Duna

Davida Lynche mám mezi oblíbenými režiséry, sci-fi miluju, ale tohle je pakárna. Knihu jsem nečetl, v první hodině filmu jsem nedokázal pochytit, kdo je kdo, kdo co dělá, o co vůbec jde ... a dál už jsem se to chápat ani nesnažil. Jeden z naprostého minima filmů, u nichž jsem si v závěru musel pomoci rychloposuvem. Hvězdičku za pěkné písečné červy. U Lost Highway, Mazací hlavy a dalších Lynchových děl je jejich těžká uchopitelnost předností, ale zde se měl jasně vyprávět příběh. Fail jak hrom. (25.08.2011)

Ano ano, dá se vzdechnout nad rozdíly mezi filmem a předlohou a technickou stránkou filmu, zalomit rukama nad zježeným Stingem a vyvrátit zraky nad tím, že při pohledu na obočí mentatů by Brežněv zařval a letěl by se schovat. Jenže na to, že tenhle snímek má více než dva křížky na krku, si holt musíme zvyknout a akceptovat, že digitální animace tu nebyla odjakživa. Pak se ta jízda na červu snese víc než dobře a když šaj-hulúda kočíruje David Lynch, hned je všechno jinak. Frank Herbert byl blázen v tom nejlepším slova smyslu a nikdo jiný než blázen podobného formátu by Dunu nemohl natočit a zachovat když ne přesnou předlohu, tak jejího ducha. Tahle dávka koření byla ďábelsky silná. (25.07.2007)

Když jsem četl Velkou rybu od Davida Lynche popisoval Dunu za svůj nejhorší počin ve filmové kariéře. A musím souhlasit. Ale ostatní (nejen) vrcholná díla jsou vize, temné stránky duše, hypnóza, snění, sny, bádání, vnímání, zápletky, labyrint - formálně tajemné, mrazivé atmosféry pohlcující do divákova nitra - zkuste Mulholland Drive, Lost Highway, Blue Velvet a vnímejte, co jste ještě nezažili. (31.07.2016)

Žánr sci-fi má jednu velkou slabinu: futuristické objekty v něm velmi rychle stárnou. Věci jako vesmírné koráby, přístrojové desky, zbraně etc. tak v lepším případě vypadají staře, v horším legračně a v tom nejhorším směšně a "nekoukatelně". Samozřejmě/bohužel/také (nehodící se škrtněte) Lynchův snímek DUNA je stižen touto "sci-fi chorobou". Toto je však fakt, který žádný autor neobejde a nepřekoná - s tím si musí nakonec poradit divák sám. Tvůrce však může tuto situaci divákovi zjednodušit řadou jiných "vychytávek" (kvalitním dějem, hereckými výkony, hlubokou myšlenkou). Lynchovi se to z větší části podařilo. Ne že by se jednalo o jeden z Lynchových nejvydařenějších snímků (spíše opak je pravdou), ale přesto se ve svém žánru a vzhledem k datu natočení jedná o nadprůměrný sci-fi/fantasy snímek. Na snímku si především cením drobných (klasicky "Lynchovských" = potemnělých) detailů... a také zajímavého a netypického "rozmlouvání se sebou samým", které se objevuje u jednotlivých postav. Shrnuto a podtrženo: v rámci tvorby Davida Lynche jde o jeden z nejslabších filmů; v rámci světové kinematografie a v žánru sci-fi/fantasy se stále jedná o dílo nadprůměrné. Výsledný verdikt? Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami... (27.10.2003)

Nemohu si pomoci, ale Duna je pro mě fatální filmové zpracování knižní předlohy. Který jiný blázen než Lynch se mohl pustit do zpracování této fantasy ságy na ploše jednoho večerního bijáku než on (Mimochodem hodně mě potěšilo, že tu absentuje jeho -obvykle hodně žretelný- rukopis). Kdyby někdo chtěl vyjmenovat deset racionálních důvodů, proč tomu tak je, těžko bych je našla (hrozné triky, strnulí herci, přehršle "úchyláren" - to je jen pár negativ, které jsou často zdůrazňována). Duna je prostě osobité dílko -po formálně stránce kolísající na povážlivých hranách trapnosti- které však dle mého názoru rozhodně neznehodnotilo fenomenální literární předlohu a hlavně její vyznění a atmosféru, jak tomu v těchto případech obvykle bývá . (24.04.2005)