Modrý zamat

Ten, co se bojí Lynche a chce proniknout do tajů jeho filmařského světa, nechť ať začne tímto snímkem. Dalo by se říct šablonovitý krimi thriller, který postupem času stále více ustupuje milostnému vztahu dvou lidí a i když je téma a poselství jasné, tedy milovat a poukázat na zkažený svět tam venku, neodpustí si Lynch pár svých úchylek včetně dusitan amynatý inhalujícího slizkého Dennise Hoppera a jeho šílenou bandu. Film krásně uteče, je příjemně napínavý a eroticky laděný, ve své době dost provokativní a dnes zpětně jeden z nejpevnějších filmových tvarů, jenž Lynch dokázal stvořit. Někdy je dobré se držet zkrátka a svou imaginaci držet na míru hodné uzdě. Jestli chcete vyložený mindfuck, hledejte jinde, ale Lynch tímto potěšil. Heineken? Fuck that shit! [Přesná stopáž: 121 min] (29.10.2010)

Spoilery! Zřejmě dlužím Davidovi menší omluvu. Tento film zřejmě tvořil v době, kdy si dával přestávku od čichání ředidla a nitrožilního aplikování naškrabané omítky. Jinak si nedovedu představit, že tento snímek nejenom že dává dokonale dobrý smysl, ale ke všemu je prudce atraktivní, což pro mě osobně byl obrovský nezvyk. Navíc postavy pomocí dialogů zpětně dovysvětlovaly své motivace a důvod svých činů. Místy jsem ani nevěřil, že koukám na snímek od Lynche. Davida si tedy budu nucený odstranit ze svého seznamu lidí, kterým se chystám podřezat hrdlo. Ksicht hlavního hrdiny mi zpočátku vadil, ale dá se na něj zvyknout. Jeho postava kurevníka poletujícího mezi romantickou a perverzní slečnou se mi líbila. Napříč celým filmem vane vynikající snová atmosféra. Počáteční dětská hra na detektivy se velmi hezky přehoupla v pořádné drama a následně i hru o život. Zaznamenal jsem snad jedinou slabší pasáž, kdy se mi trošku odvracela pozornost. Perverzní scénky byly natočeny neskutečně působivě a vzhledem k tomu, že se děj odehrával v oblasti plné úchyláků, tak takových scének bylo požehnaně. Trešničkou na dortu je neskutečně chytlavý song. Tímto filmem by měl každý divák u Lynche začínat. U těch ostatních je vysoké riziko, že by jimi zároveň i končil. Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybral uživatel nascendi. (27.09.2017)

Zručne natočená Lynchovina a poďla všetkého jeden z jeho najpochopiteľných filmov. Atmosfericky pôsobivé, len mi nie je jasné, kde je tá genialita a prečo nejde len o nadpriemerný zážitok o chlapíkovi, ktorý sa vinou vlastného vyšetrovania zapletie do sveta zločinu. Lynch zrejme nebude mojou šálkou kávy aj keď kvalitnú dávku filmárčiny mu uprieť nemôžem. V konečnom dôsledku sa mi však Modrý zamat pomerne páčil, ale Hopperovo prehrávanie ani náhodou. Nebyť neho, idem v hodnotení aj vyššie. (28.09.2007)

S Lynchom som sa vo filmovom svete stretol už dva krát a pri oboch snímkoch bola spokojnosť nadpriemerná. V prípade Modrého zamatu nemožno síce povedať, že by príbeh samotný nedával zmysel, pretože ku koncu do seba všetko celkom pekne zapadne ako puzzle, ale chovanie postáv je často krát mimoriadne nelogické a niektoré scény (a že ich nie je málo) mi prišli nanajvýš samoúčelné, pričom naozaj netuším, či nimi chcel básnik skutočne niečo povedať, alebo len diváka šokovať (hlavne keď sa v zábere nachádzala Dorothy či Frank). Páčila sa mi atmosféra a chválim aj herecké výkony na čele s Dennisom Hopperom, no celkový dojem z Blue Velvet jednoducho nie je dobrý. Môj šálok kávy to nebol a i keď mám rád zamotané a netradične poňaté filmy, toto bolo už akosi moc. (24.01.2017)

"What the fuck?!" Výlet za voyerizmom, hnusom a láskou v poetickom balení s nečakaným vyvrcholením. Lynch sa jemne pohráva s nitkami divákovej mysle, norí sa dovnútra a zasa prediera na povrch z tých najtemnejších hlbín, samotného dna, pekla pokleskov, zvrátenosti, brutality, amorálnosti, perverzie a divoko fyzickej sexuality. Veľmi špecifický film, ktorý sa odvážne hrá s rozvíjaním banálnej "zápletky" do obludných rozmerov a strieľa si zo mňa tým spôsobom, že mi všetkým sústavne nahovára "všetko je inak, ako sa zdá" - a ono vôbec nie je! Tým sa stávajú činy a postavy ešte otrasnejšími, ale i keď ich Lynch nechá páchať najrozličnejšie zločiny a hriechy, rozppráva najmä o tom, že je tu stále nádej na druhú šancu a odpustenie. Hopperov psychopat Frank by sa nemal prekladať a jeho repliky by sa mali zapísať do idiomatického slovníka a zaradiť do svetového dedičstva UNESCO. No a Kyle MacLachlan je prosto koncertný herec, ktorého príbeh-nepríbeh vo vás ešte bude rezonovať dlho. No a teraz idem dumať nad zvláštnosťami reči a deja tohoto filmu; asi to chvíľku potrvá. 95% (06.05.2014)