Tenká červená čiara

Každý tento film bude srovnávat s možná známějším vojínem Ryanem. Tyto dva filmy vyšli skroo ve stejnou chvíli, ale každý je naprosto rozdílný. TČL je více než ukázkou "jakto bylo doopravdy" příběhem vojáků, kteří byli vytrženi ze svého světa a vnořeni do války. Příběh o skutečné důležitosti války, mocných co chtějí více, vojácích co chtějí přežít a v neposlední řadě o tom proč ... Proč voják se snaží přežít, co ho nutí, aby žil. Touha, láska, víra.... Každý v tom uvidí něco jiného.Celková psychická stránka postav je tu ukázána o mnoho více a přesněji než u vojína Ryana. Vojín Ryan je čistá válka, ale ve výsledku horší než Tenká červená linie. Naprotosto úchvatná kamera, výprava a hudba dotváří válečnou atmosféru. Vyčerpávající herecké výkony S.Peanna, J. Caviezela,B. Chaplin, N. Nolteho a mnhých dalších hvězd (Promin Georgi, ale kdyby si v tom nehrál zas tak by to nevadilo ;-)). Toto všechno ve výsledku tvoří nejpůsobivější a úžasně natočený film o lidech a válce. (25.06.2004)

Nejdříve je nutno podotknout, že tento film se absolutně nedá srovnávat s Ryanem. Film popisuje zcela jiné vojáky, válku a hlavně téma. Problém Tenké červené linie, je v její utahanosti a zbytečně dlouhé stopáži, která chvílemi nudí uplně každého. Caviezelovi se dá uvěřit jeho nadšení pro život a vnímání maličkostí možná první půlku filmu, ovšem když mu ukápne slza i z pohledu na vojáky, těžce to naznačuje přehnanost jeho postavy. Celý film na mě působil dojmem, že netuší o čem vyprávět, zda má předvést těžkou akci plnou výbuchů, nebo romantické pohledy do krajiny. Oboje vedle sebe nefunguje, už jen tím, že to působí jako pěst na oko. Pseudouvědomělé postřehy vojáků, jejich neustálé rozebírání situace a samotné promlouvání k divákovi se na válečný film nehodí. Netuším, co si říkali vojáci, kteří umírali za příšerných podmínek v bahně, většinou s uplavicí, kdy kadili vlastní střeva, ale rozhodně nemluvili ve verších a nefilozofovali. Malick ovšem prokázal cit pro akci, protože útok na bunkr považuji za jednu z nejlépe natočených a sestříhaných, válečných scén. Tenká červená linie je válečným filmem pro lidi, kteří nekoukají na válečné filmy. 60% 06.08. 2010 (06.08.2010)

Tohle byl první film, na nějž jsem šel dobrovolně do kina a měl chuť z něj odejít stejně, jako to udělala asi třetina lidí v sále. Vydržel jsem. To bylo v roce 1998. Tehdy jsem si říkal, že jsem možná ještě příliš malý sopel na to, abych to rozjímání pobral. Po dvanácti letech jsem se na Tenkou červenou linii odvážil znovu kouknout a ono se nic nezměnilo. Je to prostě takové... DLOUHÉ! Kdyby se vystřihly veškeré vzpomínky a představy hrdinů, mohl by z toho být slušný válečný film. Tahleta přemítání vojáků o životě a smrti jsou i v jiných filmech. Jenomže to, na co jde jiný režisér přes několikasekundové herecké výrazivo, zde Malick natahuje na čtvrt hodiny. Zajímavé je, že Zimmerova hudba patří k mým nejoblíbenějším soundtrackům. (07.08.2010)

„Myslíš, že budeš trpieť menej, lebo si miloval Dobro?“ Terrence Malick je maliar kinematografie. TENKÁ ČERVENÁ ČIARA je jeho tretím filmom (prvý nakrútil v roku 1973), čo značí, že každý jeho nový film je niečo, čo už ani nie je film v bežnom ponímaní, ale nová obdoba americkej (minimálne) kinematografie. TENKÁ ČERVENÁ ČIARA, majúca premiéru v rovnaký rok, ako Spielbergovo ZACHRÁŇTE VOJAKA RYANA (teda 1998), s ktorým bojovala o Oscarov, vás prekvapí. Nech už od nej čakáte hocičo: vojnový film alebo filozofickú melodrámu s existencionálnymi dialógmi. (30.09.2006)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Jenže film plný nudných filozofujících keců, kterým jsem za mák nevěřil. Ještěže vlastní válečná akce byla moc dobře natočená, Malickův film to však v mých očích nezachránilo. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=LCmlOhsIwBk (09.08.2011)