochopitelné,nějak nepoznatelné,oddáváme se lásce,protože nám dává pocit zvláštního vzrušení a vytržení,nezáleží na ničem,ani jak to skončí."................... (07.03.2013)

Chirurgický presný rez a zásah do mojich najvnútornejších a najcitlivejších zón. Cielene chladné herectvo J.Binoche a J.Ironsa ani na chvíľu nevzbudzuje náznak sympatií smerom k ich postavám, pričom tragickosť tejto krátkej fatálnej epizódy je najviac viditeľná na ich najbižších (vynikajúca M.Richardson). Kongeniálne fungujúci mix režisérskeho kumštu, minimalistickej hudby Z.Preisnera a hereckej istoty. (28.03.2009)