Obsahy(1)
Mladý chlapec, týraný vlastním otcem a matkou, jednoho dne zasadí zvláštní semena, ze kterých vyroste jeho babička. U níž posléze začne hledat lásku a útěchu, kterou nenachází u svých rodičů. (Pedestrian)
Recenzie (92)
Neuvěřitelně silná atmosféra, vynikající postavy, "silný" příběh, výtečná hudba a k tomu všemu ještě zrežírované Lynchem. Atmosféra by se dala opravdu krájet. Jeden z prvních počinů Lynche. Ale už tady nám ukázal co je zač a čeho je schopen. Toto krátkometrážmí dílko na mě silně zapůsobilo a vždycky si ho rád znovu pustím a rád si znovu navodím ty zvláštní temné hororově laděné surrealistické pocity. ()
Lynch mě zase přinutil, abych chrochtal blahem nad jeho další surrealistickou „bizarní“ podívanou a já si to do sytosti užíval rád. Pochmurná černobílá podívaná mě uchvátila již od první minuty a já nestačil zírat, co David dokázal „vypotil“ už v útlém mládí. Opět dokonalá a těžko pochopitelná scenérie, atmosféra našlapaná k prasknutí a zde je jasný důkaz toho, že i s malým rozpočtem dokázal dělat divy. Ten malý synek byl super. ()
Sám príbeh vlastne nie je nijak šokujúci ani desivý, je skôr silný a citlivý, pojednáva o potrebe lásky, rodiny a vzájomného pochopenia, a viem si dosť dobre predstaviť ako milo (ale tiež zdravo ujeto) by ho interpretoval napríklad taký Tim Burton za pomoci hudby Dannyho Elfmana. Ale toto nie je film Burtona, je to číra lynchovina, takže tu máme pôsobivo mrazivú atmosféru, neľudsky vyzerajúcich, odstrašujúcich hercov s tvárami bielymi ako stena, krvavo červenými perami a očami a psychopatickými pohľadmi, ďalej krásne štýlové prechody od animovaného k hranému, od čiernobieleho k farbám (trochu mi to pripomína neskorší comics Sin City, ktorý je tiež čiernobiely a a farby sa tam vyskytujú len zriedka, ale vtedy sú sýte a vždy niečo zdôrazňujú) a nakoniec bláznivé psychedelické zvuky, ktoré sem-tam prechádzajú do niečoho, čo sa dá nazvať hudba. Ako celok je to mimoriadne pôsobivé, Lynch skvelo ilustroval svoj nekonečný talent a formálnu originalitu už dávno predtým, ako si ho niekto začal všímať. 10/10 ()
Asi nejsem příliš objektivní, protože Lynche prostě miluju. Jeho krátkometrážní filmy jsou někdy až neúnosně zvláštní, Abeceda děsí, Six Figures zase deptá tím táhlým zvukem... A Babička? Snad se tam objevilo i trochu něhy, ale hlavně to jedinečné propojení jakýchsi animací, ta jednoduchost toho nápadu a celého projektu... Skvělé. ()
Lidé jako produkty čehosi, řekl bych zagoroidní obličeje, bezpochyby trip, který kdokoli může stvořit kvůli nějaké psychické poruše, o které snad u Lynche nebudeme diskutovat. Kdo ví, co se tomu chlapovi může zdát za sny. Ten děj-neděj to spíš sráží, raději bych tam neviděl ani náznak děje, mám-li být upřímný... pokud tam tedy někdo nějaký našel... něco jako ten můj... je tam... snad. ()
Galéria (5)
Fotka © American Film Institute (AFI)
Reklama