Rodná zem

Když do svého hodnocení vměstnám veškerý respekt ke krásným obrazům přírody, dobovým krojům, tradicím, folklóru, a hlavně k životnímu elánu postarší mládeže ze slovenské dědiny padesátých let, vyčerpám vlastně vše, co jsem si z filmu vzal. Mnoho písní, nadšení a budovatelských symbolů. Ve slovenskému filmu hojně zobrazovaný folklor je tentokrát zarudlý. Daleko raději mam samostatnou tvorbu Martina Ťapáka, či Karola L. Zachara. (29.12.2014)

Takže treba uznať, že si tvorcovia dali záležať na tom, na čom si mysleli, že si treba záležať dať. Čiže na filme ako estráde. Tá funguje, tanečky a spev sú fajn. Len prečo sa to tvári ako hraný film. Respektíve prečo vznikla vôbec túžba natočiť niečo takéto ako hraný film. Spočiatku sa zdá, že nás čaká skutočný dej s peripetiami a vývojom, lenže ani náhodou, všetko sa rieši ako šibnutím čarovného prútika a prednosť dostáva ľudová zábava. Som rád, že som niečo také videl, ale to neospravedlňuje dramaturgickú nudu. A tie naše baby tu tiež teda nie sú nič moc. (20.05.2015)

Úžasný a barvitý folklór lidové tvořivosti souboru Lúčnica tanečníků a zpěváků. Zajímavosti tohoto filmu jsou, že velké interiéry byly postaveny podle stavby panského kostela v Rusovciach a natáčeli se v Praze na Barrandově a v Hostivaři. Menší interiéry potom v Bratislavě. Exteriéry samozřejmě v překrásné Bielovodskej doline pod Belianskými Tatrami a Ždiari. Příjemný film, který neztratil kouzlo ani po tolika letech. (23.03.2008)

Po práci duševný odpočinok! 1) Organické propojení lidových a budovatelských písní je obdivuhodné stejně jako taneční, hudební i pěvecké výkony protagonistů ze SLUKu a Lúčnice. Zejména závěrečný industriální tanec doporučuji ctěné pozornosti. 2) Pěkní tanečníci činí tento quasi muzikál atraktivnějším. 3) Dnešnímu divákovi film poskytne i zajímavé povyražení - jak použitým dabingem (kdo film sledoval, ví, o čem mluvím), tak i roztomilými cimrmanoidními dialogy. 4) A kdyby nic jiného, tak můžete obdivovat krásu slovenských Tater a vpravdě nádherné lidové písničky. (08.01.2016)

toto bol (tak sa mi zdá) prvý slovenský farebný film, ktorý svojho času zaznamenal veľký úspech a zabezpečil pomerne veľký úspech či už hercom ako bol Zachar, Pántik (ktorý tu bol skvelý) alebo Romančík či iní, ale aj napríklad skladateľovi hudby T. Andrašovanovi, ktorý zložil naozaj rezkú muziku (a muzika je v muzikáloch naozaj podstatná zložka) no a taktiež M. Ťapák, ktorý sa folklóru venoval naďalej (v tomto filme okrem titulnej úlohy martina bol spoluatorom choreografie). I keď s odstupom času mnoho scén vyznie nechcene smiešne a budovateľský zápal spájaný s romnatikou a inšpiráciou prácou tak typický pre 50. roky môže pôsobiť naozaj humorne, jedná sa preda len o dokumentárne pomerne hodnotný (aj keď nie presne, lebo pravý folklór je trochu deformovaný a prispôsobovaný) a živelne pestrý a dynamický film, ktorý rozhodne má svoje miesto v slovenskej kinematografii. (07.11.2005)