Dievča v pavúčej sieti

Ne že bych byl fanda Fincherova opusu (jsem fanda skandinávců), ale tímto počinem nabírá jeho film na kvalitě ve vykreslení postav, stylovosti i chytrosti. Dívka v pavoučí síti je dějově nabušená a námětově velkopotenciální, ale Noomi Rapace i Rooney Mara byly zajímavější Lisbeth než Claire Foy, a Sverrir Gudnason se hodí více do Odstínů šedi než do role Mikaela Blomkvista. Především je ale tento technicky dobře zvládnutý thriller spíše akčním, na žánrová klišé a šablonovitě jednorozměrné postavy orientovaný, než na propracovanější psychologii a severskou atmosféru. (17.11.2018)

"Speciální útvar? To je americký eufemismus pro žádnou odpovědnost a žádný dohled?" Lisbeth mě opět nezklamala. Hackuje počítače i auta, umí ukrást kus mostu a ještě je dost těžký zabít ji vysavačem. A v zábavě ji dost podporuje záchodovej prudič Ed. To jsou klady, ale i nějakej ten zápor by se našel. Třeba ten, že Lisbeth i Mikael mají novej kukuč a já mám radši ty původní švédský ksichty. Vlastně vůbec nechápu proč mi chtějí Američani vyprávět švédský pohádky. Já je chci v originálním znění s portugalskejma titulkama, abych si to pořádně užil. (22.10.2021)

Všechno je jinak. Z ponuré krimi plné úchylů a deprese je čistá akční jízda, Lisbeth je mnohem méně divná a mnohem více superhrdinská, místo traumat minulosti plné perverzností je tu klasická záchrana světa. A přece je to mnohem lepší než jsem čekal. Nabušená akční jízda, která ani na okamžik nenudila, se sympatickou hrdinkou a několika výbornými momenty. Klidně bych si dal nášup v podobě dalšího filmu. (23.08.2023)

Pár lidí nad dalším kusem téhle série ohrnovalo nos a nad výsledkem nadávalo, za mě Fede Alvarez a jeho tým nějaké ty emoce vyvolal a nějakou reakci vymlátil. Ale vesměs se přikláním k oněm kritickým hlasům. Severské trio podle bestselleru Stiega Larssona i Fincherova verze byly stylové, inteligentní a napínavé, navíc s propracovanou psychologií postav a skvostnou severskou atmosférou. To všechno mi tady chybělo. Po zesnulém Larssonovi napsal čtvrtý díl Milénia David Lagercrantz: úkol naší uzavřené hackerky je zase zatraceně těžký. Když se vrátíme k Fincherovi, kriminální zápletka nebyla tím nejdůležitějším, co se odehrávalo na plátně. Byly to postavy. Samozřejmě rafinovaně dávkoval informace a nechával diváka v nejistotě, ale s hlavními postavami pracoval znamenitě. Což Alvarez prakticky neumí. Lisbeth nedokázal zlidštit, jakémukoliv nebezpečí je nadmíru odolná. A stejně jako zbytek postav se jen přesouvá z bodu A do bodu B a namísto ostatních má až superhrdinské schopnosti. Problém u mě osobně byl tedy asi nejvíc v tom, že v jednu chvíli někdo naši hrdinku dusí, o pár minut později už vymýšlí, jak někoho hackersky obejít, napálit, oklamat, že i Einstein by se krčil někde v koutě. Přesně ví, co udělat, zdatná je snad ve všech oblastech. A to zdaleka nemluvím pouze o tom, že umí airbagy v autě aktivovat na dálku přes mobil. Akci naopak Alvarez zvládá, jen se vytratilo ono drásavé napětí. Každopádně neříkám, že bych se příště zase nepodíval. Mimochodem ale kasovní propadák, takže možná ani žádné příště nebude. (20.01.2019)

Nejdřív Ňoouma Rampičová, pak Roomová Můra, a teď Klér Fuj … Jsem zvědav, kolik těch Bydžovských ještě do budoucna najdou, když právě kompletně vybrakovali nejzrůdnější panteon světového hereckého obludária a Milénia se chytil nějaký parazit, mezi nímž a Larssonem je sice literární propast asi jako mezi Rohlíkovou a Zolou, ale to filmování zjevně nezabrání. Ač potištěný hajzlpapír, dokázal z něj ostřílený Štefan Rytíř setřít to nejméně hnědé a zpotvořit vcelku snesitelný scénář, který má atmosférou rozhodně blíž ke švédským originálům, než k dementnímu a zblitečnému Finčrovu hranému dabingu. A tak dostáváme další trampoty obskurně odporné babochlapské lesby, nyní v dětství citlivě píchané romantickým tatínkem, od níž by se nenechaly vylízat snad ani vyhnisané cigošky v krymu, která během pěti vteřin v pohodě hakne i Pentagon, a to z hloupé Nokie 3310 bez modemu, a jež by díky svému militantnímu feminismu a potlačovanému PMS v pohodě rozkope držky i celé kohortě po zuby ozbrojených vysteroidovaných speciálních jednotkářu, protože ti při pohledu na ni radši panicky zavírají oči, aby jim její krása nevypálila sítnice. Ale jebat, bylo to jinak celkem popiči. Tedy pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „Ač s despektem ke kvocientně limitovaným presumpcím ležérní matrice, zcela neodpovídajícím intelektuálním postulátům percepčně rigidního diváka, šlo o naračně fluentní a kulantně agilní disport, konsternující jen marginálně“. (03.02.2019)