Doktor Spánok

Překvapivě hodně dobré. Dle traileru to popravdě vypadalo jako nějaká fantasmagorie uměle naroubovaná na originální Shining (knížky jsem nečetl), ale Doctor Sleep za mne zcela zásadním způsobem rozšiřuje celý příběh (příčí se mi užít výrazu "mytologie") a vrhá na Shining jiné světlo. Tedy že to vlastně nebylo tak jednoduché - "Jackovi prostě hráblo" -, jak se mohlo zdát. Ano, hororové to moc není, což mi ale vyhovovalo, protože horory moc nemusím, ale spíše dramatické a mysteriózní. A velmi potěšilo střízlivé a citlivě zpracované finále v Overlooku. Super... 100% (29.11.2019)

7,5/10. Úctyhodné pokračování, které nenásilně rozpracovává mytologii kolem "shining" a které (navzdory nevelkému očekávání) příjemně překvapilo. Osud hlavního protagonisty uvěřitelně podchycený a McŘehořem i parádně zahraný. Jde vidět, že Mike Flanagan je s hororovým žánrem trošičku jinde a sází především na dlouhé expozice, hmatatelně vystavěné postavy, ponurou atmosféru a solidně vypointované "strašidelné" výjevy. Má to šťávu a sem tam i silné momenty, jen ta závěrečná třetina působí spíše jako fanservis, než-li něco, co (i přes uzavření jednoho příběhového arcu) tam nutně muselo být. Hodně príma! (16.11.2019)

Prekvapivo velmi slusne. Krasne natocene, zahrane aj ozvucene. Ma to minimalne jednu velmi neprijemnu scenu a niekolko vybornych. Napojenie na shining elegantne. A je super, ze nejde o ziadnu modernu baf baf hovadinu, ale normalny dobry film. Jedna z top hororov podla Kinga a rozhodne najlepsi tohtorocny. Takze najvacsim problemom je nakoniec prave to, ze to nadvazuje na jeden z najikonickejsich filmov historie. 8/10 (09.11.2019)

Dlouho mě žádný sequel takhle nepotěšil. Doktoru Spánkovi sice schází ta absolutní autorská vize a nepředvídatelnost Kubrickova Shining, ale Mike Flanagan naštěstí buduje smysluplně návazný příběh, který možnosti Kubrickem upozaděného tématu štědře rozvíjí a promyšleně prolíná s událostmi minulého filmu. Šikovný režisér přejímá od legendárního filmaře také přístup k hlavní postavě a styl vyprávění - dospělý Dan Torrance je v průběhu filmu až překvapivě pasivní figurkou, jehož ovládá silně osvícená dívka (podobně jako ovládal jeho otce hotel), zatímco vyprávění se postupně časově i prostorově smršťuje a Flanagan užívá podobně jako Kubrick ke znázornění menších časových prodlev prolínačky. Celkově se daří napodobit stylistické dominanty předešlého filmu - totožné hudební motivy, spoléhání na detaily herců ve vypjatých chvílích, absence prvoplánových lekaček nahrazených strategicky organizovaným pohybem postav po mizanscéně a shodně inscenované scény, které jednak skládají poctu, jednak upevňují narativní propojení s předchůdcem (rozhovor McGregora s Brucem Greenwoodem v kanceláři vypadá úplně stejně jako interview Jacka s Ullmanem v úvodu Osvícení; Rebecca Ferguson používá na schodišti podobná gesta jako Nicholson; rozhovor s barmanem atd.). Dlouhá stopáž vůbec nevadí, neboť film pracuje hned se třemi silně motivovanými tábory protagonistů (respektive antagonistů), které postupně svádí dohromady, a navrch přihazuje suprově vystavěný comeback ikonického hotelu, v němž se všechny natočené sekvence rovnají pro pravověrné fandy originálu naprostému zlatu. Osvícení naznačovalo divákovi, že jediným zlým a nebezpečným místem pro ozářené lidi je právě Overlook, Doktor Spánek rozšiřuje toto stanovisko do rozsáhlého fikčního světa, v němž Danny postupně přejímá úlohu jeho rádce Hallorena a jeho dětské já nahrazuje osvícená dívenka, která prochází obdobným vývojem (což podtrhuje úplně poslední záběr filmu). Jednoznačně pozitivní dojmy pak dotváří i tuna dalších vítaných odkazů, charakter vyústění a výborní herci, mezi nimiž je vedle tradičně sympatického a uvěřitelně rozervaného McGregora třeba vypíchnout božskou Rebeccu Ferguson, která opět přesvědčuje, že je zdaleka nejcharizmatičtější herečkou současnosti (a pro mě možná i minulosti). Kéž by každé pokračování slavné značky dopadlo alespoň z poloviny tak dobře. 90% (26.11.2019)

Uvědomil jsem si, co mi vždycky podvědomě tak trochu vadilo na The Shining. Že vlastně o tom titulním "záření" vůbec není. V Kubrickově filmu to působí jako poměrně neorganicky včleněný mytologický prvek do prostého a jednoduchého hororu o týpkovi, který zešílí v prokletém hotelu. Hádám, že kdyby tak devět z deseti lidí mělo krátce převyprávět obsah Shiningu, tak se o tom, že je Danny "special", vůbec nezmíní. Doctor Sleep je oproti tomu mytologicky hutné dílo, do jehož světa bych se chtěl vrátit a objevovat další příběhy, které se v něm kdy mohly odehrát. Warnerům se film fakt nepovedlo prodat, protože trailery mě nechávaly docela chladným, ale nakonec se pro mě jedná o nejpříjemnější hororové překvápko letoška. Takže Mike Flanagan už druhý rok po sobě na podzim významně vylepšuje roční hororovou bilanci, šikula jeden. Líbí se mi, jak se tu na Shining smysluplně navazuje, a přitom je Doctor Sleep o dost jiným filmem, který by s malými změnami fungoval i jako zcela samostatné dílo. Nebojí se mít na horor požehnanou stopáž, nebojí se neužívat lekačky, nebýt prvoplánově strašidelný, a zároveň se nebojí být v mnoha ohledech nepříjemný a nekompromisní. (14.11.2019)