Rambo: Posledná krv

Není radno nasrat Johna Ramba. I když už je z něj dědula s krátkými vlasy a kovbojským kloboukem co toho namluví za jeden film víc než za všechny předchozí díly dohromady a bere prášky na uklidnění svých válečných běsů, tak tu zabijáckou mašinu která je v něm nelze úplně vypnout a o tom se už brzo přesvědčí ti Mexický zasranci co si dovolí mu unést jediného člověka na kterém mu ještě v tomhle životě záleží a pak to poserou ještě víc a je nad slunce jasný, že za tohle nemůžou čekat nic jinýho než hodně drsnou odplatu. Tak předně co se mě týče dostal jsem přesně co jsem čekal. Nekompromisní erkový oldschool bez rasové a politické korektnosti přesně jak to mám rád a to je v dnešních kinosálech sakra nedostatkový zboží. Stupidní recenze rádoby filmových kritiků mě nerozhodili a těm některým komentářům tady jako, že se tam furt kecá, je to nuda, není to Rambo, akce je až na konci a bla bla bla, se musím smát. Nevím co jako kdo čekal? Že to bude akční jízda od začátku až do konce kde bude Sly s čelenkou a dlouhými vlasy celý film pobíhat sem a tam? Vzpamatujte se! Sly už má přes 70 a tak je jasný, že film je tomu přizpůsobený a přesto to má neskutečný drajv a já se nenudil ani minutu. Co je fakt super, že se hodně vrací ke kořenům celé série a zároveň pěkně přenáší postavu Ramba do současnosti. Nemluvě o tom, že při pár scénách měl i já vyhlášený cynik slzy na krajíčku. Jak může někdo kurwa napsat, že ten film nemá srdce a emoce?! To fakt nechápu. Dílčí výtky mám, ale zametám je pod koberec. Tohle je filmová jízda roku. Aspoň teda pro mě. Bravo Slyi a mockrát díky!95% (26.09.2019)

Sly, který tady začíná vypadat, jakoby ho někdo protlačil mlínkem na maso a pak ho narval do střívka, si zde plní svoje divoké gore fest fantazie. Tohle je určitě nejbrutálnější varianta na SÁM DOMA, jakou jsem zatím měl možnost vidět. Mohl bych si sice stěžovat, že je tu Rambo vyrtžen ze svého přirozeného prostředí a že Rambo bez rákosí a džungle není Rambo, ale já jeho kovbosjkou variantu pokorně příjmu. Největší medvědí služba fanservisu tak je (stejně jako u předchozího dílu z roku 2008) absolutní ignorance hlavního hudebního tématu Jerryho Goldsmithe. A přátelé - za dva roky: další díl už je na cestě. Nemohu říct, že mě to zcela naplňuje, ale myslím, že ještě pár let vydržím sledovat kam Stallone kráčí, protože je to docela divná pěšina. (14.04.2020)

// Ty vole, málokterý film mě letos urážel svojí demencí tolik, jako Rambo. Na druhou stranu věřím, že by to klidně mohl být nejoblíbenější film roku 2019 Donalda Trumpa, tedy kdyby uměl udržet pozornost jako normální dospělý člověk a nezačal se po pěti minutách nudit jako malé děcko, kterým bezpochyb je. Za mě každopádně velký špatný. 3/10 (25.11.2019)

Divácky nenáročné snímky, které cílí zejména na milovníky sladkého popkornu, logicky nemohou hororového experta jakkoliv oslovit, avšak každý máme nějaké to své guilty pleasure. Loučení s ikonickým zabijákem bohužel vyústilo v pouhé guilty, jelikož ostříhaný John Rambo zde připomíná kultovního hrdinu asi jen svým jménem. Vzhled patří k důležitému rysu postavy a každá výraznější změna může mít fatální dopady na vyznění celého filmu. Byla by například Samara Morgan děsivá i bez svých dlouhých vlasů spuštěných do tváře? Pochopitelně nikoliv. Koneckonců již biblický Samson nám ukazuje, že vlasy jsou ukazatelem životní síly, a tak není divu, že charismatického Johna Ramba nahradil jakýsi nevitální dědula, který na nás po celých sto minut tupě zírá prostřednictvím neměnného výrazu á la Kristen Stewart. Tvůrci si evidentně nebyli jisti, zda za těchto okolností vůbec dokážeme hlavní postavu správně identifikovat, a tak nám v průběhu snímku pro jistotu ukážou i její občanský průkaz. Rambo: Last Blood nabízí klišoidní zápletku, dle očekávání předvídatelnou snad již už od úvodních titulků, kdy zároveň upevňuje stereotypní představy o Mexičanech, kteří jsou zde téměř do jednoho vyobrazeni jako bohapustí násilníci. Většinu času jsem se nudil a nic na tom nezměnilo ani bezzubé finále, které bylo točeno vyloženě na efekt. Nemám tedy jinou možnost, než snímek ohodnotit odpadem. (19.09.2019)

Bojlerový poplach! Děda Rambo má třiasedmdesát, rozumbradičtí kokůtci!!! Poslat jej v tomhle věku do džungle, zkornatí a zcepení u první liány. A tak už na to jebe, hraje bingo na ranči, občas si skákne na koni do Kauflandu, láduje se Geriavitem a práškama proti PTS, úsečnými a krutohustě sofistikovanými životními moudry mentoruje adoptovanou přičmoudlou barbínu a jen místo luštění sudoku si sem tam vykope nějaký ten tunel, aby si udržel tu jasnozřivou cerebrální pasivitu, nabytou léty akademického gumování a erudovanou anihilací rozličných ťamanů. Prostě klídek a pohoda jako tesání Budhova pupku do střech thajských chrámů nebo chytání kober pro farmaceukokotické účely u hranic s projuntovanou Barmou. Ty ale jako obvykle vydrží to jen do té doby, než začne mít náš bojový geront drobné neshody s hispánským Jendou Sněhem a jeho bratrem Dežem, kteří se svévolně rozhodli zasvětit záškodníkovu schovanku do tajů zneužívání psychotropních látek a vyškolit ji, jak si pořádně zapíchat, načež si střihli s penzistou cigánskou férovku v malebných zákoutích naprosto bezpečných mexických slumů. No a dráždit nejtraumatizovanějšího a nejsmrtonosnějšího důchodce světa není až tak moc dobrý nápad. Tudíž následuje trocha štolování, trocha svařování, trocha bagrování, trocha ostření kůlů, trocha broušení čepelí a trocha tunění luků, načež spravedlivě rozlícený fosil vysadí všechny tišící tabletky, popadne poslední dech, svůj třiceticentimetrový žabikuch a začne vyrábět cigánskou sekanou … A je z toho nadmíru důstojné, solidně natočené a kůl jaxviňa rozloučení s legendou a vinné potěšení, korunované jedním z nejdynamičtějších a nejbrutálnějších masových vyhlazování gangbangerů nasraným osamělým pomstychtivcem za posledních 124 let. Takže heterosexuální fanoušci s úsměvem ukáží prostředník těm pár zdejším artovým tlučhubovským teplometům, co si mysleli, že jdou na Rambo Fontánu, dle kterých standardní koncept všech dílů „Rambo relaxuje a chce mír – Někdo Ramba nasere – Rambo je anihiluje“ náhle postrádá erudici Cuntových postulátů, nádech antické tragédie, profundální psychologickou interpretaci charakterů, logiku, výpravu, děj, rákosníky a blábláblá, a co by nejradši nahnali sedmdesátiletého dědka lítat po pralese a gerontoguerrilovat, načež si naprosto beze strachu skáknou do kina vyhonit. (24.09.2019)