Psie popoludnie

Dneska plochá, leč v té době velmi uvědomělá společenské satira v neokoukatelném atraktivním provedení bankovní loupeže. Je neuvěřitelné, jak filmy za těch několik desítek let vnitře neskutečně nabobtnaly a "zchytřely". Tady ty rádoby rafinované odbočky na gay sexualitu a politické kejkle jsou s odstupem času tak okaté a jednoduché, že to divákovu pozornost úplně neudrží a když tak se značným úšklebkem na tváři. Ale Lumetovi se nedá upřít jisté autenticita a hlavně snaha o to, aby do sebe vše perfektně zapadlo. Jedna věc se však za celou tu dobu až do dnes nezměnila vůbec. Herecký koncert Al Pacina. (02.12.2015)

Jestliže Al Pacino s přehledem zahrál drsného mafiána, tady to byl pravý opak. Zejména počátek filmu dává jasné znamení, že postava kterou hraje, je pořádný looser. A Pacino to sehrál se stejnou samozřejmostí a hodnověrností jako v Kmotrovi To svědčí, že byl a je opravdovým Hercem. Sidney Lumet zase dal vzpomenout na svých Dvanáct rozhněvaných mužů. Zde se opět rozehrává drama na velmi malém prosotru, ale čím je prostor stísněnější, tím je film autentičtější a lepší. John Cazale nemá ve filmu moc replik. Ale tenhle člověk hraje především svým zjevem a gesty. I to málo mu stačilo na nominaci na Zlatý Globus. Film samotný je tragikomedie. Dva nepříliš zdatní chlápci chtějí vyloupit banku, ale poserou co mohou. Postupem času vidíme prvky, které by jindy působily trapně, ale v tomto filmu jsou na svém místě. Rukojmí cvičí se zbraní, jsou nadšeni, že jsou v televizi a mají své věznitele pomalu jako kamarády. Jsem nadšen, opravodvý filmový zážitek! (11.05.2009)

Sidney Lumet se s ničím nepáře a hned v úvodu pošle do role ponořeného Al Pacina do banky a s dalším veteránem z Vietnamu doufá v hladký průběh loupeže. Jenže brzy začnou řinčet telefony, dělat se interview do televize, šaškovat před přihlížejícími a na obou stranách chybovat. Přepadení banky totiž vzápětí praskne a okolo budovy se budou tísnit stovky policistů. Přihlížející dav našeho Sonnyho ovšem zbožňuje, a tak to má policie o to víc obtížnější. Škoda, že zajímavé události a hlavně solidní tempo tvůrci neudrží po celou délku, v té druhé se zbytečně moc žvaní a mnohé natahuje. Samotný závěr je už ale zase solidní nervák. (05.10.2019)

Opravdu dobrý film a kupodivu s parádním dabingem, Jiří Prager a hlavně Miroslav Moravec nikdy nezklamou. Docela mě překvapila ta linka se Sonnyho (Pacino) přítelem, to bylo pro mě nečekané. Naštěstí nedošlo na žádné karikování, toho jsem se bál. I když, řekněme si to upřímně, Dvanáct rozhněvaných mužů a Serpico mě strhli mnohem víc, pokud jde o Lumetovy filmy. Ale rozhodně nelituju, že jsem Psí odpoledne viděl. (27.04.2020)

Jednoho středečního odpoledne se Al Pacino probudil coby bankovní uředník, kterému se zhroutil svět. Řekl si, že na to sere, svůj stánek obživy si vykrade a nasbírané peníze rozmění někde na Kubě za doutníky, rum a jedno obydlí ze slámy, aby měl kde přenocovat. Sehnal dva spolupachatele, kde jeden uteče dřív, než začne akce a z druhého Vám je větší smutno, jak z celého zbytku filmu. Po zpackané loupeži pak zůstane párek loupežníků zavřený v bance spolu s nějakým tím zaměstnancem, banku obklíčí asi pět tuctů fízlů a rozjíždí se na plno sociální sonda do amerického ročníku 1975. A jelikož je v hlavní roli Al Pacino, tak počítejte s tím, že nudit se rozhodně nebudete. (17.10.2016)