Psie popoludnie

Nejen díky tomu, že se příběh zakládá na skutečné události, je Psí odpoledne prvotřídní záležitostí. Svůj podíl na působivosti má také herecké představení Al Pacina a Johna Cazale, tedy dvojky, které to dobře fungovalo již v Kmotrovi. Opomenout však nelze též bravurní vykreslení charakterů hlavních i vedlejších postav. Snímku není cizí napětí, špetka humoru, dostatek dramatu a skvělé zpracování, což lze u Sidney Lumeta očekávat. (07.01.2019)

Slusne natocena psychologicka drama s obcasnym humorom. Bolo zaujimave sledovat vyvoj dvoch lupicov v banke a hlavne komunikaciou s policajtom, pri ktorej bolo jasne, kto je macka a kto mys. Al Pacino je ako vzdy skvely herec a hlavne kvoli nemu som chcel tento film vidiet. Reziser Sydney Lumet natocil s Pacinom aj SERPICO (1973). Film Psi odpoledne ma 6 nominacii na Oscara za najlepsi film roka, reziu, herca v hlavnej ulohe Ala Pacina alebo herca vo vedlajsej ulohe Chrisa Sarandona, z toho ziskal film iba jedneho Oscara za najlepsi povodny scenar. V kategorii najlepsi film si v tom oscarovom rocniku sosku prevzali producenti Michael Douglas a Saul Zaentz za PRELET NAD KUKACCIM HNIZDEM (1975) a za reziu toho isteho filmu Milos Forman. Aj Jack Nicholson vyfukol sosku Alovi Pacinovi za uz spominany film, jedine za vedlajsiu ulohu uspesne konkuroval Chrisovi Sarandonovi George Burns za komediu VSTUPTE (1975)... 08.03.2010 _______ Al Pacino - (Sonny Wortzik) +++ John Cazale - (Sal) +++ Charles Durning - (Detektív Eugene Moretti) +++ Chris Sarandon - (Leon Shermer) +++ Sully Boyar - (Mulvaney) +++ Penelope Allen - (Sylvia) +++ James Broderick - (Sheldon) +++ Lance Henriksen - (Murphy) +++ (08.03.2010)

Scénář: Frank Pierson .. Sedmdesátkově výborný Al Pacino v předem prohrané loupežné partii. Pokud jsou všechny okolnosti ve snímku kolem přepadení pravda - a že jsou místy zatraceně absurdní - tak si tahle událost o natočení prostě říkala. Vážně je to, přes sociální podtext, velká zábava na minimálním prostoru. Bohužel ne po celý film. Vyprávění brzy dojde to správné tempo a některé pasáže v druhé polovině už svým vlažným a táhlým podáním prakticky nudí. Ale k "povinné filmové četbě" Dog Day Afternoon určitě patří. 75%. (26.12.2007)

Sidney Lumet se s ničím nepáře a hned v úvodu pošle do role ponořeného Al Pacina do banky a s dalším veteránem z Vietnamu doufá v hladký průběh loupeže. Jenže brzy začnou řinčet telefony, dělat se interview do televize, šaškovat před přihlížejícími a na obou stranách chybovat. Přepadení banky totiž vzápětí praskne a okolo budovy se budou tísnit stovky policistů. Přihlížející dav našeho Sonnyho ovšem zbožňuje, a tak to má policie o to víc obtížnější. Škoda, že zajímavé události a hlavně solidní tempo tvůrci neudrží po celou délku, v té druhé se zbytečně moc žvaní a mnohé natahuje. Samotný závěr je už ale zase solidní nervák. (05.10.2019)

Určitě jeden z nejlepších filmů s tematikou "přepadaní banky". Nejen drama a hra o životy rukojmích i obou zločinců, ale i tak trochu portrét doby (narážky na neomezenou moc odborů v tehdejších Státech, moc médií, masakr v Attice i tehdy opovrhovanou homosexualitu). De facto rekonstrukce skutečného případu, kde se ukazuje, že nejlepší příběhy píše sám život - v první půli nechybí mnoho zvratů i absurdních situací, s nástupem agenta FBI pak začíná psychologický boj "kdo z koho", kde by se napětí dalo krájet a celé se to sleduje jedním dechem. Mladičký Al Pacino už tehdy fenomenální, mistr vedlejších rolí John Cazale se svým nečitelným výrazem mu zdatně sekunduje. Sidney Lumet natočil několik skvostů, tenhle je jedním z nich a společně s takovým Arthurem Pennem patří v mých očích mezi nejvýraznější nedoceněné tvůrce 60.- 70.let. (15.07.2007)