47 metrov

Filmy o žralocích mě fascinují (i děsí zároveň) již od chvíle, kdy jsem v dětství poprvé viděl Čelisti. 47 metrů jsem si tedy nemohl nechat ujít a i když je to samozřejmě za vlasy přitažená blbina, musím uznat, že atmosféru a napětí snímek rozhodně nepostrádá. Po Otevřeném moři, Mělčinách či Útesu smrti, další povedený žraločí film, s poměrně překvapivým závěrem. Já jsem se dobře pobavil a o to jde. (05.07.2021)

Po dlhej dobe niečo vynikajúce z tohto súdka. Keby tu bolo viac a lepšie gore tak by išlo o parádny animal horor. Absencia brutálnejších krvavých scén však nie je na škodu, pretože tu sa hralo na niečo iné, a tým boli predovšetkým napätie a atmosféra. Pokiaľ sa divákovi podarí zžiť sa s hlavnými hrdinkami a s ich neutešenou situáciou, tak odmenou mu je totálna dusnota a obhrýzanie nechtov. Bezútešnú atmosféru sa niekoľko krát podarí umocniť aj slušnou ľakačkou, ktoré fungujú na sto percent. Pritom dej nie je bohvieaký, je veľmi jednoduchý. Popravde, ani som si nedokázal predstaviť o čom to bude, keď budú tie baby celý čas v tej klietke, ale mýlil som sa, žiadna nuda nehrozila. Teda až na samotný slabší začiatok, našťastie trval len chvíľu, dievčatá sa do klietky poponáhľali. Skrátka tento rok ide o to najlepšie v tomto subžánri, napätím a atmosférou 47 Meters Down schová do vrecka aj mnohé staršie kvalitné animal horory. A išlo to aj bez masakru. 85/100 (17.08.2016)

Fantastický Smrtiaci príliv s geniálnou Blake Lively ponúkol všetko to, čo 47 metrov ponúknuť malo... a neponúklo. Väčšina filmu je o tom, ako sa dve mladé ženy prekrikujú v klietke na dne mora, dochádza im kyslík a občas nad nimi strašidelne prepláva veľký tieň s plutvou. Čo o to, skresať rozpočet takýmto spôsobom je šikovné. Pre producentov. Ale divák z neho veľa nemá. Otázkou je, čo od toho očakávate. Na základe toho sa bude odvíjať vaše výsledné hodnotenie. Ja som čakal kvalitný žraločí horor. Toho som sa nedočkal. Nejde ani tak o to, že mŕtvol je málo. Tých vlastne nebolo enormne veľa ani v Čeľustiach: žraločom thrilleri, ktorý dodnes nebol prekonaný. Čeľuste ale mali sympatických hrdinov, skvelé akčné scény, parádnu atmosféru, super výpravu, hudbu jak hovado a živelnú réžiu. 47 metrov je lenivo natočené, neprekvapivo napísané, postavy sú slabé a každú chvíľu si hovoríte „to čo preboha robíš, načo, prečo, začo?“. Napriek tomu by som to s touto snímkou úplne nevzdával. Na konci má jeden nezabudnuteľný záber (rozsvietenie svetlice), občas je to napriek rutinnej réžii slušne napínavé, podmorská výprava je dobrá, nápad s klietkou originálny, na herečky sa dobre pozerá a scén so žralokom je dosť, hoci treba dodať, že väčšinou len „pôsobivo“ prepláva tesne nad hrdinami nejaký fajnový 7-metrový macko. Dvojka sa mi páčila viac. (23.11.2016)

Aby dokázala příteli, který ji aktuálně pustil k vodě, že není nudná, zřejmě nestačí, aby se v neoprenu vyblejskla s dvěma mexickými kořeny, děvče se rovnou v pofidérní kleci ponoří pod hladinu oceánu, do kterého zmiňovaní hošani právě vylili návnadu pro velkého bílého žraloka. A samozřejmě se leccos zvrtne. Což platí i pro některé ne zrovna svěží nápady. A několik logických lapsů. Přesto z téhle zdánlivě bezvýchodné situace doklopýtáme do finále docela se ctí, navíc druhou polovinu příjemně dietní stopáže okoření několik slušných záběrů na hlodajícího zabijáka, který se naneštěstí nechová jako intelektuál, ale jako „normální“ predátor, a jedna (ač trochu předvídatelná) scénáristická finta. Ve výsledku slušná jednohubka. (20.04.2018)

Letošní rok sebou zatím přinesl několik velice milých překvapení napříč všemi filmovými žánry. Já se samozřejmě nejvíce soustředím hlavně na ten hororový a tak jsem si nemohl nechat utéci mediálně prosazované Mělčiny (The Shallows). Po kultovních Čelistech však pořád marně čekám na stejně kvalitní podívanou a ani film Jaume Collet-Serry mě naplno neuspokojil. Ano byla tam nádherná příroda, krásná Blake Lively a slušná atmosféra, ale tvůrci se nechali v některých pasážích dost unést, což mi dost kazilo celkový prožitek z filmu (dal jsem mu ve své recenzi 65%). No a potom úplně v tichosti přišel na scénu podmořský thriller 47 Meters Down, na který jsem natrefil úplnou náhodou při čtení jednoho zahraničního blogu. V tu chvíli mi bylo jasné, že si ho nesmím nechat ujít. Zvláště když je kromě thrilleru zařazen i do hororového žánru. V žádném případě se však nejedná o další čistokrevný „žraločí“ kousek. No ani náhodou. Žraloci tu sice také dostanou dost prostoru a dočkáme se i několika útoků v jejich podání, ale hlavní náplní filmu je něco zcela jiného. Britové všechno vsadili hlavně na psychologickou stránku, celkovou beznaděj obou dívek a pomyslnou naivitu diváků. Vše nám však bylo naservírováno v rovnoměrných dávkách tak, aby si z toho divák odnesl nezapomenutelný zážitek a hlavně, aby se u sledování filmu nenudil. Rozporuplné pocity však nejvíce pocítí milovníci potápění (mezi které se taky počítám, mám už za sebou pár ponorů – v kleci ovšem ani jeden), protože některé situace jsou hodně na hraně reality a jde spíše o zbožné přání (představy) samotných tvůrců udělat z filmu co „nejakčnější“ podívanou. Pokud bych měl tak srovnat 47 Meters Down a The Shallows, vyhrál by o malý kousek tento film. Oba kousky sice sebou přinesli několik kiksů, které nejsem schopný úplně překousnout, ale atmosféru mají opravdu hodně slušnou. Tady se mi ovšem více líbilo digitální zpracování žraloků a proto musím dát o trošku větší hodnocení. 70%. (23.08.2016)