Psie popoludnie

9/10 Stockholm Syndrome: The Movie. Štýlová jazda. Minimalistická réžia (žiadna hudba), parádna analógová kamera, skvelá atmosféra 70tych rokov, jedno dusné letné popoludie, úžasne napísané postavy, ktorým stačí pár viet a pozorný herecký výkon, aby dosiahli hĺbku, čo niekedy nedosiahnu ani po celú stopáž a pravdaže božský Al Pacino. (26.07.2018)

Jestliže Al Pacino s přehledem zahrál drsného mafiána, tady to byl pravý opak. Zejména počátek filmu dává jasné znamení, že postava kterou hraje, je pořádný looser. A Pacino to sehrál se stejnou samozřejmostí a hodnověrností jako v Kmotrovi To svědčí, že byl a je opravdovým Hercem. Sidney Lumet zase dal vzpomenout na svých Dvanáct rozhněvaných mužů. Zde se opět rozehrává drama na velmi malém prosotru, ale čím je prostor stísněnější, tím je film autentičtější a lepší. John Cazale nemá ve filmu moc replik. Ale tenhle člověk hraje především svým zjevem a gesty. I to málo mu stačilo na nominaci na Zlatý Globus. Film samotný je tragikomedie. Dva nepříliš zdatní chlápci chtějí vyloupit banku, ale poserou co mohou. Postupem času vidíme prvky, které by jindy působily trapně, ale v tomto filmu jsou na svém místě. Rukojmí cvičí se zbraní, jsou nadšeni, že jsou v televizi a mají své věznitele pomalu jako kamarády. Jsem nadšen, opravodvý filmový zážitek! (11.05.2009)

[7/10] (Artists Enterntainment Complex) (Technicolor /// Produkce: Martin Bregman, Martin Elfand /// Scénář: Frank Pierson podle novinového článku P. F. Klugeho a Thomase Moora /// Kamera: Victor J. Kemper /// Oscar: Martin Bregman, Martin Elfand (nejlepší film), Frank Pierson (scénář) /// Nominace na Oscara: Sidney Lumet (režie), Al Pacino (herec), Chris Sarandon (herec ve vedlejší roli), Dede Allen (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.12.2011)

Parádně hrající Pacino v heist filmu s banální zápletkou. Anebo mám být jako divák unešen zvratem, kdy jako jeho manželka na scénu napochoduje mladík v županu, kvůli kterého změně pohlaví to celé Pacino dělá? Jeho skutečná žena a obzvláště máma pak už jenom uzavírají bizarní kruh postaviček, které z toho dělají nechtěnou komedii. Vystižení Brooklynu dané doby a její poměrů v USA chvályhodné, ale jako lidské drama mě tato klasika nestrhla. (14.02.2021)

Dog Day Age.. Ozbrojené přepadení banky jakožto pouhá kulisa k vykreslení ducha doby a její proti-establishmentových nálad. Ve druhé půli mírně zředěné Sonnyho rozhovory s blízkými, přesto se ten syndrom z hlavního města Švédska (nebo spíš nával empatie) dostaví i přes televizní obrazovku. Vše postaveno na cílevědomé režii Lumeta, do děje vtahující, autentické kameře Victora J.Kempera a pochopitelně výkonu malého velkého Ala, jenž zase dokonalosti ukázal, kde má ještě rezervy.. Mimochodem, skutečný Sonny (John Wojtowicz) napsal v roce vzniku filmu dopis do New York Times, v němž svůj „odpolední portrét“ označil za pravdivý pouze z 30 %. Na true story z hollywoodské továrny je to docela dost, ne..? (09.06.2015)