Mandolína kapitána Corelliho

Velkolepá, ale taky dost přeslazená romance, jaké už se dneska moc netočí. Milostnej trojúhelník mezi Cagem, Christianem Balem a Penelope Cruz mě moc nevtáhnul, ale líbily se mi nádherný lokace a atmosféra. Bavil mě Cage a ta jeho četa italskejch pohodovejch vojáků, co dle vlastních slov neviděli nikdy válku ani z dálky a na ostrov Keffalénie si přijeli spíš jen užívat života, takže tam furt chlastaj, tancujou a válej se na pláži. Nejlíp to zahrál asi John Hurt jako otec Cruz a místní lékař, kterýho tam všichni respektujou. Ty jeho moudra jsem mu docela žral. 70% (01.01.2019)

„Starosta vám odkazuje, že ak neviete, čo znamená ´choďte do riti´, máte ísť dnu a my vám to vysvetlíme.“ Magický realizmus je fascinujúci literárny žáner, ale nedá sa povedať, že by som z neho bol totálne paf. No Mandolína kapitána Corelliho je jedným z najsilnejších románov, aké som kedy čítal. Nech už Weinsteinovci dali dokopy akokoľvek ambiciózny tím (režisér fenomenálneho Zamilovaného Shakespearea, v tej dobe megapopulárny Nicolas Cage, renomovaná literárna predloha...), nemali šancu a de Bernièresov úžasný, rozmerný a magickými detailmi prestúpený (veľko)román sa sfilmovať NEDÁ. V lepšom prípade sa o to môžete pokúsiť, ale to je všetko. Po vizuálnej stránke sa nákladná koprodukčná snímka hrdí báječnou výpravou rozkvitnutého gréckeho ostrovčeka, ktorého akoby sa netýkalo vojnové peklo. S hercami je to horšie, Cage je príšerný (nedokáže ani dôveryhodne preniesť trápne vety typu „Slečna, v čase vojny musíme byť vďačný aj za kúsky pokoja.“), Bale o ničom a na Penelope Cruz sa už ani len dobre nepozerá, nieto aby bola talentovaná. Našťastie, menej známe tváre (Hurt, Papas, Maggio) nám umožňujú sústrediť sa na to, čo je dôležitejšie: tragický príbeh veľkých rozmerov. Láska, odvaha, hrdosť, česť, zbabelci, vojnové zverstvá. Aby sa však celé toto ambiciózne monštrum zaplatilo, pôsobí dojmom, že producenti režiséra počas nakrúcania výrazne ovplyvňovali a radili mu, ako má čo nakrúcať, prípadne čo vyškrtnúť zo scenára (napr. knižné finále) a napísať to inak. Podľa toho výsledok bohužiaľ vyzerá. Akosi čudne ba až matne, nemastne, niektoré scény hravo naznačia, do akých parádnych oblastí tvorcovia chceli ísť (kapitulácia úradu), ale hneď nasledujúca, neobyčajne prízemne školácka scénka to okamžite pokazí. Kino Považan NMnV 2002 (12.12.2004)

Přeslazené a fašista Cage je zde vykreslen hyperNErealisticky jako kladný a morálně zcela uvědomělý člověk, který se v každé chvíli chová správně. ALE příběh Kefallénie je z historického hlediska velmi zajímavý, právě vzhledem k osudu italských fašistů, kteří se na tomto okupovaném řeckém ostrově dostali do konfliktu s nacisty. Sice je zde téměř vše naprosto zidealizované a nerealistické, ale vychází to ze skutečných událostí, přičemž nosným tématem filmu je romantická láska fašisty a domorodé řecké krásky. Krásné exteriéry, řecká atmosféra, chytlavé téma, příjemní protagonisté... 7/10! (25.07.2011)

Předem říkám, že jsem knižní předlohu neviděla ani z dálky, přestože ji lidé v mém okolí vychvalovali. Možná proto mě film vůbec nezklamal. Zajímavý příběh mě od začátku docela chytnul. Nenašla jsem tam žádná slepá místa, u nichž bych se nějakým způsobem nudila. Párkrát jsem se slušně zasmála, i když jde o téma velmi vážné. Herecké výkony krásné Penelope Cruz a "ztrápeného" Nicolase Cage byly... no, jak to říct. Přesně takové, jaké byste od nich očekávali. Tedy ne ohromující, ale slušné a nikterak neurážející. Christian Bale v roli nevzdělaného Řeka také nebyl špatný a John Hurt jako starostlivý Pelagiin otec byl vyloženě skvělý. Film podkreslovala příjemná ale (bohužel) nepříliš výrazná hudba. Rozhodně to nebyl špatný film a příjemně se mi na něj koukalo. A tu knižní předlohu si asi budu muset přečíst! (03.02.2008)

Nooo hodně jsem váhal mezi dvěma nebo třema *. Třetí válečný film roku 2001 a opět milostný trojúhelník. To mi přijde na jeden rok až moc. No ale k filmu. John Hurt je skvělý,takový klasický vesnický doktor,Bale je živočišnej,jak už Řekové bývaj a ikdyž hraje nevzdělanýho burana,kterej si neváží toho co má a jde si radši bojovat do Albánie,tak je mnohem sympatičtější než Cage. Ten je fajn dokud hraje rozjařenýho a válku beroucí na lehkou váhu kapitána.Ale jakmile se začíná něco dít mezi ním a Cruz,je konec. Ještě jeden plus za německý útok,ten byl celekm pěkný,ikdyž poněkud krátký. (20.02.2009)