47 metrov

Myslel som si, že žraločí atak je v rámci natural hororu už vytuchnutá téma, ktorá ma nemá čím prekvapiť, no mýlil som sa... Pri sledovaní britského 47 Meters Down som opäť zažil pocity mrazenia, napätia a úzkosti podobné tým, aké som mal svojho času počas kino projekcie dnes už legendárnych Spielbergových Čeľustí. Keď si prezerám režijnú filmografiu Johannesa Robertsa, musím uznať, že tento ortodoxne hororový filmár mi hrá do noty ako málokto a na jeho tvorbu v najbližšej budúcnosti určite zameriam pozornosť. (18.10.2017)

„MÁM STRACH. CO KDYŽ PŘIPLAVOU ŽRALOCI...“ /// Je třeba přetrpět úvod. 15 minut a pak jdeme k vodě. Kikiny (dvě) vlezou do klece a … všude samý ryby. Pak se to posere (né… ryby zůstanou…) a máme tady boj o přežití s uklidňujícím(?) zvukem bublinek…STRAŠNĚ SE BOJÍM! UMŘEME TADY!... Žralok nebo vzduch? Poslouchat ty kecy a bědování je votrava. Tvůrcům patří dík za pokus o překvapivej konec, ale i to je tzv. v uvozovkách. Pod vodou hezký, vobčas i dramatický, v hlavní roli místo žraloka kyslík (neboj, i ty příšery se tady mihnou), ale jinak to moc nepřekvapuje a vobčas votravuje. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju, když holka řve „bože můj, je vobrovskej!“. 2.) Často si představuju, jak mně dochází vzduch… a když se uklidním… připlave žralok. 3.) Thx za titule „lokeš“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (29.06.2018)

Budeme-li se bavit o tom kovovém zařízení s příkrmy, které spustila posádka lodi do moře, nezbývá nic jiného, než zalitovat, že jim to žralok nesežral i s navijákem.. Sestry, co si musí něco dokázat, neztrácejí kyslík zbytečnými řečmi, když ten začne docházet (což nám ukazuje digitální měřák), tak to musí ještě publiku sdělit, aby v tom měli všichni jasno a technických aspektů potápění se to drží tak striktně, že jsem jen čekal, kdy se z magické hlubiny vynoří delfín s Jacquesem Mayolem a dají skrze svá ústa těm dvěma vzduch z vlastních dýchacích orgánů. Ano, je to chvílemi napínavé (tomandandy) a žraločí nenažranost částečně vysvětlí závěrečná scénáristická finta, ale na rozdíl od realistického The Reef v tom většinu času vidím jen přihlouplé plácání na dně nádrže plné brokolice.. Scházel mi epilog, kdy by Stuart Lise sdělil, že to nemyslel vážně, když jí řekl, že je nudná, ale stejně se s ní rozejde, protože má velký zadek.. (21.03.2018)

Strhující , napínavý předvidatelný ale i hodně nečekaný tenhle snímek o boji a přežiti mezi člověk a žralokem. Co byste neudělaly proto abyste ukázali že se umíte bavit a vyzkoušeli všechno možné, třeba i selfie se žralokem jde vyzkoušet. Žraloky já můžu a po výborném snímku Mělčiny přichází další žraločí teror. Žralok luxusní svou velikosti i se svými kámoši , herečky na správném místě jedna hysterická jedna bojácná jak už to bývá, vše okolo užasne až na rychlý konec který bych prodloužil. (03.09.2016)

Docela klobouček - protože tenhle víceméně subžánr horror-thriller se žraloky není zrovna vrcholem umění filmového pásu, ale jistý talent určitě potřebuje a nevím, jak tomu bylo do Čelistí, od té doby je laťka celkem vysoko a toto je jeden z mála případů, který se jí celkem zdatně přibližuje. Temné mořské hlubiny, několik metrů dlouhý tvor s obrovskou tlamou plnou zůbů a ve vodách velmi zranitelný člověk, to je kombinace pro horror jak víno a tento snímek se může rozhodně řadit k těm povedeným, které z podobné představy a strachu kdy těžily. Scéna se stoupáním a zapálením světlice s tlamama okolo a doprovodnou hudbou vyloženě super. 6/10 (30.06.2017)