King Skate

Joo, svýho času sem byl taky skejťák... Cca v 7.třídě na základce, skočil sem cca 4 cihličky na vejšku a nějaký slajdy na zábradlíčku. Ale i tohle všecko už mělo mnohem větší stajl, než to co tady předváděj tihle český průkopníci :o). Jako asi nejvíc mě dostala soutěž ve "skoku do dálky" :o). Rozjedeš se , prkno ti narazí do zábrany a pak už jen letíš a pravděpodobně spadneš... Skok do vejšky přes laťku bez vejšky taky hodně supr nápad :o). No, ale dokument sám o sobě je parádička. Dostal sem se do let, kdy pražský floutci v době totáče žili punkovej život a neřešili hovadiny. Škoda, že není víc podobnej dokumentech, já bych navrhoval třeba rovnou o tom punku nebo hudbě... Líbí se mi, že i skejťáci lili pifko co to jen šlo a ty jejich uplý hadry taky sexy :o)) (17.04.2019)

Už dlouho jsem neviděl takto poutavě natočený „sportovní“ dokument obzvláště z českých luhů a hájů. Parádní mix záběrů z domácích archivů (a že to jsou občas vskutku perly) v kombinaci s vyprávěními krátkých historek těch, kteří nejen že tu dobu zažili, ale kteří i tu českou historii skateboardingu přímo tvořili. Mohlo to skončit fiaskem a pouze jako nostalgické vzpomínání páprdů. Toto se ale naštěstí nestalo a výsledkem je plnohodnotná sonda o tom jak to tehdy začalo z úst „rebelů“ tehdejší doby. (17.04.2019)

Úderný soundtrack, bez něj by to nebylo ono. Například Moimir Papalescu and The Nihilists & Markéta Muchová a její Superden. A pak taky hláška: "No, nemám moc rád, když holky jezděj na skejtu. Fakt to moc nemusim. Radši jsem, když tam stojej kolem a koukaj na nás." Rozhodně skvělý autentický záběry. Můj táta sice na skateboardu asi nikdy nestál, ale na tenhle film bych ho klidně vzala (Papalescu!). (02.11.2018)

Na tu (logickou) nekvalitu původních materiálů, které ještě neodnééés čas, a na tu občas trochu rychlejší střižnu, než by si zasloužilo, je to velmi povedené. Soundtrack nakopne; rozumím té kampani na českém kikstartéri nebo kde to bylo. Lednička na závěr je pecka. Stárnem, ale v duši zůstaneme mladí, možná se stínem parodie sebe sama... ale tohle je nám klukům přeci vlastní. Palec nahoru! [80%; 2018-09-22 Kino Světozor] (23.09.2018)

Tohle mi strašně připomnělo mojí oblíbenou knihu Kmeny 0 o subkulturách za socialismu. Každá z nich si jak rostlinka v dusném temném pralese komunismu hledala tu svoji skulinku ke světlu, které bylo příslibem svobody a normálního života... Některé ze subkultur to měly těžké, jiné tak nějak záhadně proplouvaly pod bedlivými zraky komunistických funkcionářů prakticky bez povšimnutí či zákazů a represí. Pokud vím i z vlastní zkušenosti, leckdo se mohl se svými zájmy skrýt pod křídly ČSTV, kde například pod zkratkou TOM (turistický oddíl mládeže) fungoval nejeden téměř skautský oddíl apod... proto mne zaujalo, že pod stejnými křídly byli schováni i skejťáci. Díky velkému množství amatérských autentických záběrů na tehdejší klání a pokusy ovládnout to prkénko s kolečky dnes dokument získal nenapodobitelný feeling let osmdesátých což vše skvěle umocňoval vhodně zvolený hudební podkres. Překvapilo mně, že jedním z matadorů a sakra dobrým byl i mladý Petr Forman. Když si uvědomím, že tento sport šel zcela mimo mne už tenkrát (kamarád ale jezdil) i dnes, je s podivem jak moc mne dokument bavil. Znovu si uvědomuji, že jsem si zase u sledování řekl, že ti komunisté vlastně byli v něčem dobří. Nutili (nechtěně pochopitelně) lidi improvizovat. Dělat z ničeho neskutečné věci. Často jen podle kreseb s neuvěřitelným elánem si nadšenci razili cesty omyl - pokus a stavěly lodě, rogala, skateboardy atd... Nikde nic nešlo koupit, člověk musel být šikovný, nebo mít šikovného známého. O to větší pak byla radost z díla. Dnes? Konzum vše zalil a většinu těchto aktivit pohřbil, koupit si dnes můžete vše a klidně 1000x když na to máte. A tak si říkám, že přemíra blahobytu, ta vysněná meta těch co nemají, nemusí být nakonec to pravé. Koneckonců se na tom shodli i pamětníci v dokumentu. Dávám tedy za 5 otoček na U rampě. Líbilo se mi to ! * * * * * (06.06.2019)